reklama
 
 

Absurdní neznalost matematických operací. Přijímačky na střední školy dopadly hůř než loni

29. 4. 2016 7:29
Foto: Thinkstock
Na polovině středních škol v Česku proběhly v minulých týdnech jednotné přijímací zkoušky. Školy už podruhé vyzkoušely testy z češtiny a matematiky od Cermatu, který připravuje i maturity. Letos dopadli uchazeči hůře než loni. Zhoršili se zejména v matematice, průměrný výsledek uchazečů o čtyřleté obory poklesl oproti loňsku o necelé čtyři procentní body. Rovněž v matematice nejvíce propadli i uchazeči o osmiletá gymnázia. Dosáhli průměrné úspěšnosti necelých 43 procent, což je o 11 procentních bodů méně než loni na jaře.

Praha - Průměrné výsledky studentů v jednotných přijímacích zkouškách na střední školy se oproti loňsku zhoršily. A to jak u uchazečů o čtyřleté obory, tak u zájemců o víceletá gymnázia.

Studenti hlásící se na čtyřleté obory dosáhli průměrné úspěšnosti v matematice 39,4 procenta, v češtině 57,2 procenta, což je pokles pouze o 0,8 procenta oproti loňskému roku.

Žáci pátých tříd, kteří se hlásili do víceletých gymnázií, dosáhli v matematice průměrné úspěšnosti 42,9 procent. To je o 11,3 procentního bodu méně než loni. 

"Testovaní někdy vykazují až absurdní neznalost matematických operací," upozornil ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Jiří Zíka. Zároveň dodal, že pro lepší rozlišení výborných žáků letos společnost přidala navíc jednu matematickou úlohu. Meziroční rozdíly tak podle něj způsobilo i nastavením testů.

V polovině června vyjde závěrečná zpráva, v níž Cermat zhodnotí a zanalyzuje výsledky zkoušek.

Kolik bodů stačí k přijetí, rozhoduje ředitel

Masarykova střední škola chemická v Praze se ověřování přijímacích zkoušek od Cermatu účastnila už podruhé. Srovnání ale není snadné. "Někteří učitelé říkali, že to letos to bylo těžší, jiní s nimi nesouhlasili, takže se to dá těžko posoudit," uvedl ředitel školy Jiří Zajíček k obtížnosti testů.

Ministryně školství Kateřina Valachová oznámila, že přijímací zkoušky proběhly bez problémů a jsou připravené na příští rok, kdy se už na všech středních školách s maturitou budou skládat povinně. "Věřím, že jednotně přijímačky tak, jak byly zvládnuté, budou úspěšné i do budoucna a nestanou se strašákem," uvedla Valachová na páteční tiskové konferenci.

O tom, kolik bodů musí žák získat k přijetí na jednotlivé školy, rozhodují sami ředitelé a zůstane to tak i příští rok. Jiří Zajíček v přijímacím řízení zohledňoval známky z vybraných předmětů na vysvědčení ze základní školy, a výsledky testů od Cermatu. Maximálně mohli studenti získat dvě stě bodů, za každou část sto. "K nám se letos přihlásili žáci s lepšími bodovými výsledky než loni. Tehdy měl poslední přijatý osmdesát bodů, letos má stovku," uvedl Zajíček.

Chystá se změna financování. Školy už nebudou brát každého

Pod stobodovým ziskem letos Zajíček udělal ostrou čáru. Kdo byl pod ní, toho už vzít nechtěl. Za jednotné přijímací zkoušky ředitel lobboval od začátku, kdy se o nich před čtyřmi lety začalo uvažovat. Přál by si ale státem určenou nepodkročitelnou hranici a zrušit druhý pokus, který studenti nyní budou mít v druhém kole přijímacího řízení.

"Při dnešním financování škol není možné nařídit minimální bodovou hranici. Když by prošel jediný žák, škola ho musí učit. Pokud máte třídu s pěti žáky, je to ekonomicky neufinancovatelné," vysvětluje.

Ministryně školství už podala návrh na změnu financování škol, podle kterého by bylo jedno, jestli je ve třídě pět dětí, deset nebo sedmnáct. V budoucnu ředitelé nebudou nuceni brát všechny, kteří se přihlásí, aby školu byli schopní financovat, jako tomu bývá dnes. To je důležité v oborech vzdělávání, o které není takový zájem.

Opravdu školy začnou ve větší míře odmítat žáky? "Je to trošku idealistická záležitost, to uznávám. Ale říkám si, že máme před sebou přechod na povinnou maturitu z češtiny, cizího jazyka i matematiky. Děti bez nadání ke studiu nebudou mít velkou šanci u maturity uspět. A žádná škola nebude chtít mít kvůli těmto dětem úspěšnost u maturit padesát procent," míní Zajíček.

Maturitu nemůžou mít všichni

S jednotnými přijímacími zkouškami přišel bývalý ministr školství Marcel Chládek. Netajil se tím, že je zavádí proto, aby více žáků chodilo na učňovské školy. Každý nemůže mít maturitu, říkával. Podle Zajíčka se zdá, že po dvouletém testování jednotných přijímacích zkoušek se učňovské obory skutečně plní více. "To jsou informace, které mám z Unie učňovských zařízení. Ale nejsou to žádné statistiky, jen pocity ředitelů, kteří to léta dělají," říká.

Zajíčkovi nevadí, že část žáků se kvůli přijímacím zkouškám na školu s maturitou nedostane. Považuje to za správné. Přitom absolventi učňovských oborů mají stále nejvyšší nezaměstnanost a mluví se o tom, že manuálně pracující budou potřeba stále méně, protože jejich práci z větší části nahradí počítače. 

"Když si dítě usmyslí, že chce být pianistou, přihlásí se na konzervatoř a tam neudělá zkoušky, protože nemá talent, také ho nepřijmou. Brání mu ve vzdělávání? Brání, a tohle je úplně to samé. Jen v jiné rovině a nikdo to nechce slyšet," říká Zajíček.

Před zavedením jednotných přijímacích zkoušek od Cermatu se na řadě škol testy nedělaly vůbec. Masarykova chemická škola přestala vypisovat přijímačky poté, co je zrušily i ostatní průmyslovky, a začala brát studenty pouze na základě známek ze základní školy. "Bylo to kolem roku 2004, když jsem přijímací zkoušky se skřípěním zubů zrušil. Ale nemohl jsem se dostat do rizika, že nenaplním školu. Popularita oboru nebyla dobrá, takže jsme si stejně nemohli vybírat. V podstatě jsme museli brát všechny, kteří se přihlásili," přiznal Zajíček.

autor: Markéta Hronová | 29. 4. 2016 7:29

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama