Žloutenka se přesunula od narkomanů do rodin

Hana Pražáková
30. 11. 2008 19:00
Ohniska nákazy zůstávají nedefinovatelná
Foto: Ondřej Besperát

Praha - Žloutenka, jejíž epidemie vypukla v létě v Praze, útočí i nadále. Zatímco v prvních měsících se nemoc šířila především mezi uživateli drog a bezdomovci, nyní vznikají největší ohniska nákazy v rodinách.

"Pacienti z řad narkomanů a bezdomovců nyní činí zhruba jen deset procent ze všech nakažených. Nákaza se naopak výrazně více šíří mezi rodinnými příslušníky, kde jeden zdroj nakazí ostatní členy rodiny," uvedla vedoucí epidemiologického oddělení pražské hygienické stanice Zdeňka Jágrová.

Situace je o to komplikovanější, že se doposud nepodařilo vystopovat ohniska nákazy. V minulosti byly podle Jágrové nejohroženější skupinou děti, u nichž bylo jednodušší zjistit, kde se mohly nakazit.

"Nyní je nejvíc nemocných mezi dospělými ve věku od 25 do 34 let. Pracují, mají vlastní rodiny, žádné společné aktivity, které by směřovaly k jednoznačnému určení ohniska nákazy," říká Jágrová.

Každý pacient, který hepatitidou A onemocní, přitom prochází takzvaným epidemiologickým šetřením, při němž se zjišťuje, v jakém prostředí se dotyčný pohybuje, kde se stravuje, kam chodí nakupovat či jaké má volnočasové aktivity.

Doposud však odpovědi nemocných nepomohly odhalit konkrétní místa nákazy. "Nakažení nakupují v různých obchodních centrech, chodí plavat do rozdílných bazénů a hrát squash do různých center," vyjmenovává lékařka.

"Žádné takové společné ohnisko neexistuje. To už bychom o něm dávno informovali," potvrzuje hlavní hygienik Michael Vít. V první fázi nákazy, kdy se žloutenka šířila mezi rizikovými skupinami, však byla její ohniska identifikovatelná.

Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Ondřej Besperát

"Jednalo se o místa, kde se soustřeďují narkomani a bezdomovci - Smíchov, hlavní nádraží a Žižkov," uvádí Vít.

Nyní je zdroj nákazy jistý pouze u lidí, kteří v inkriminovanou dobu pobývali v zahraničí. "Jako každoročně i za letošní léto evidujeme zhruba 20 pacientů, kteří se nakazili na zahraniční dovolené v Tunisu nebo v Egyptě," uvedla Jágrová.

Ta doufá, že epidemie je již na ústupu. Ukazuje to i klesající počet nově nakažených žloutenkou. V minulém týdnu přibylo v celé České republice 50 případů onemocnění virovou hepatitidou A, zatímco v předešlém týdnu to bylo ještě 94 pacientů.

"Pokud nenastane nová vlna, situace se ustálí na několika ojedinělých případech, jak tomu obvykle bývá," řekla lékařka.

To potvrzuje i hlavní hygienik Michael Vít. "Vyšší výskyt hepatitidy A skutečně odeznívá. Jistá obava existuje v souvislosti s blížícími se Vánocemi, kdy se lidé více shromažďují a také v předvánočním shonu pozapomínávají na běžné hygienické návyky," uvedl Vít.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 50 minutami

Roušky už nikdo nechtěl. Správa státních rezerv jich zlikviduje 17 milionů

Správa státních hmotných rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek, kterým vypršela doporučená doba použití. Správa na realizátora likvidace vypsala veřejnou soutěž. Vyplývá to z registru zakázek Portál dodavatele. Evidenční cena jednoho kusu roušky je podle správy rezerv deset korun. Náklady na likvidaci by neměly přesáhnout 233 tisíc korun.

"Ještě před exspirací jsme roušky nabídli ostatním složkám státu a pak také fyzickým a právnickým osobám. Nebyl ale o ně zájem," řekl předseda Správy státních hmotných rezerv Pavel Švagr. Dosud byly roušky pod celním dohledem. Správa rezerv podle Švagra likvidované roušky nenakupovala. Do jejích zásob byly převedeny z majetku ministerstva vnitra, o čemž dříve rozhodla vláda.

Stát během koronavirové krize pořizoval do skladů hmotných rezerv zdravotnický materiál za miliardy korun. Šlo zejména o roušky a respirátory, ochranné rukavice či brýle a testovací sady. Veškerý materiál ovšem stát během doporučené doby použití nestačil spotřebovat.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Cena zlata překonala hranici 2000 dolarů, je nejsilnější za poslední rok

Cena zlata na světových trzích dnes překonala 2000 USD za troyskou unci, což je nejvíce za poslední rok. Naposledy tuto hranici žlutý kov atakoval krátce po invazi Ruska na Ukrajinu na začátku loňského března. Důvodem současného růstu je panika na trzích způsobená problémy velkých bankovních domů Credit Suisse a SVB. Vyplývá to z údajů serveru Kurzy.cz a komentářů analytiků.

V historii se podle ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy unce zlata prodávala za více než 2000 dolarů pouze loni v první polovině března a pak také přechodně v srpnu roku 2020, kdy se svět obával dopadů pandemie onemocnění covid-19, na něž tehdy ještě neexistovala účinná vakcína.

"Důvodem růstu ceny zlata je panika na bankovním trhu kvůli problémům Credit Suisse a SVB. Tato bankovní krize má okamžitě své pokračování v Evropě. Zlato se i v tomto případě ukázalo jako bezpečný přístav a zachovalo se dle očekávání. Dalším důvodem pro růst zlata je že, centrální banky už nebudou zvyšovat sazby, což je špatně pro inflaci, ale dobře pro zlato," podotkl analytik Golden Gate Pavel Ryba.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Peníze ke snížení rozdílů mezi ženami a muži nebyly využity účelně, zjistili kontroloři

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to Nejvyšší kontrolní úřad, který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. Ministerstvo s některými závěry Nejvyššího kontrolního úřadu nesouhlasí, ale některé výtky už zohlednilo v kritériích nových projektů.

Nejvyšší kontrolní úřad prověřil využití dotací, poskytnutých z operačního programu Zaměstnanost 2014-2020 a spolufinancovaných ze státního rozpočtu. Zkontroloval 14 projektů z celkem 68, objem prověřených peněz činil 40 milionů korun.

Úřad zjistil, že dotace přispěly k naplnění účelu jen nevýznamně: pouze osm procent z kontrolovaného objemu peněz naplnilo účel ve všech klíčových otázkách. V zavádění konkrétních opatření po skončeném auditu pokračovalo za finanční podpory z operačního programu jen 14 procent organizací. "Ministerstvo práce a sociálních věcí nesledovalo skutečný přínos dotací a podmínky pro nakládání s nimi nastavilo tak, že příjemci mohli peníze čerpat, aniž by bylo zřejmé, jakých cílů chtějí dosáhnout. U čtyř projektů zjistil Nejvyšší kontrolní úřad nezpůsobilé výdaje v souhrnné výši 1,6 milionu korun," uvedla instituce. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy