Reklama
Reklama

„Zkuste si žít v Aši nebo Rumburku.“ Expert vysvětluje, kde se berou voliči Babiše

Politolog Michal Pink v rozhovoru popisuje vyhlídky hnutí ANO v komunálních volbách a zamýšlí se nad tím, jakým způsobem Andrej Babiš vybírá kandidáty na primátory velkých měst. A hovoří v této souvislosti o selhání a úpadku kádrových rezerv. Své důsledky to podle něj bude mít také po volbách.

Premiér Andrej Babiš při půlročním bilancování své vlády, 9. července 2026.
Premiér Andrej Babiš při půlročním bilancování své vlády, 9. července 2026.Foto: Radek Bartoníček
Reklama

Ostrava je nepatrně jiný případ, ale pro Brno a Prahu platí, pokud jde o komunální volby, že hnutí ANO přišlo s kandidáty na primátory, které prakticky nikdo nezná. Co tomu říkáte?

Je to důsledek vnitřního života hnutí. V normálních stranách existuje nějaká subsidiarita. Jsou tam vrcholní politici, straníci, za nimi poslanci a senátoři, pak to pokračuje dolů, do krajské a komunální úrovně.

U hnutí ANO tomu tak ale není. Má sice nějakou – dá se říct – vrcholnou elitu, která je ale už deset, možná patnáct let stejná. A v momentě, kdy se z nižších vrstev pokouší někdo etablovat nahoru, po jisté době zase zmizí.

Kde je dneska třeba Adriana Krnáčová, Ivan Pilný, Martin Stropnický, Petr Vokřál nebo Tomáš Macura? Ve chvíli, kdy začali být tito lidé pro vládnoucí elitu v rámci ANO výrazně nebezpeční, byli odsunuti.

A druhá věc: ne všichni lidé jsou tak flexibilní a programově ohební jako samotné hnutí ANO, které je svým vnitřním naturelem za posledních patnáct let už vlastně třetí nebo čtvrtá strana. Najít pak někoho, kdo dokáže během několika let třikrát nebo čtyřikrát popřít sám sebe, není úplně snadný úkol.

Reklama
Reklama

Co toto všechno znamená pro vyhlídky hnutí ANO v komunálních volbách především ve velkých městech?

Není to úplně ideální výchozí pozice, protože politická strana by se v komunální politice – a nejen v ní – měla opírat o nějakou členskou základnu. A ta by se měla nějakým způsobem přiměřeně proměňovat a dodávat straně elity, které se postupně připravují na vládnutí.

Ať už jde o úroveň v jednotlivých malých obcích a městech, nebo ve velkých, třeba i krajských městech. Ale ve chvíli, kdy tak silná strana, jako je hnutí ANO, hledá kandidáta na primátora v podstatě na inzerát, tak to není dobré znamení.

Natož když plus minus tři čtyři měsíce před volbami hnutí ANO nemá jasno, kdo to ve skutečnosti třeba v Praze nebo v Brně bude – je to slabina, důsledek úpadku kádrových rezerv, mizerné personální politiky, nedostatečného množství těch, kteří by byli ochotní nést břímě a dělat politiku pod značkou hnutí ANO.

Na druhou stranu, a ono to spolu souvisí, Andrej Babiš má už roky tendenci všechny volby táhnout na sebe, na svoji osobnost. A nejen ty komunální, ale třeba i senátní. Stačí připomenout billboardy s kandidáty hnutí ANO, na kterých se psalo: „Mám číslo na Andreje…“

Ano, vzpomínám si na to velice dobře. Česká republika je specifická v tom, že se tady v rámci komunálních voleb soutěží zhruba o 60 tisíc volených míst. Z toho drtivá většina z nich je na místní úrovni, v malých městech a obcích.

Reklama
Reklama

Proto musí každá politická síla vytvořit nějakou značku, a nejde jen o hnutí ANO, ale i o ODS, STAN, Piráty nebo lidovce, v rámci které je schopná najít desítky tisíc jedinců, kteří jsou ochotni se s touto značkou spojit.

A to je prostě něco, co hnutí ANO ne úplně zvládá. Je to totiž strana, která funguje spíš jako obchodní společnost. A noví členové, kteří se tam etablují, jsou ovládáni z centra. A kolikrát mohou být vnímáni jako potenciální hrozba.

Stačí se podívat třeba na to, co se teď děje v České Lípě, kde najít soulad s přáním vedení a místní organizace není snadné. Komunální politici například v Brně mají zrovna asi rok starou dobrou zkušenost s rozhodováním nadřízených stranických organizací.

Může se to nějak projevit ve velkých městech v tom smyslu, že po volbách ANO bude, případně nebude součástí povolebních koalic?

Může. A je to jedna z věcí, která dlouhodobě nepřispívá důvěře lidí v politiku.

Reklama
Reklama

V jakém smyslu?

Volič, který jde k volbám, chce vědět, kdo bude vládnout. A pokud pro někoho hlasuje, tak chce mít povědomí, s kým bude případně v koalici, kdo jsou jeho partneři, anebo zda bude spíš v opozici.

A nemá rád mlhu, kterou politici vytváří, když tvrdí, že o tom, kdo bude vládnout, se rozhoduje až ve chvíli, kdy „začne hrát muzika a my budeme na parketě“.

Pokud by před volbami transparentně a otevřeně řekli, s kým ano a s kým naopak ne, případně by uzavírali předvolební koalice, tak by to bylo něco, co by výrazně pomohlo projasnit situaci.

Uvedu příklad: pokud s někým vládnete na komunální úrovni a zároveň na té centrální tvrdíte, že jde o nesmiřitelného protivníka, lidi to otráví a demotivuje od účasti ve volbách. Vzpomenout lze Brno z času velké koalice mezi ODS a ČSSD, kterou uzavřeli Pavel Blažek a Roman Onderka. A koaliční spolupráce nakonec nepřinesla potřebné ovoce ani jedné straně.

Reklama
Reklama

Podobné je to dneska ve vztahu k hnutí ANO a dalších stran, které jsou na centrální úrovni v opozici. Voliči chtějí jasnou alternativu, která bude přehledná a nějakým způsobem vypočitatelná.

Faktem je, že na té centrální úrovni jsou dva bloky stran. A jsou dlouhodobě pevné, předvídatelné a jasně odlišitelné…

Zatím ano, ale je otázka, jak dlouho to tak bude.

Čekáte v tomto ohledu nějaký průlom?

Myslím si, že ochota některých jedinců v ODS je zřejmá.

Ale to se říká už asi deset let…

To ano. Ale když se podívám třeba na některá legislativní hlasování ve sněmovně, lze doložit, že existují i klíčová hlasování, během kterých ODS s vládními stranami postupovala jednotně. Zmínit lze zrušení superhrubé mzdy nebo odvody pro OSVČ. Ta blízkost tam občas je. A pokud by tato strategická úvaha v ODS nabrala na síle, nebylo by to z jejího pohledu dobré.

Reklama
Reklama

Zjevné totiž je, že část lidí v ODS stále uvažuje v rovině toho, že chce vyhrát volby a být hlavní alternativou k hnutí ANO, je tam ale také dost lidí, kterým jde o něco jiného – být součástí vlády. Třeba i s hnutím ANO.

To mi nahráváte: třeba v Praze – pokud jde o komunální volby – mám dojem, že se do izolace dostávají Piráti. Že je kritizují jak zástupci hnutí ANO, tak ODS a další strany bývalé vlády Petra Fialy.

Tam bych nečekal koalici mezi ODS a hnutím ANO. Už před čtyřmi roky jsme zažili vyjednávání, které trvalo půl roku a těch možností tam bylo několik.

Problém samozřejmě je, že na komunální úrovni, a platí to nejen o Praze nebo Brně, je klíčová osobnostní blízkost politiků. Mnohdy je to důležitější faktor než stranická příslušnost a tato praxe opět nepřispívá k tomu, co si volič dlouhodobě přeje.

Obecně si ale myslím, že koalice vládních a opozičních stran otevírá cestu k posilování stran, které jsou na okraji spektra. Dobrým příkladem je Německo, kde ve chvíli, kdy spolu začne vládnout CDU-CSU a SPD, začne posilovat AfD. Ale takto asi komunální politik neuvažuje.

Reklama
Reklama

Tím mi říkáte, že by tradiční strany měly hnutí ANO na komunální úrovní nechat vytvářet koalice s SPD? Vždyť SPD je v komunále spíše neviditelná, neúspěšná strana…

To je pravda. Na komunální úrovní není možné zavolat na Slovensko a angažovat manažera dopravní společnosti a udělat z něj třeba náměstka na pražském magistrátu pro dopravu. Musí to být totiž zastupitel.

Já ale předpokládám, že si to nejen SPD, ale i další strany hlídají v tom smyslu, aby na kandidátkách měli kompetentní lidi.

Pokud bych to vzal ale z druhé strany: neprospěl by české politice průlom v tom smyslu, že by hnutí ANO začalo zvažovat koalice přes politický střed?

Už jsem to říkal: jakmile začnou vládnout koalice přes politický střed, začnou posilovat extrémy. My přitom z historie víme, že v momentě, kdy se tyto okrajové strany začnou podílet na vládě, tak je to nejlepší způsob, jak docílit toho, aby se znemožnily.

Jako komunisté ve Francii v 80. letech minulého století?

A nejenom francouzští komunisté, ale i další podobné strany. U nás to byly třeba Věci veřejné.

Reklama
Reklama

Jaký osud v tomto ohledu čekáte v případě Motoristů?

To bude další případ v řadě.

Pojďme zpět k hnutí ANO. Je to naprostý hegemon české politiky, jehož podporuje tolik lidí jako v součtu tři nejsilnější opoziční strany. Do jaké míry se to může propsat do výsledků v komunálních volbách – hlavně ve velkých městech?

Jak kde. Pokud jde o menší krajská města, třeba o Jihlavu nebo Karlovy Vary, tam může mít ANO lepší pozici než ve velkých městech. V Hradci Králové, v Praze, Brně, Plzni to bude jiné, podobně jako v Karlových Varech lze očekávat silnější pozici ANO v Ostravě a v Ústí nad Labem.

A zajímavé bude sledovat Pardubice nebo České Budějovice, tam mohou být silné regionální projekty. A pak je tu velká část Moravy, kde mohou být ještě pořád úspěšní lidovci.

Pokud jde o hnutí ANO, zcela zásadní je toto: Andrej Babiš a jeho současná vláda je ukotvená na periferii. Pokud se podíváme, kolik hlasů ANO nebo SPD bere v opomenutých a okrajových lokalitách, zjistíme, že právě tam je zdroj jejich síly. A otázkou je, jak se tento druh voličů zachová v komunálních volbách. Bude tam volit lokální listinu ANO?

Reklama
Reklama

Přál bych každému, kdo žije v centrálních částech, aby si udělal čas a odjel na jeden nebo dva týdny na výlet právě sem. Aby si aspoň chvilku zkusil žít v Krnově, v Těšíně nebo v Tachově. Ti odvážnější mohou zkusit Aš nebo Rumburk. V tu chvíli pochopíte, kde leží legitimita a zdroj současného vládnutí.

Jinými slovy mi říkáte, že pokud jde o ta velká krajská města, Andrej Babiš může být po volbách zklamaný, protože zase tolik primátorů po nich mít nebude?

Vypadá to tak. Taky je potřeba říct, že ke komunálním volbám chodí méně lidí a často je to tak, že v nich celostátně vládní strany bývají penalizovány.

O Praze jsme už mluvili, jak to podle vás dopadne v Brně, kde jdou do voleb tři silné bloky – ODS s TOP 09, lidovci se STAN a hnutí ANO? V zásadě je to tak, že se po volbách dva z nich spojí proti třetímu…

A ještě jsou tu menší strany, které mohou sehrát důležitou roli, ale letos to asi nebude jako v minulosti. Jisté je, že v Brně dojde k velké generační obměně, a obecně platí, že je velkou neznámou STAN. Je to strana druhé volby a vzhledem k tomu, že se hodně lidí rozhoduje na poslední chvíli, tak je otázka, jaký bude jeho výsledek.

A pak je tady ještě jedna velká neznámá: v komunálních volbách mohou volit občané zemí Evropské unie. A já sám jsem zvědavý, zda se vůbec některé strany pokusí tyto voliče oslovit. Bude s nimi někdo komunikovat? Těch lidí tady není málo, pracují v nadnárodních společnostech a mnohdy pocházejí ze zemí, kde jsou lidé zvyklí chodit k volbám.

Reklama
Reklama

Kdo ale nakonec usedne ve vedení města, je letos velká neznámá. Jen doufám, že osobní vazby nepřekryjí hodnotovou orientaci kandidátní listiny, pod kterou se uchází o hlasy voličů.

Ještě k Brnu: umíte si představit, že by třeba lidovci a Starostové šli za situace, kdy by mohli mít primátora, do koalice s hnutím ANO?

Já pevně věřím, že je KDU-ČSL racionální politická strana a neudělá tu chybu, kterou udělala ODS v roce 2010, kdy v rámci koaliční spolupráce podporovala Romana Onderku z ČSSD na primátora.

Předpokládám, že lidovci nejsou připravení spáchat asistovanou sebevraždu tím, že budou vládnout s hnutím ANO, které je určitě nebude v nadcházejících volbách chválit na úkor spolupráce s ODS a TOP 09.

Mohlo by vás zajímat: Babiš je proti, Pavel pro. Volební právo pro mladé lidi opět dělí vládu a Hrad


Chcete vídat Aktuálně.cz častěji na Googlu?
Přidat jako preferovaný zdroj
Reklama
Reklama
Reklama