Praha - Česko zažívá stávku, která má být největší od roku 1989. Protest zahájili lékaři v nemocnicích, kteří na mnoha odděleních fungují ve víkendovém režimu a ošetřují pacienty jen v urgentních případech.
"Kdyby se lidé měli lépe, k žádné stávce by nedošlo," vysvětluje důvody ekonom největší odborové centrály ČMKOS Martin Fassman a dodává: "Tato vláda navíc svými kroky vzbudila negativní očekávání, že se budeme mít ještě hůř."
Údaje o tom, kolik lidé vydělávají a utrácejí, však ukazují, že se v průměru hůře nemáme. Objem zboží, které lidé nakupují, se od loňska opravdu zvýšil jen o tři promile, rok 2007 však byl výjimečný. Spotřeba byla nejen nejvyšší v dosavadní historii, ale také nejrychleji rostla.
Jinými slovy: Češi chystají stávku ve chvíli, kdy se mají nejlépe, protože se přirozeně chtějí mít ještě lépe.
Spoříme na zlé časy
Podrobná šetření Českého statistického úřadu za první čtvrtletí potvrzují, že Češi z obavy před reformami skutečně změnili své chování. Jednak udrželi spotřebu na loňské úrovni a zároveň si přestali půjčovat a investovat do nemovitostí. Tyto investice klesly o třetinu.
Lidé raději peníze šetří s ohledem na nadcházející zlé časy. Ovšem za každé tři koruny uspořené na investicích do bydlení, uložil opatrný Čech čtyři koruny do banky.
Snížení rodinných dávek bylo tak mírné, že u průměrné domácnosti tvoří stále přes čtvrtinu příjmů.
Nespokojeny mohou být pouze tři sociální skupiny: zaměstnanci státu, penzisté a rodiny s dětmi, jejichž příjmy nepřekračují dvojnásobek životního minima.
Statistika hovoří jasně: tyto skupiny si v příjmech polepšily nejvýše o tři procenta, inflace však překročila sedm procent.
Fakta:
Co se bude dít ve 13:00?
Na dráze Nepojedou vlaky Českých drah. Strojvůdci hlásí: Jdeme do stávky na hodinu a čtvrt. Některé spoje budou nahrazeny autobusy, ve většině případů však bude nutné počítat se značným zpožděním. Soukromí železniční dopravci stávkovat nebudou. (více čtěte zde) V hromadné dopravě Metro bude v Praze jezdit. Pražské autobusy a tramvaje na hodinu zastaví - nevysadí však hromadně. S největší pravděpodobností ale nepojede například velmi vytížená linka číslo 9, která vede centrem Prahy.Zastavit se má MHD v Ostravě i v Brně. (více čtěte zde) Ve zdravotnictví Nemocnice a polikliniky mají podle dosavadních informací nabízet jen urgentní péči. Některé velké fakultní nemocnice - hradecká či pražská Thomayerova - už ohlásily, že v úterý budou fungovat ve víkendovém provozu. Ordinace soukromých lékařů naopak zůstanou otevřené. V průmyslu Některé fabriky zastaví výrobu. Jen z odborového svazu Kovo bude stávkovat skoro sto tisíc zaměstnanců továren a podobných provozů. Ve školách Učitelé se do stávky zapojí symbolicky - například připnutím odznáčků. Rodiče tak pro děti nemusejí vymýšlet žádný speciální program. Na poštách Podporu stávky ohlásilo i sedmatřicet tisíc zaměstnanců pošty, ti ale hodlají stávkovat pouze symbolicky. Úředníci za přepážkami tak budou například viditelně označeni, že souhlasí se stávkou. Doručování zásilek ani provoz pošt tím nebude ovlivněn.
Výtah z chudoby
Ovšem při bližším pohledu není situace tak jasná. Informace o nejchudších rodinách může zavádět: pokud se životní minimum v posledních letech nezvyšovalo, do kategorie nejchudších se přestávají počítat ti, kteří jsou na tom relativně lépe.
Statistické údaje svědčí o tom, že se lidem z nižších vrstev začíná skutečně dařit. Za první čtvrtletí si totiž nejvíc polepšily rodiny nezaměstnaných, když jejich příjmy vyrostly o pětinu. Fakticky to znamená, že si mnozí z nich našli práci a přestoupili do vyšší příjmové kategorie.
Přesto je situace chudých rodin varovná, protože právě ti nejchudší se stále více zadlužují. Může tak vzniknout kasta s minimálními příjmy.
Učitelé odcházejí
Důchodci by si mohli stěžovat, protože byli skutečně nuceni spořit. Z údajů ČSÚ vyplývá, že se snažili ušetřit hlavně na dopravě a na topení. Vinou poplatků vzrostly výdaje na zdravotnictví o 130 korun na jednoho penzistu. Stále však za své zdraví neplatí víc než dvacetinu svého rozpočtu.
Penzisté se navíc mají o poznání lépe, než v roce 2006. Během dvou let se jejich příjmy zlepšily o 14 procent, ceny vzrostly o 10 procent.
Ještě si nejspíš mohou stěžovat učitelé, zdravotníci a státní úředníci. Jejich mzdy letos rostou hluboko pod inflací, a proto se vrátili na předloňskou úroveň.
O tom, že se jejich protesty vyplatí slyšet, svědčí jejich útěky za jinou prací. Proti loňsku ubyly čtyři tisíce učitelů a tisíc zdravotníků, přitom ostatní obory zaměstnance přijímají. Mírně přibylo i státních úředníků.
Stávka proti budoucnosti
Odborový ekonom Fassman přesto tvrdí, že se situace změnila k horšímu pro většinu populace.
"Nesporně došlo ke zlomu. Spotřebitelé nebyli zvyklí na tak vysokou inflaci. Další reformy penzí, zdravotnictví a daní jsou nespornými signály, že se prostředí bude ještě zhoršovat," míní.
Proto stávku podle něho podporuje většina populace.
Opačný názor má ekonom z vědeckého ústavu CERGE-EI Daniel Münich. "Ekonomický dopad reforem nemůže být důvodem ke stávce. Jsou totiž natolik mělké, že například sociální dávky vracejí pouze do stavu, jaký byl před dvěma lety," upozorňuje.
Připouští, že i taková reforma může být pro chudší skupiny nepříjemná. Pokud ovšem nedojde k zásadním změnám státních výdajů, budou se stále opakovat dílčí reformy, které navíc budou stále bolestivější. "Když se při každém pokusu o změnu zdvihá takový křik, budoucnost se tím jen komplikuje," hodnotí stávku Münich.
