Zločiny nacismu a během odsunu se nedají srovnávat, řekl v Terezíně Štěch

ČTK ČTK
15. 5. 2016 13:00
Na historii je potřeba se dívat se sebereflexí, ale zároveň objektivně. Na Terezínské tryzně to v neděli řekl předseda senát Milan Štěch. V hlavním projevu pietního shromáždění na Národním hřbitově zároveň zdůraznil rozdíly mezi válečnými hrůzami páchanými během druhé světové války nacisty a poválečným odsunem Němců.
Předseda senátu Milan Štěch na tryzně v Terezíně
Předseda senátu Milan Štěch na tryzně v Terezíně | Foto: ČTK

Terezín (Litoměřicko)  - Válka a následný odsun Němců jsou podle předsedy senátu Milana Štěcha dvě rozdílné věci, které není možné srovnávat nejen počtem obětí. "Zločiny během odsunu byly dílem konkrétních jednotlivců, zato nacistické zločiny během okupace byly součástí oficiální a promyšlené politické kampaně německého státu," řekl v Terezíně Štěch.

K historii je podle něj potřeba přistupovat se sebereflexí, ale zároveň objektivně, jako to dělalo Německo po válce. "Nepodléhejme momentálním geopolitickým náladám, ale zároveň se dívejme s hrdostí. S hrdostí na ty, co se za naši svobodu obětovali, bojovali a s úctou ke všem obětem nacistického teroru," doplnil Štěch.

Na Národním hřbitově projevy poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Mezi přihlížejícími byli i ti, kteří terezínským ghettem prošli. Tryzna se konala již po sedmdesáté. Vedle Štěcha jí zúčastnili vicepremiér Andrej Babiš, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.

Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Na 117 000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 000 mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.

Společnost je pohodlná, nevnímá významy, lajdáctví a netečnost se stává národním charakterovým rysem, říká pamětník Petr Riesel. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 hodinami

Biden chce prodloužit smlouvu s Ruskem o kontrole jaderných zbraní, Kreml to vítá

Americký prezident Joe Biden bude usilovat o pětileté prodloužení dohody s Ruskem o kontrole jaderných zbraní Nový START. Napsal to dnes deník The Washington Post (WP) a zprávu později potvrdila i prezidentova mluvčí. Smlouva byla podepsaná v roce 2010 v Praze a její platnost vyprší 5. února.

Antony Blinken, jehož Biden nominoval do funkce šéfa diplomacie, informoval Kongres, že Bidenova administrativa hodlá usilovat o pětileté prodloužení smlouvy. Kreml oznámil, že takové prodloužení uvítá.

Jak napsal WP, o prodloužení klíčového dokumentu, i když méně než o pět let, usilovala v posledních měsících i předchozí administrativa Donalda Trumpa. Nepodařilo se jí to kromě jiného kvůli tomu, že americký zmocněnec pro jadernou problematiku strávil měsíce přesvědčováním Číny, aby se k dohodě připojila. O možnosti zahrnout do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Zdroj: ČTK
Další zprávy