Zločiny nacismu a během odsunu se nedají srovnávat, řekl v Terezíně Štěch

ČTK ČTK
15. 5. 2016 13:00
Na historii je potřeba se dívat se sebereflexí, ale zároveň objektivně. Na Terezínské tryzně to v neděli řekl předseda senát Milan Štěch. V hlavním projevu pietního shromáždění na Národním hřbitově zároveň zdůraznil rozdíly mezi válečnými hrůzami páchanými během druhé světové války nacisty a poválečným odsunem Němců.
Předseda senátu Milan Štěch na tryzně v Terezíně
Předseda senátu Milan Štěch na tryzně v Terezíně | Foto: ČTK

Terezín (Litoměřicko)  - Válka a následný odsun Němců jsou podle předsedy senátu Milana Štěcha dvě rozdílné věci, které není možné srovnávat nejen počtem obětí. "Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu," řekl v Terezíně Štěch.

K historii je podle něj potřeba přistupovat se sebereflexí, ale zároveň objektivně, jako to dělalo Německo po válce. "Nepodléhejme momentálním geopolitickým náladám, ale zároveň se dívejme s hrdostí. S hrdostí na ty, co se za naši svobodu obětovali, bojovali a s úctou ke všem obětem nacistického teroru," doplnil Štěch.

Na Národním hřbitově projevy poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Mezi přihlížejícími byli i ti, kteří terezínským ghettem prošli. Tryzna se konala již po sedmdesáté. Vedle Štěcha jí zúčastnili vicepremiér Andrej Babiš, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.

Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Na 117 000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.

Společnost je pohodlná, nevnímá významy, lajdáctví a netečnost se stává národním charakterovým rysem, říká pamětník Petr Riesel. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 22 minutami

Česko dětské uprchlíky z Řecka nepřijme, nedostalo seznam, uvedl Hamáček

Česko dětské uprchlíky z řeckých táborů nepřijme. Řecko požadovaný seznam 40 sirotků, jimž by mohla česká strana pomoci, neposkytne. V pořadu Partie televize Prima to řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Zopakoval, že by ČR z táborů z Řecka mohla přivézt Afghánce a Pákistánce ve věku od 16 do 18 let, což považuje za bezpečnostní riziko. Kauzu pokládá za uzavřenou. Řecko loni začátkem září vyzvalo všechny ministry vnitra EU, aby jejich země přijaly děti bez doprovodu z řeckých uprchlických táborů. Hamáček pak uvedl, že se řecká strana jen snaží znovu vyvolat debatu o přerozdělování uprchlíků. Dodal, že v přesouvání sedmnáctiletých bez nároku na azyl po Evropě nevidí smysl. Atény vybídl, aby poskytly konkrétní seznam 40 dětí, které by ČR mohla přijmout.

"Řecká strana jasně řekla, že nám žádný seznam 40 dětí nepošle, že se to musí řešit individuálně. Upozornila na to, že malé děti jsou v nějakých integračních programech na řecké straně, tudíž nejsou volné," uvedl Hamáček.

Zdroj: ČTK
Další zprávy