Mají protilátky i bezpříznakoví? Imunolog vysvětluje, jak je to s imunitou po covidu

Kristýna Pružinová Martin Krepindl Blahoslav Baťa Kristýna Pružinová, Martin Krepindl, Blahoslav Baťa
26. 2. 2021 7:00
Pro zjištění imunity po prodělání covidu-19 je nutné vedle protilátek měřit i další části imunitní paměti - tedy i takzvanou buněčnou imunitu. Je totiž možné, že i člověk s nízkou hladinou protilátek ji může stále mít. Buněčná imunita ho pak při dalším setkání s virem ochrání před těžkým průběhem a tělo bude připravené s virem účinněji bojovat, uvádí pro Aktuálně.cz imunolog Zdeněk Zadražil.
Život v pandemii - Zdeněk Zadražil o imunitě po prodělání covidu-19 | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa

"Obecně když máme paměťové buňky proti nějakému patogenu, viru nebo bakterii, tak pokud jsme jím znovu infikováni, tak dokážeme odpovídat mnohem rychleji a specifičtěji," popisuje Zadražil princip buněčné imunity. Jak ale zdůrazňuje, měření množství paměťových buněk je složitější než měření protilátek a nedá se tak rychle zjistit.

Zmíněná buněčná imunita se podle Zadražila prokázala i u naprosté většiny bezpříznakových případů covidu-19. "Jak účinná ale je, to už je jiná otázka," podotýká imunolog. "Ale pokud někomu změřili protilátky a nenašli je, tak se rozhodně nedá říct, že tam není imunitní paměť. Pouze nemá ty protilátky, na které se test snažil koukat," uvádí Zadražil.

Podle něj také ani množství změřených protilátek nevypovídá o tom, zda jsou skutečně funkční a neutralizační - čili že zabraňují viru, aby se do buňky dostal.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku.

 

Právě se děje

Další zprávy