Změna bodového systému: tvrdší tresty za vážné přestupky, u menších se sankce sníží

ČTK ČTK
Aktualizováno 17. 8. 2020 15:45
Za dopravní přestupky možná budou místo současné sedmibodové škály policisté a úřady nově ukládat dva, čtyři nebo šest bodů. Návrh schválila vláda, nyní jej projedná parlament. Nový systém, který má začít platit od roku 2022, by měl přísněji postihovat závažné přestupky, za něž bude hrozit až tříletý zákaz řízení. U menších prohřešků se naopak sankce sníží.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Body budou udělovány podle závažnosti přestupků. Původně ministerstvo navrhovalo pouze dvě sazby, po připomínkách ostatních resortů, úřadů a veřejnosti však nakonec ponechalo v systému i dvoubodovou hranici například u překročení rychlosti o více než deset kilometrů za hodinu a méně než 20 km/h v obci a méně než 30 km/h mimo obec.

U bagatelních prohřešků, jako je například špatné parkování, porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo překročení rychlosti do deseti km/h se nově má snížit maximální pokuta o 500 korun na 1500 Kč. Policie navíc může tyto přestupky řešit i domluvou.

Naopak u nejzávažnějších přestupků může řidič přijít o řidičské oprávnění až na tři roky. Dosud byla nejdelší doba zákazu řízení dva roky. Zároveň se u přestupků, jako je například nepovolené vjetí na železniční přejezd, zvýší i pokuty z 5000 na 25 000 Kč.

"Za ty horší přestupky - projetí na červenou, ale zejména vjezd na železniční přejezd, ujetí od místa nehody nebo alkohol za volantem se zpřísňuje trest, a to zejména peněžitý. Naopak u banálních přestupků typu špatné parkování, nerozsvícená světla se nejen ustupuje úplně od udělování bodů, ale současně se i snižuje hranice pokut," řekl ministr dopravy Karel Havlíček (ANO) novinářům před jednáním vlády. Ze dvou na čtyři body se naopak zvyšuje trest za telefonování za jízdy.

"Není to ale jen o bodovém systému, je to současně o dodržování bezpečné vzdálenosti. Zatímco dosud to bylo tak, že to mohli (policisté) pokutovat až v momentě, kdy nastala nehoda, tak v tuto chvíli je to tak, že se musí dodržovat bezpečná vzdálenost 30 nebo 50 metrů podle toho, o jaký typ vozidla se jedná," dodal ministr.

Řidičák na zkoušku a na dálnici až 140 km/h

Novinkou bude mimo jiné řidičský průkaz na zkoušku, řidičům do dvou let od získání oprávnění bude hrozit zabavení průkazu už při dosažení šesti trestných bodů. Zavedena bude také povinnost řidiče nosit reflexní vestu při vystoupení z auta do vozovky při nouzovém stání i v obci, nově bude výslovně zakázáno také parkovat na chodníku. Jedním z návrhů, který by měl zejména v Praze zrychlit vyřizování přestupků, je také přesunutí agendy z magistrátu na jednotlivé městské části.

V novele silničního zákona také ministerstvo navrhuje, aby se na určitých značených dálničních úsecích zvedla maximální povolená rychlost na 140 km/h. Havlíček také řekl, že nově bude lidem k dispozici jejich počet bodů v elektronické podobě.

Bodový systém začal v Česku platit 1. července 2006. Maximum - 12 trestných bodů - nasbíralo jen za prvních deset let jeho fungování 70 tisíc řidičů, zhruba procento všech registrovaných šoférů. Loni přišlo o řidičské oprávnění kvůli dosažení maximálního počtu bodů téměř 40 tisíc řidičů. Alespoň jeden trestný bod pak mělo skoro půl milionu šoférů, což je asi sedm procent z celkového počtu registrovaných řidičů.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Rath v létě podal ústavní stížnost, soud o ní rozhodne spolu s podnětem Mladého

Bývalý středočeský hejtman za ČSSD David Rath podal v létě ústavní stížnost proti verdiktu v první větvi korupční kauzy. Ústavní soud ji bude řešit společně s podnětem dalšího aktéra téže kauzy, manažera Tomáše Mladého. Konečné rozhodnutí o stížnostech zatím nepadlo, uvedla mluvčí soudu Miroslava Číhalíková Sedláčková.

Soudcem zpravodajem, který připraví rozhodnutí, bude Vladimír Sládeček. Důvodem pro spojené řízení je věcná souvislost obou podnětů. "Stěžovatelé brojí proti totožným rozhodnutím obecných soudů, která byla vydána v řízení, jehož byli oba účastníky. Na základě tohoto zjištění, z důvodu hospodárnosti a efektivity, Ústavní soud spojil ve výroku uvedené věci ke společnému řízení," stojí v usnesení.

Rozsudek v první větvi korupční kauzy kolem Ratha letos potvrdil Nejvyšší soud, když odmítl všechna dovolání. Odsouzení včetně Ratha v nich vznesli desítky různých námitek, avšak neuspěli. "Trestná činnost spáchaná obviněnými byla činností sofistikovanou, kdy se navenek průběh obou veřejných zakázek jevil jako souladný se zákonem o veřejných zakázkách," rozhodl Nejvyšší soud.

Zdroj: ČTK
Další zprávy