Zlatá horečka v Česku: Firmy chtějí miliardy pod zemí

Pavel Baroch
21. 9. 2012 6:10
Pod zemí leží stovky miliard korun, Chalupův úřad rozhodne o šesti žádostech
Řada jednokilových prutů zlata v dubajském trezoru.
Řada jednokilových prutů zlata v dubajském trezoru. | Foto: Reuters

Praha - Enormně vysoké ceny zlata na světových trzích vyvolaly novou vlnu zájmu o česká ložiska tohoto cenného kovu.

Na ministerstvu životního prostředí se sešly žádosti čtyř firem o stanovení průzkumného území na šesti místech ve středních Čechách a na jihu země. Nechybí mezi nimi Kašperské hory, nejvýznamnější české ložisko, kde se nachází více než 100 tun zlata v hodnotě okolo 130 miliard korun.

Úřad ministra Tomáše Chalupy uvedl, že každou žádost individuálně posoudí podle zákona o geologických pracích. Výsledek nechce předjímat.

"Neříkáme svévolně Ano či Ne. Vedeme správní řízení a na základě žádosti a průběhu řízení vydáme finální rozhodnutí," řekl Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Matyáš Vitík.

Každé místo posoudíme zvlášť

Dodal, že ministerstvo například posoudí kvalifikaci žadatele, soulad s platnými zákony, surovinovou politikou a státní politikou životního prostředí, anebo zhodnotí, zda další veřejný zájem - třeba ochrana přírody - nepřevyšuje zájem na průzkumu a případné těžbě ložiska.

Ministerstvo připomnělo, že dosud platná surovinová politika z roku 1999 sice průzkum či dobývání zlata přímo nezakázala, ovšem zdůraznila významný vliv těchto činností na životní prostředí.

Koncepce proto obsahuje formulaci o nutnosti "zabezpečit ochranu zásob ložisek zlata a ponechat je jako rezervu pro případné ekologicky příznivé využití budoucími generacemi". Jenže současný návrh nové surovinové politiky z dílny ministerstva průmyslu Martina Kuby už tuto formulaci neobsahuje.

Kašperské Hory nesouhlasí

Účastníky správních řízení o případném vydání průzkumné licence jsou i okolní obce. A například Kašperské Hory už ministerstvu životního prostředí napsaly, že jejich stanovisko je záporné.

Na všechny žádosti o povolení průzkumu zlatého ložiska odpovídají Kašperské Hory stejně: Nemáme zájem.
Na všechny žádosti o povolení průzkumu zlatého ložiska odpovídají Kašperské Hory stejně: Nemáme zájem. | Foto: Internetové stránky obce

"Nesouhlasíme s tím, aby byl povolen souhlas se stanovením průzkumného území," řekla Aktuálně.cz starostka Alena Balounová. Městští radní podle ní usoudili, že se negativní postoj obyvatel Kašperských Hor k průzkumu a případné těžbě zlata nezměnil.

O průzkum tamního zlata je totiž opakovaný zájem. Ložisko na konci 90. let zkoumala společnost TVX Bohemia důlní, ale její aktivity zastavilo ministerstvo životního prostředí, v jehož čele tehdy stál Miloš Kužvart z ČSSD. Firma se už roky soudí se státem o finanční odškodnění.

Před pěti lety neuspěla se žádostí o průzkum společnost Potamon GTS, její žádost zamítlo ministerstvo pod vedením Martina Bursíka ze Strany zelených. Tato firma si nyní podala žádost znovu. Aktuálně.cz ji žádalo o vyjádření, ale firma na otázky poslané e-mailem neodpověděla.

Starostové chtějí diskutovat

Tomáš Váňa je zástupcem Asociace České zlato a zároveň společníkem a jednatelem firmy Agate Bay, která žádá o průzkumnou licenci na třech místech ve středních Čechách. Tvrdí, že všude není takový odpor proti průzkumu ložisek.

"Zatím jsme mluvili jen s některými lidmi z dotčených obcí a ti připustili diskusi o této problematice," řekl Aktuálně.cz Váňa. Připomněl, že v minulosti už jeho firma měla souhlas obcí k průzkumu, ale ministerstvo životního prostředí stejně licenci nevydalo.

