reklama
 
 

Živě: Kiska vyzval pamětníky, aby mladším lidem přiblížili časy naděje, ale i chvíle zrady

AKTUALIZOVÁNO 22. 8. 2018
Projevy premiéra Babiše a předsedy sněmovny Vondráčka přehlušil skandující dav. Nechceme Bureše, křičeli lidé před Rozhlasem. | Video: DVTV |  04:37
reklama
Lidé v celém Česku si v úterý připomínali výročí 50 let od invaze vojsk Varšavské smlouvy. Okupace ze srpna 1968 ukončila naděje na "socialismus s lidskou tváří", spojený s reformami, které zaváděl tehdejší první tajemník Ústředního výboru KSČ Alexander Dubček. Hlavní část programu v Praze se soustředila u budovy Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici, večer pak na Václavském náměstí. Dění okolo výročí okupace jsme sledovali v on-line zpravodajství.

Živě: Kiska vyzval pamětníky, aby mladším lidem přiblížili časy naděje, ale i chvíle zrady

reklama
0:10
 

Naše zpravodajství o dění souvisejícím s 50. výročím okupace Československa končí. Děkujeme vám za pozornost.

0:10
22:30

Koncert hitů roku 1968 zaplnil celé Václavské náměstí, přišly odhadem desetitisíce lidí. Takhle večerní atmosféru zachytil nás fotoreportér Jakub Plíhal.

Koncert na Václavském náměstí Koncert hitů roku 1968 zaplnil 21. srpna celé Václavské náměstí, přišly odhadem desetitisíce lidí. | Foto: Jakub Plíhal
21:40

Na dvou brněnských náměstích si dnes lidé připomněli 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Za kostelem svatého Jakuba se po 15:00 sešla nejméně stovka lidí, další průběžně přicházeli a do pozdního večera zůstalo nevelké náměstí zaplněné. Program připravilo Divadlo Bolka Polívky s iniciativou Společně Brno. Akce měla i přesah do současnosti, někteří účastníci se vymezili vůči nepřímému podílu komunistů na moci a proti premiérovi Andreji Babišovi (ANO).

Večer na náměstí promluvil někdejší studentský vůdce a pozdější senátor Martin Mejstřík a také historik a publicista Luděk Navara. Současné členství v NATO a EU označil za záruku, že se "osmašedesátý" nebude opakovat, varoval před dezinterpretacemi historických událostí a "falešnou hrou" současného Ruska.

20:50

Zcela zaplněné Václavské náměstí dnes večer sledovalo začátek Koncertu ´68 - největší hity roku 1968. Koncert, který má připomenout atmosféru přelomového roku, zahájila několikaminutová projekce se vzpomínkami pamětníků na srpnové událostí z řad známých osobností. Na to, jak prožíval invazi, zavzpomínal například politik Petr Pithart nebo scénárista Zdeněk Svěrák.

Přítomní policisté nechtěli počet diváků odhadnout. Určitě ale jde až o desetitisíce přihlížejících, řekli zpravodaji ČTK.

Během večera postupně vystoupí Marta Kubišová, Marta Jandová, Aneta Langerová, Lucie Bílá, Tereza Černochová, Jana Kirschner, Vojta Dyk, Matěj Ruppert, Xindl X, Honza Křížek, La Putyka, Petr Malásek a Symfonický orchestr Českého rozhlasu.

Na koncertu zazní výhradně písně z 60. let, ale v nové úpravě. Diváci tak uslyší nové aranže písní Lady Carneval, Bratříčku, zavírej vrátka, Želva nebo Klaunova zpověď.

20:30
 

Mluvčí ČRo Jiří Hošna odhaluje, kolik lidí na Václavské náměstí dorazilo.

20:07
 

Projev Kisky se líbil předsedovi STAN Petru Gazdíkovi

20:05
 

Povinností demokratických politiků je chránit svobodu, a proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami. V dnešním televizním projevu to při příležitosti 50. výročí invaze vojsk zemí Varšavské smlouvy do Československa řekl slovenský prezident Andrej Kiska. Hlava slovenského státu také připomenula oběti invaze z roku 1968 a následnou takzvanou normalizaci, která v tehdejším Československu postihla řadu lidí.

