"Někteří lidé si mylně myslí, že cílem očkování je virus zlikvidovat a zcela vymýtit z lidské populace. Ale tak to není," míní Hel a současně zdůrazňuje, že očkování člověku především poskytne určitou míru ochrany při případném setkání s virem.

"Při absenci této ochrany totiž dojde k rapidnímu šíření viru v organismu a současně napadne mnoho buněk najednou. Tím dojde k přehnané reakci imunitního systému, která je nebezpečná pro naše zdraví a může případně způsobit i úmrtí," dodává Hel, který je profesorem na lékařské fakultě University of Alabama v americkém Birminghamu.

Podle posledních dat ministerstva zdravotnictví je v Česku ve věkové kategorii mezi 65 a 69 lety plně očkováno přibližně 45 procent obyvatelstva. Ve skupině od 70 do 74 let se plná proočkovanost pohybuje kolem 60 procent.

Hel také komentoval nedávno zveřejněné studie, o nichž informoval server Novinky.cz, říkající, že imunita po covidu-19 může trvat i rok, v některých případech může být i celoživotní. V této oblasti je ale podle něj klíčové si uvědomit, že existují dva typy imunity - takzvaná protilátková a buněčná. Zmíněný článek z časopisu Focus zkoumal pouze složku buněčnou.

"Tento článek se zabýval pouze takzvanými b-buňkami v kostní dřeni pacientů, kteří prodělali covid, a zjistili, že opravdu tyto buňky přetrvávají po dlouhé roky. To ale není nové zjištění, to jsme věděli vždy," komentuje Hel. Pro ochranu při setkání s virem je ale podle něj především důležité, jak účinná bude i druhá složka - čili protilátková imunita.

"Není to tedy tak, že by se jednalo pouze o protilátkovou nebo pouze o buněčnou odpověď. A jedna by byla lepší než druhá. V žádném případě to není o tom, že bychom se mohli spolehnout pouze na buněčnou odpověď v ochraně proti viru SARS-CoV-2. Obě dvě stránky hrají důležitou roli a vzájemně spolupracují," vysvětluje Hel.

Podívejte se na video z pořadu Život v pandemii v úvodu článku.