Takový byl i případ Zlatých Hor v Jeseníkách, které souhlasily s tím, aby tamní ložisko prověřila společnost Altenberg, ale ministerstvo bylo opět proti. Altenberg pak neuspěl ani s odvoláním u správního soudu.

"Je třeba mít na zřeteli i to, že žadatel hodlá při průzkumu utratit své peníze - a to ne malé - bez jistoty pozitivního výsledku. Jen malá část zkoumaných území má naději stát se ložiskem a jen část je těžitelná," dodal Váňa.

Nesouhlas lidí jako největší překážka

Předseda Asociace České zlato Petr Morávek vidí právě v zamítavých postojích občanů a zastupitelů největší potenciální překážku případného průzkumu.

"Informovanost o metodách průzkumu a eliminaci vlivů na životní prostředí bude proto představovat hlavní úvodní činnost nejen příslušných firem, ale i Asociace České zlato," řekl Aktuálně.cz Morávek, který je zároveň jednatel společnosti Delta Bohemia usilující o průzkumnou licenci na území nedaleko Vlašimi.

Zlato je jistotou, i v dobách finančních krizí.
Zlato je jistotou, i v dobách finančních krizí. | Foto: Reuters

Morávek si hodně slibuje od nové surovinové politiky z dílny ministerstva průmyslu, kterou by brzy měla projednat vláda.

Pod zemí leží 400 miliard

Úřad ministra Martina Kuby totiž soudí, že by se zlato a další drahé kovy mohly pro Česko stát lékem na globální finanční krize. V různých místech Česka se totiž pod zemí nacházejí stovky tun zlata v hodnotě až 400 miliard korun.

Cena zlata a dalších cenných kovů přitom během globální finanční krize neklesla, na rozdíl například od ropy. Zatímco na konci 90. let se cena pohybovala mezi 200 a 300 dolary za trojskou unci, v září 2009 překročila tisíc dolarů a o rok později se dokonce přiblížila až ke 2 tisícům dolarů. Dnešní cena se pohybuje okolo 1760 dolarů a míří vzhůru.

Podle ministerstva průmyslu patří Česko mezi zeměmi Evropské unie spíše mezi výjimky, když se tady žádné zlaté ložisko ani nezkoumá.

"Zlaté rudy se totiž při dodržování požadavků na ochranu životního prostředí těží ve Švédsku, Španělsku, Finsku, Řecku, Bulharsku, Rumunsku a na Slovensku. V těchto a i v jiných zemích EU se průzkumné práce na zlato běžně provádějí," uvádí se v návrhu surovinové politiky.

Dokument připomíná, že tuzemská zlatá ložiska jsou schopna dlouhodobě pokrýt domácí spotřebu zlata, které se do Česka musí dovážet.

Obava o osud přírody

Vojtěch Kotecký z ekologického Hnutí Duha připomněl, že v 90. letech vyvolaly plány na průzkum a případnou těžbu zlata na různých místech republiky značný odpor nejen některých obcí a občanských iniciativ, ale i velké části české veřejnosti - kvůli zásahům do přírody a krajiny.

Kotecký odhaduje, že nové plány na průzkum zlatých ložisek vyvolají větší humbuk a odpor než nedávná kauza s břidlicovým plynem.

Podle předsedy Asociace České zlato Petra Morávka je zapotřebí oprostit se od černobílých pohledů a posuzovat aktuální situaci realisticky.

"V současné době nelze u žádného ložiska hovořit o způsobu jeho případného průmyslového využívání, takže ložiska, která jsou majetkem státu, bychom měli umožnit ze soukromých prostředků zkoumat, a podle výsledků pak posoudit, co s nimi. Tak se to děje ve všech státech Evropské unie, a my jsme jejími členy," poznamenal Morávek. 

Co si myslíte o plánech na průzkum a případnou těžbu zlata v Česku? Podělte se o názory na Facebooku:

 

Právě se děje

Další zprávy