Praha - Založit si rodinu znamená v České republice hluboký propad životní úrovně. Průměrný příjem rodiny s dětmi tvoří na hlavu jen 58 procent toho, co mají na osobu k dispozici bezdětné páry.
"Ten rozdíl u rodin s dětmi je ještě výraznější než u důchodců," uvedl ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas v projevu na konferenci o tom, jak rodiny zvládají nároky kladené na ně společností.
Podle Nečase je problém i v tom, že péče o děti i manželství samotné ztrácí prestiž. "Třetina dětí se rodí mimo manželství. Nejde přitom o životní postoj, ale o účelové jednání," řekl ministr. Nesezdané páry totiž snáze dosahují na nejrůznější sociální dávky.
Podle odborníků však tento fenomén může posílit i krok, který zavedla současná vláda - od tohoto roku zrušila společné zdanění manželů. Vláda však tvrdí, že většina rodin nebude na daňové reformě ve srovnání se společným zdaněním tratit.
Čtěte více: Manželství se v Česku finančně nevyplácí
Kompenzujte nám dítě
Podle průzkumu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí přitom mají mladé rodiny celkem jasno, co by po státu chtěly - větší finanční kompenzace - jak pro rodiče, který se o dítě stará, tak formou daňových slev či příspěvků na vzdělávání dítěte a podobně.
Mezi opatřeními, které zavedlo Nečasovo ministerstvo, je například takzvaná třírychlostní rodičovská dovolená. Každý si nyní může vybrat, zda dostávat dva roky přes 11 400 měsíčně, tři roky 7 600 měsíčně nebo čtyři roky 3 800.
Nečas řekl, že za to Česko sklidilo kritiku od Organizace pro mezinárodní spolupráci a rozvoj. "Prý bychom měli přispívat jen do dvou let dítěte."
Poptávka na částečný úvazek
Více peněz od státu požaduje 63 procent mladých rodičů, zbylých třicet sedm procent očekává spíše zlepšení sociálních služeb, například více jeslí a mateřských školek.
Právě jejich nedostatek brání mladým rodičům, zvlášť ženám, k návratu do zaměstnání alespoň na částečný úvazek.
"Z průzkumů vyplývá, že mezi mladými rodiči je víc zájemců o práci než pracovních míst, které by mohli přijmout," vysvětlila na konferenci Věra Kuchařová z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Problém je, že firmy v Česku velmi málo využívají částečných úvazků. Takto pracuje osm procent žen a dvě procenta mužů. V západoevropských zemích je tato možnost zvlášť pro ženy klíčová - například v Německu pracuje na zkrácený úvazek skoro polovina žen, v Nizozemsku pak dokonce necelé tři čtvrtiny.