"Je povinností dnešních demokratických politiků chránit naši svobodu, možnost rozhodovat o naší budoucnosti bez obav z toho, že naše rozhodnutí zlomí hrubá síla. Proto potřebujeme spojence se stejnými hodnotami a stejným respektem ke svobodě, právům lidí a k demokracii," uvedl Kiska. Dodal, že takové spojence má země v Evropské unii a v Severoatlantické alianci, dvou pilířích prosperity a bezpečnosti Slovenska.

Události spojené s invazí do Československa v roce 1968 přirovnal Kiska k příšernému a nepředstavitelnému filmu. "Největší operace v dějinách Varšavské smlouvy se vydařila, do rána obsadili celou republiku. Žádné kontrarevolucionáře nenašli, zato však v zemi, kde se do té doby šířila naděje na svobodnější život, zabili desítky nevinných obětí," řekl.

Slovenský prezident připomněl, že po podpisu takzvaného moskevského protokolu československými představiteli, jenž obsahoval mimo jiné opatření po obsazení Československa, došlo k potlačování svobody tisku, projevu či víry.

"Na pracovištích se rozběhly potupné prověrky, desetitisíce zaměstnanců byly šikanovány, vyhazovali je z práce, jejich děti nesměli studovat. Mnozí šikovní a vzdělaní lidé emigrovali. Moc převzali bezcharakterní jedinci opírající se o sovětské bodáky," řekl Kiska. Zároveň vybídl veřejnost, aby s mladší generací hovořila o období okupace Československa.

Projev Kisky byl předtočen ve středoslovenském městě Sliač. Kiska tam předloni spolu s bývalým českým politikem Michaelem Kocábem, který na začátku 90. let stál v čele parlamentní komise dohlížející na odjezd sovětských vojáků z Československa, odhalil památník odsunu okupačních vojsk.

Slovenský prezident Andrej Kiska, 2015 Prezident Andrej Kiska oznámil, že je připraven přijmout Ficovu demisi a Pellegriniho jmenovat novým premiérem. | Foto: Matej Slávik
20:00

Na Václavském náměstí je vše připraveno.

19:25
Miloš Zeman

Zahraniční média si povšimla mlčení prezidenta Miloše Zemana k 50. výročí vojenské invaze zemí Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda RFE/RL se projevy sympatií daly očekávat odkudkoli ve světě, jen ne z Hradu. Server Politico či německá rozhlasová stanice Deutsche Welle uvádějí, že za to je hlava státu terčem kritiky zejména pravicové opozice.

"V Česku a na Slovensku se očekával projev sympatií a vzpomínek ze všech koutů světa ve vzpomínce na 50. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa, která rozdrtila probuzení pražského jara. Kromě jednoho místa - Pražského hradu," uvedlo dnes RFE/RL na svém webu.

"Český prezident Miloš Zeman, jeden z nejsilnějších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina v rámci Evropské unie, 21. srpna nepronese žádný projev, ani se nezúčastní žádných pamětních akcí," pokračovala rozhlasová stanice.

Podle ní se tak "zvýraznil jeden z nejspornějších prvků pětiletého působení 73letého Zemana jako hlavy státu". Mezi další kontroverzní body RFE/RL zařazuje Zemanovu "zjevnou vazbu na Rusko" a jeho opakované výzvy k odvolání západních sankcí a zlepšení vztahů s Ruskem.

18:24
 

Praha 6 v úterý odhalila novou destičku u sochy maršála Koněva. Podívejte se na fotogalerii z akce.

18:05

Invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa vedla k řadě tragických obětí na životech, k nimž patřil i Jan Palach a další lidé, kteří se na protest proti agresi upálili. Uvedl to dnes šéf dolní komory polského parlamentu (Sejmu) Marek Kuchciński, který v den 50. výročí zahájení okupace Československa vzdal hold obětem vpádu sovětské armády a dalších vojsk včetně polských. Sejm schválil rezoluci na počest obětí již před měsícem.

"Vedlo to (okupace) k projevům odporu, jejichž důsledky byly tragické. Češi Jan Palach a Jan Zajíc, Polák Ryszard Siwiec, Maďaři Sándor Bauer a Márton Moyses vzplanuli jako živé pochodně," připomněl dnes podle agentury PAP maršálek Kuchciński.

