Od poloviny minulého desetiletí čelí Česko kůrovcové kalamitě, kterou odborníci považují za vůbec nejhorší od dob vlády Marie Terezie, tedy zhruba za dvě a půl století. Během několika málo let se dříve husté smrkové porosty Jeseníků nebo Vysočiny přeměnily na holiny. Často jde i o desítky hektarů, na kterých člověk nenarazí na zdravý strom.
Brouk lýkožrout likviduje monokultury lesů dál, už loni se však ukázalo, že kalamita překonala svůj vrchol a začíná zpomalovat. Jak odhalila data ze Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství za rok 2021, poprvé od roku 2015 se meziročně snížil objem vytěženého dřeva napadaného kůrovcem, a to ze zhruba 26 milionů metrů krychlových na 18,3 milionu.
Předběžná data ukazují, že šíření kůrovce výrazně zpomalovalo i loni. "V roce 2022 klesl objem těžby opět o třetinu. To je velice pozitivní," říká lesní inženýr Petr Zahradník z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, který zřizuje ministerstvo zemědělství.
Dobré zprávy potvrzuje i státní podnik Lesy ČR, který spravuje téměř polovinu lesů v zemi. "Lesy ČR díky účinné ochraně lesa proti kůrovcům snížily napadení spravovaných porostů z 5,54 milionu metrů krychlových zpracovaných v roce 2021 na necelé 3 miliony v roce 2022," dodává mluvčí podniku Eva Jouklová.
Experti nyní očekávají, že rok 2023 bude pro další vývoj zlomový. Kalamita by se letos mohla dostat na úroveň, na které už v Česku nebude docházet k jeho nekontrolovanému šíření, jako tomu bylo v posledních letech, kdy často chyběl personál i technika. "Kdyby objem těžby opět poklesl o třetinu, tak se můžeme dostat na stav před vznikem této kalamity. A s tím už jsme schopní si poradit," míní Zahradník.
"Větším vlastníkům by se letos mohlo podařit dostat situaci plně pod kontrolu. Už nyní se to na spoustě míst daří, například v Jihočeském kraji. Stále budou vznikat menší ohniska, ale příznivá situace by měla vydržet," potvrzuje entomolog z Biologického centra Akademie věd Petr Doležal.
Pomohlo počasí i zkušenosti lesníků
Zlepšení podle expertů není způsobené jen tím, že na krizových místech už brouk zničil většinu porostů, a neměl tak co jíst, jak se někdy uvádí. Hlavní vliv mělo zejména počasí, které bylo v posledních třech letech o poznání vlhčí a chladnější než v suchém období let 2015 až 2019.
"Pozitivní byl už pozdní nástup jara. Bylo celkem dlouho chladno, takže rojení započalo až začátkem května. Léto bylo suché a teplé, ale relativně brzo skončilo, od září kůrovec téměř nelétal. Loni jsme tedy měli v nižších polohách jen dvě generace kůrovce, ve vyšších jednu," vysvětluje Zahradník.
Pomohlo také to, že se lesníci za léta kalamity už naučili s kůrovcem pracovat. "Většina správců lesů přešla na účinnější metody. Lidé si díky kalamitě zvykli, že je třeba jednat rychle. Ve větší míře se začaly využívat otrávené lapáky a insekticidní sítě, jimiž lesníci přikrývají dřevo, které nestíhají odvážet," popisuje Doležal.
Ke zlepšení přispělo i větší rozšíření metody zvané fumigace, pomocí které je na jednom místě možné najednou ošetřit i několik tisíc kubických metrů dřeva pesticidy ve formě plynu. "Během podzimního období i teď se daří likvidovat ohniska, která se nepovedlo zlikvidovat během léta. Snižuje se tak populace lýkožrouta, která čeká na jaro," poznamenává.
A podstatnou roli při zlepšování situace sehrává také rostoucí cena dřeva. "Dříve dřevo nikdo nechtěl. Dnes už i drobní vlastníci bez problému seženou těžaře, který jim pomůže, a dřevo prodají tak, aby se jim odvoz vyplatil," popisuje Doležal.
Experti upozorňují, že pokud by přišlo letos podobné sucho, jako bylo například v roce 2018, mohla by se na určitých místech Česka situace ještě zhoršit. Předpokládají, že kůrovec bude i letos dělat problémy v Jihočeském kraji, v západních Čechách, jižní části Středočeského kraje nebo na západě Ústeckého kraje.
"Platí ovšem, že pokud přijde zhoršení, budou na něj lesníci už lépe připraveni. Přenos informací od vědy k praxi probíhá nejrychleji v historii. Všichni mají zájem o nejnovější poznatky, nové způsoby, jak to řešit," dodává Doležal z Akademie věd.
