Živila se doučováním, doma měla kalašnikov. „Nejhledanější žena Německa“ jde za mříže

Před policií se skrývala více než třicet let, nyní má Daniela Kletteová strávit třináct let ve vězení. Bývalou členku radikální skupiny Frakce Rudé armády odsoudil německý soud. Neblahá historie teroristické organizace sahá až do 70. let minulého století a někteří její členové se skrývají dodnes. Na svědomí měli vyloupení bank i bombové útoky.

„Svobodu pro Danielu,“ skandovali podporovatelé Daniely Kletteové ve středu u soudu v německém Verdenu. Celý proces se táhl čtrnáct měsíců a právě během středy padl finální verdikt. Bývalou členku levicové paramilitární skupiny Frakce Rudé armády (RAF), známé také jako skupina Baader-Meinhof, soud odsoudil k 13 letům vězení za ozbrojené loupeže.

Konkrétně šlo o šest případů loupeží, přitěžujícími okolnostmi pro ženu však byl únos za účelem výkupného a držení zbraní, uvedl soud. Kletteové se podařilo dopadení vyhýbat více než třicet let, jeden čas tak byla přezdívána jako „nejhledanější žena v Německu“.

Vše začalo v šedesátkách

Celý příběh nicméně začal už na sklonku šedesátých let. Kořeny západoněmecké krajně levicové teroristické skupiny Frakce Rudé armády, jíž byla Kletteová členkou, totiž sahají až do studentských protestních hnutí.

Koncem 60. let propukly v Západním Berlíně protesty po návštěvě íránského šáha Rezy Pahlavího. Ten tehdy podnikal řadu státních návštěv v Evropě a propagoval svou politiku modernizace Íránu, známou jako „Bílá revoluce“.

Nacisté ve funkcích i válka ve Vietnamu

Demonstrací se zprvu účastnili především íránští marxisté, poté se ale přidali i němečtí levicoví studenti. Šáhovi podporovatelé na ně během protestů zaútočili a demonstrace se změnily v násilné nepokoje, během nichž byl policií zastřelen jeden student. Čin byl ovšem kvalifikován jako sebeobrana a policista vyvázl bez trestu.

Právě to byl jeden z mnoha impulsů k založení skupiny. Mezi dalšími byla například neschopnost německého establishmentu vyrovnat se s minulostí. Bývalí nacisté byli stále ve státních strukturách a ve veřejných funkcích. Silným motivem k vytvoření skupiny byl také odpor k válce ve Vietnamu či ke kapitalismu.

Zakladateli Frakce Rudé armády byli v roce 1970 Andreas Baader a Gudrun Ensslinová, kteří už dříve podnikli protestní žhářské útoky na obchodní domy. Baadera následně zatkla policie. Z vězení mu ovšem pomohla další ze zakladatelek skupiny, novinářka Ulrike Meinhofová, která jej pod záminkou rozhovoru nechala převézt do sídla charitativní nadace. Tam vězněného osvobodili jeho přátelé. Právě tito tři lidé se tak stali takzvanou první generací RAF.

Kromě vůdčí trojice nasbírala skupina několik desítek dalších členů, kteří začali s vykrádáním bank pod záminkou „vyvlastnění peněz kapitalistům“, ale provedli také například bombový útok na americké vojenské velitelství v Západním Německu. Zaútočili i na soudce, který se podle nich podílel na „politických procesech“.

Vůdci ve vězení a jejich pokračovatelé

Ačkoliv první generace skupiny, která se považovala za guerillu, necílila na civilisty, několik jich bylo zraněno při bombovém útoku na budovu vydavatelství Springer, které podle nich šířilo lži. Vůdčí trojice tak v sedmdesátých letech skončila ve vězení, kde spáchala sebevraždu.

Činnost aktivistů spojených se spolkem však dále pokračovala druhou generací, která byla aktivní i v průběhu osmdesátých let. Oproti svým předchůdcům se však více zaměřovala na únosy – a násilí se stupňovalo.

Třetí generace se pak ve větší míře soustředila na atentáty – například na průmyslníky či počátkem devadesátých let na šéfa státní organizace, která byla zodpovědná za privatizaci. Na provoz si organizace nadále „vydělávala“ bankovními loupežemi. A právě v této době byla podle soudu v RAF aktivní i Kletteová.

Koncem devadesátých byla skupina rozpuštěna – oznámila to v roce 1998 dopisem zveřejněným v novinách. Ne všichni její členové však skončili za svou činnost ve vězení. Někteří se skrývají dodnes. Ne všechny jejich aktivity navíc utichly.

Jezdila na dovolené a chodila na lekce tance

Právě Daniela Kletteová byla odsouzena za loupeže, která spáchala i po rozpuštění skupiny. Jejich cílem zřejmě bylo financovat život zbývajících uprchlíků v ilegalitě. Při přepadení dodávky s penězi nedaleko Brém v roce 2015 se i střílelo. Kvůli tomuto případu čelila později žena obžalobě z pokusu o vraždu. Soud ji z něj ale vinnou neshledal.

Kletteová byla zatčena v roce 2024 v Berlíně, kde se skrývala všem na očích. Podle policie zde žila asi 20 let pod falešnou identitou jako Claudia Ivone. Jak informuje deník Deutsche Welle, žila běžný společenský život, jezdila na dovolené, navštěvovala lekce tance a brazilského bojového umění capoeiry. Živila se doučováním dětí.

Při zatýkání u ní kriminalisté našli falešné doklady, kalašnikov, pistole, výbušniny, přibližně 240 tisíc eur (okolo šesti milionů korun) a několik zlatých slitků.

Kletteová se u soudu za své činy částečně omluvila – například za traumata způsobená pokladním a řidičům transportérů během loupeží. Jak uvádí Deutsche Welle, během procesu však nikdy nepotvrdila, že by skutečně byla členkou RAF. Uvedla pouze, že skupina sehrála v jejím životě důležitou roli. Trvala dokonce na tom, že „německý stát stále neví téměř nic o poslední generaci RAF a ona doufá, že to tak zůstane“.

Kletteové nicméně nyní nadále hrozí, že bude muset kromě loupeží před soudem stanout i v přímé souvislosti s útoky RAF. Spolkové státní zastupitelství ji viní z podílu na útocích z let 1990 až 1993. Samotné členství v teroristické organizaci je už u ženy promlčeno.