18:00
ODS

Položením květin u pamětní desky na pražském Klárově uctili dnes v podvečer politici ODS v čele s předsedou strany Petrem Fialou památku obětí okupace vojsky Varšavské smlouvy ze srpna 1968. Deska je na Klárově umístěna na památku studentky ČVUT Marie Charouskové, kterou na tomto místě 26. srpna 1968 zastřelila okupační vojska.

17:50

Násilné ukončení pražského jara ukazuje, že svobodu je možné na čas potlačit. Svobodu všech a navždy ale potlačit nelze, je přesvědčen německý ministr zahraničí Heiko Maas (SPD). V den 50. výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy to napsal na twitteru. K tehdejším událostem se dnes vyjadřují i představitelé dalších německých stran. Šéf diplomacie Maas ve svém tweetu také poznamenal, že touha lidí po svobodě byla základem sjednocení Evropy a dnes je aktuální jako nikdy dříve.

Heiko Maas
16:46

Generální sekretář České biskupské konference Stanislav Přibyl na svém Twitteru komentuje úterní výročí

16:30

Potlačení pražského jara v srpnu 1968 se projevuje v celé Evropě ještě dnes. Píše to v úterním komentáři mezinárodně respektovaný švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung. Po nehybnosti následujících desetiletí totiž podle listu místo organické změny následovala šoková terapie, která přinesla i polarizaci společnosti, nespravedlnost, korupci a nedůvěru. Toho dnes využívají politici v zemích jako Polsko a Česká republika, naznačuje NZZ.

"Brutální konec československého reformního experimentu pohřbil i naději na něžnou změnu ve východním bloku. Zničená důvěra se dodnes zcela nevrátila - s důsledky pro celou Evropu," píše NZZ ve svém hlavním dnešním komentáři.

Cenou za události roku 1968 bylo podle listu zatuhnutí. "Ztracená desetiletí také znamenala, že východoevropské satelitní státy za 'návrat do Evropy' draze zaplatily: hospodářsky nekonkurenceschopné, intelektuálně vykrvácené a společensky otřesené se podrobily 'šokové terapii' západních expertů," píše deník.

16:29

"Byla to chyba Moskvy?" ptá se ruská státní agentura RIA Novosti. Podle ní 21. srpen 1968 znamenal nejen zmařené naděje; zajistil také dalších 20 sice chudých, ale mírových let. A Češi, kteří nebojovali za svou zem od roku 1620, nebojovali ani tenkrát, připomněl autor. Ruský list Izvestija otiskl článek politologa Alexandra Vedrussova, který tvrdí, že pražské jaro bylo první z "barevných převratů" zosnovaných USA a že vstup vojsk reagoval na lynčování komunistů a odehrál se na žádost Alexandera Dubčeka.

"Debata o roku 1968 a Československu je ve skutečnosti o současném Rusku. Pro ty, kdo je vidí jako agresivní impérium, je vstup vojsk triumfem SSSR a pomocí Čechům. Pro ty, jimž je cizí imperiální třeštění a agrese, je to strašné neštěstí pro obě země. Na tom, jaké stanovisko převládne ve společnosti, závisí její budoucnost. Tento spor ještě neskončil," naopak napsal ruský internetový list Gazeta.ru.

16:27

Snímek mladíka s československou vlajkou na sovětském tanku se v den 50. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa dostal na titulní stránku deníku The New York Times (NYT).

Pro miliony Čechů a Slováků byl přechod od naděje k beznaději po srpnové invazi "stejně rychlý, jako šokující", píše NYT. "Moskva dokázala úspěšně obnovit nadvládu nad zemí, ale konečná cena za vítězství byla vysoká. Možná více než jakákoli jiná událost během studené války invaze světu v celé nahotě odhalila totalitní podstatu sovětského režimu," pokračuje článek, provázený řadou fotografií od Josefa Koudelky. "Ve své intimnosti a živých detailech… ukázaly propagandu proudící z Moskvy - že vojáci byli posláni kvůli obnovení pořádku a místní obyvatelé je přivítali - jako naprosté lži," napsal newyorský list.

autoři: Domácí, ČTK | 21. 8. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama