Tvrdá data o nežádoucích účincích covidových vakcín. Které jsou časté a které vzácné?

Kristýna Pružinová Blahoslav Baťa ČTK Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa, ČTK
14. 10. 2021 9:25
Dosud jsme přijali 8 402 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19. V porovnání s tím, kolik lidí už bylo očkovaných, se jedná o velmi malé množství. Nejčastější nežádoucí účinky jsou ty nejméně závažné. Nejvíce se objevuje horečka, únava, bolest v místě vpichu nebo celková únava, uvádí pro Aktuálně.cz Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Život v pandemii: Irena Storová o nežádoucích účincích vakcín proti covidu-19 | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa

Méně častým podezřením na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19 je podle Storové ovlivnění trávicí nebo dýchací soustavy či kožní reakce. “Co se týče dlouhodobých nežádoucích účinků, vyskytují se extrémně vzácně. Není to vůbec obvyklé,” dodává ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Očkovaným občanům Storová doporučuje, aby se v případě neobvyklých potíží po aplikaci vakcíny obrátili na svého lékaře. “Ten by s tím potom měl dál pracovat podle toho, jaké má znalosti o individuální anamnéze pacienta a o jednotlivých vakcínách,” vysvětluje Storová.

Devět lidí v Česku dosud požádalo o odškodné za komplikace způsobené očkováním proti covidu-19. Tři z nich chtějí shodně 100 milionů korun, ze zbylých šesti byl nejvyšší požadavek 950 tisíc korun. Ministerstvo zdravotnictví už čtyři žádosti zamítlo, pět jich vyřizuje. Lidé, kteří se žádostí neuspějí, se mohou obrátit na soud. Podle ministerstva to ale zatím nikdo neudělal.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde Storová také vysvětluje, jakými způsoby mohou lidé při podezření na nežádoucí účinky vakcín či léčiv kontaktovat SÚKL.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 42 minutami

Kandidátem na prezidenta francouzských Republikánů bude Ciotti či Pécresseová

Francouzská pravicová strana Republikáni (LR) si v prvním kole hlasování vybrala jako své dva kandidáty pro dubnové prezidentské volby Valérii Pécresseovou a Érica Ciottiho, uvedl list Le Monde. Druhé kolo hlasování, z nějž vzejde hlavní kandidát pravice, se uskuteční v pátek a v sobotu. Vedení strany plánuje vítěze vyhlásit v sobotu odpoledne. O pozici usilovalo celkem pět osobností, v primárkách nyní neuspěl například bývalý evropský vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Předseda strany Christian Jacob ve čtvrtek oznámil, že do závěrečného hlasování se probojovala prezidentka pařížského regionu Valérie Pécresseová, která získala 25 procent stranických hlasů a šéf regionální rady departementu Alpes-Maritimes na francouzské riviéře Éric Ciotti, který v prvním kole zvítězil s 25,59 procenta hlasů.

Prezidentské volby ve Francii se uskuteční v dubnu příštího roku. Průzkumy veřejného mínění favorizují současného prezidenta Emmanuela Macrona. Za jeho vyzývatelku je považovaná šéfka krajně pravicového Národního sdružení (RN) Marine Le Penová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy