Zlom: Soud přiznal ženě odškodnění za sterilizaci

tof
12. 10. 2007 13:31
Žena dostane půl milionu korun
V Ostravě demonstrovaly ženy proti nezákonné sterilizacei.
V Ostravě demonstrovaly ženy proti nezákonné sterilizacei. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Soud v Česku poprvé přiznal odškodnění oběti nechtěné sterilizace. Ostravský soud přiznal odškodnění půl milionu korun ženě, která sice se sterilizací souhlasila, ale podle soudu nebyla dostatečně poučená.

Soudce Otakar Pochmon označil zásah, provedený na matce dvou dětí, která se od doby zásahu čtyřikrát neúspešně pokusila o umělé oplodnění, za nezvratitelný.

Iveta Červeňáková rozená Holubová byla sterilizována v Městské nemocnici Ostrava v roce 1997. Tehdy jí byly podvázány vaječníky a od té doby nemůže mít děti.

Ze sterilizací souhlasila ve chvíli, kdy byla pod vlivem narkózy.

"Souhlas, který podepsala je neplatný," rozhodl nyní předseda senátu Pochmon. Nemocnice má podle verdiktu ženě vyplatit 500 tisíc korun.  

Žena u soudu za zákrok požadoval jeden milion korun.

"Jedná se o zatím nejspravedlivejší rozhodnutí, které bylo za takovýto zásah do fyzické integrity rodičky ze strany lékařů v Česku vydáno. Veřím, že české soudy budou v budoucnosti trvale respektovat judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž se nárok na penežité zadostiučinení v případech zásahu do ochrany osobnosti nepromlčuje," uvedla právnička Ligy lidských práv Michaela Skopalová.

Podobný případ Heleny Ferenčíkové soud v lednu rozhodl tak, že vítkovická nemocnice se sice musela ženě omluvit, milionové odškodnění ale platit nemusela. O dovolání ženy nyní rozhoduje Nejvyšší soud.

Romské ženy nebojují za svou věc pouze u soudů. Osmdesát se jich obrátilo se stížností k Veřejnému ochránci práv.

Jeho závěr byl jednoznačný. Všechny případy bez ohledu na to, zda se staly před rokem 1989 nebo až po něm (poslední známý případ je z roku 2004), byly protiprávní. "K zákrokům nebyl dán plně informovaný a svobodný souhlas," uvedl ve svém stanovisku ombudsman Otakar Motejl.

Případem nechtených sterilizací se zabývá i Organizace spojených národů. Jedna z postižených Elena Gorolová v srpnu v New Yorku předložila Výboru OSN pro odstranění všech forem diskriminace příběhy sterilizovaných českých žen (podrobnosti čtěte ZDE).

 

 

 

 

 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 51 minutami

Vítěz z Alpe d'Huez si dojel pro titul mistra Evropy v cross country

Pro titul mistra Evropy v cross country na horských kolech si v Mnichově suverénně dojel olympijský vítěz Thomas Pidcock z Británie. Nejlepší z kvarteta českých bikerů Ondřej Cink skončil sedmnáctý.

Třiadvacetiletý Pidcock potvrdil dnešním prvenstvím pověst jednoho z nejlepších světových cyklistických univerzálů. Olympijský vítěz na horských kolech z Tokia se letos v lednu stal mistrem světa v cyklokrosu a následné úspěšné působení na silnici korunoval vítězstvím v horské etapě Tour de France s cílem na Alpe d'Huez. Předtím si stihl "odskočit" k bikům a v květnu vyhrál závody Světového poháru v Albstadtu a Novém Městě na Moravě, což byly dosud jeho jediné letošní starty na horských kolech.

Cink se držel v čelní skupině pouze v úvodních fázích závodu a poté už tempu nejlepších nestačil. Postupně klesal až na sedmnácté místo, které obsadil s odstupem 2:13 za Pidcockem. Šestinásobný mistr republiky absolvoval první závod po třech týdnech od Světového poháru v USA, kde jel pouze short track, protože se nakazil koronavirem. Mistrovství Evropy zařadil do svého programu až následně i kvůli blížícímu se mistrovství světa v Les Gets, které se pojede příští týden.

Zbývající tři čeští bikeři dojeli ve čtvrté desítce. Jan Škarnitzl byl 34., Lukáš Kobes 36. a Marek Rauchfuss 40.

V sobotu pojedou v Mnichově cross country ženy včetně čtyř Češek.

Mistrovství Evropy v cross country na horských kolech v Mnichově - muži:

1. Pidcock (Brit.) 1:18:09, 2. Carstensen (Dán.) -11, 3. Colombo (Švýc.) -12, 4. Koretzky (Fr.) -18, 5. Litscher (Švýc.) -21, 6. Schuermans (Belg.) -25, …17. Cink -2:13, 34. Škarnitzl -3:36, 36. Kobes -3:59, 40. Rauchfuss (všichni ČR) -4:45.

před 1 hodinou

Kvůli bouřkám a silnému větru zemřelo ve čtvrtek v Evropě 13 lidí

Evropa se v pátek vzpamatovává z tragicky bouřlivého čtvrtka, kdy kvůli bouřím a silnému větru zemřelo nejméně 13 lidí. Některé země rozmary počasí stále trápí. Varování před bouřemi platí i v pátek na jihu Německa, naopak na Korsice, kde ve čtvrtek zahynulo pět lidí, už bylo zrušeno. Na mnoha evropských řekách, včetně veletoků jako Rýn a Dunaj, kvůli suchu naopak komplikuje lodní dopravu stále extrémně nízká hladina vody.

Pro jih Bavorska a části jihozápadní spolkové země Bádensko-Württembersko vydala německá meteorologická služba varování před následky extrémního trvalého deště. V podhůří Alp platí do sobotního rána varování před extrémně vydatným vytrvalým deštěm až se 140 litry srážek na metr čtvereční. V Rakousku, kde bouřky ve čtvrtek ve velkém vyvracely stromy a zabily tak pět lidí, byla i dnes na jihu země přerušena některá železniční spojení. Ve čtvrtek byla železniční doprava v oblasti zcela ochromena kvůli přerušení dodávek proudu.

Na severu Itálie a v částech střední Itálie utrpělo kvůli bouřkám s větrem o rychlosti přes 100 kilometrů za hodinu několik lidí zranění. "Bohužel to ještě není za námi," řekl deníku La Stampa šéf italské civilní ochrany Luigi D'Angelo. Důvodem prudkých průtrží mračen je studený vzduch ze severní Evropy, který se ve Středomoří střetává s teplým vzduchem, vysvětlil v deníku Corriere della Sera klimatolog Antonio Navarra.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Dodávky plynu plynovodem Nord Stream 1 do Evropské unie se kvůli údržbě opět zastaví

Dodávky ruského plynu hlavním plynovodem Nord Stream 1 do Německa se kvůli údržbě opět zastaví, a to od 31. srpna do 2. září. V pátek to oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Po dokončení prací, pokud nenastanou žádné technické problémy, bude přeprava plynu obnovena na současnou sníženou úroveň 33 milionů metrů krychlových denně, dodal podle agentury Reuters Gazprom.

Ruský podnik sdělil, že s ním na údržbě kompresorové stanice Portovaja, která je součástí plynovodu Nord Stream 1 a nachází se poblíž finských hranic, bude spolupracovat německá firma Siemens Energy.

Nord Stream 1 přepravuje plyn z Ruska do Německa po dně Baltského moře a je hlavní trasou pro dodávky ruského plynu do Evropské unie. Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy