Tvrdá data o nežádoucích účincích covidových vakcín. Které jsou časté a které vzácné?

Kristýna Pružinová Blahoslav Baťa ČTK Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa, ČTK
14. 10. 2021 9:25
Dosud jsme přijali 8 402 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19. V porovnání s tím, kolik lidí už bylo očkovaných, se jedná o velmi malé množství. Nejčastější nežádoucí účinky jsou ty nejméně závažné. Nejvíce se objevuje horečka, únava, bolest v místě vpichu nebo celková únava, uvádí pro Aktuálně.cz Irena Storová, ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
Život v pandemii: Irena Storová o nežádoucích účincích vakcín proti covidu-19 | Video: Kristýna Pružinová, Blahoslav Baťa

Méně častým podezřením na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19 je podle Storové ovlivnění trávicí nebo dýchací soustavy či kožní reakce. “Co se týče dlouhodobých nežádoucích účinků, vyskytují se extrémně vzácně. Není to vůbec obvyklé,” dodává ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).

Očkovaným občanům Storová doporučuje, aby se v případě neobvyklých potíží po aplikaci vakcíny obrátili na svého lékaře. “Ten by s tím potom měl dál pracovat podle toho, jaké má znalosti o individuální anamnéze pacienta a o jednotlivých vakcínách,” vysvětluje Storová.

Devět lidí v Česku dosud požádalo o odškodné za komplikace způsobené očkováním proti covidu-19. Tři z nich chtějí shodně 100 milionů korun, ze zbylých šesti byl nejvyšší požadavek 950 tisíc korun. Ministerstvo zdravotnictví už čtyři žádosti zamítlo, pět jich vyřizuje. Lidé, kteří se žádostí neuspějí, se mohou obrátit na soud. Podle ministerstva to ale zatím nikdo neudělal.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku, kde Storová také vysvětluje, jakými způsoby mohou lidé při podezření na nežádoucí účinky vakcín či léčiv kontaktovat SÚKL.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 17 minutami

Senát zamítl zmrazení platů vrcholných politiků, vzrostou asi o šest procent.

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

Rozhodnutí Senátu odsoudil premiér Andrej Babiš (ANO), označil ho za nehorázné. "Je to další podvod nové koalice na voličích," řekl.

Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy