Kdo byl Václav Havel? Vysvětlení ukrývá jeho dětství

Jan Gazdík Jan Gazdík
29. 12. 2014 6:00
Nejdůležitější ženou, která Havla formovala, byla jeho matka Božena. Aktuálně.cz nabízí sondu do života malého dítěte, které se později stalo jedním z největších Čechů v historii.
Grafitti s Václavem Havlem.
Grafitti s Václavem Havlem. | Foto: Reuters

Praha - Je tomu přesně 25 let, co se stal poprvé prezidentem. V čele této země - nejprve Československa, později České republiky - pak strávil dlouhých dvanáct let.

Přesto je světově proslulý politik a dramatik Václav Havel pro mnohé Čechy stále neznámou osobností. "Dnes je Václav Havel lacině označován nejrůznějšími nálepkami. Avšak jeho lidský rozměr je stále dost upozaděn, málo znám," řekla Aktuálně.cz archivářka Knihovny Václava Havla Gabriela Romanová.

"Jen málokdo zná jeho rodinné a přátelské vazby. Jen málo se ví, v jakém prostředí vyrůstal muž, jenž zásadně ovlivnil dějiny Česka. Anebo se Havlovo soukromí odděluje od jeho veřejného života. Obě životní dráhy přitom spolu úzce souvisí," upozorňuje.

Přestože k 25. výročí sametové revoluce vyšla spousta více či méně zdařilých Havlových životopisů, literatura se kupříkladu jen výjimečně zmiňuje o ženě, bez níž by se Václav a Ivan Havlovi nestali předními českými osobnostmi. O "ženě v zákulisí" - Boženě Havlové (Vavrečkové).

Rodinné album

"Václav Havel by nikdy nebyl tím, čím byl, pokud by neměl tak skvělé rodinné zázemí, které vytvářela především jeho maminka Božena. Jeho osobnost - i jako politika - to nepochybně významně zformovalo," domnívá se mezi jinými Romanová.

Unikátní fotografická alba, která svým synům od jejich prvních krůčků Božena Havlová vedla a do nichž smělo Aktuálně.cz nahlédnout, jí dávají zapravdu.

Nejde vlastně o alba v pravém slova smyslu, ale o dobová svědectví, v nichž je působivě - i s pomocí novinových výstřižků či koláží - zachycena námi stále obdivovaná atmosféra první republiky a pak mnichovská krize, mobilizace, obsazení Sudet, nacistická okupace v roce 1939, světová válka, komunistický převrat, znárodňování,… a tedy i krádež Lucerny či Barrandova, které rodině Havlů patřily.

Gestapo posílalo lidi do koncentračních táborů či na popraviště za mnohem menší projevy vlastenectví a hrdosti na Československo. A vlastenectví je při listování dětským fotoalbem Václava Havla už na první pohled patrné.

"Jeho i Ivana vychovávala a cílevědomě vedla Božena Havlová k tomu, aby nepodléhali jakékoliv ideologii," vysvětluje archivářka Gabriela Romanová.

Jen nesedět na zadku!

Avšak už Havlův dědeček Hugo Vavrečka (postupně redaktor Lidových novin, velvyslanec v Maďarsku a Rakousku, ministr propagandy v poslední prvorepublikové vládě i šéf zahraničního obchodu v Baťových závodech) kladl podle Havlova životopisce Daniela Kaisera svým vnukům na srdce, aby vždy a za všech okolností o něco usilovali.

Krédo Huga Vavrečky znělo: "Nesedět na zadku a neustále se zaměstnávat jakoukoliv smysluplnou činností." V jednom z dopisů kamarádovi z prosince 1952 se ostatně Havel označuje za "velkého bojovníka proti pasivitě" a "razitele životní aktivity".

Božena Havlová ovlivňovala výchovu svých dětí rozhodně víc než její manžel Václav Maria Havel. Chlapcům sice platili guvernantku, avšak - i na dnešní dobu velmi vzdělaná - matka do výchovy synů aktivně, byť citlivě zasahovala.

"Vlastnoručně jim například vyrobila velikou nástěnnou abecedu s naučnými obrázky či sérii Věda. Takže když později teenager Václav vyráběl literární samizdaty, Božena k nim navrhovala obálky," dodává Kaiser, autor dvoudílného prezidentova životopisu "Disident - Václav Havel" a "Prezident - Václav Havel".

Pohled učitelky

Václav se nakonec stal světově známým dramatikem, spisovatelem a prezidentem. Jeho bratr Ivan špičkovým kybernetikem. Je to opravdu zásluha Boženy Havlové?

"Jako pedagog o tom nepochybuji. Například matematiku ztvárnila Božena Havlová ve své Vědě neobyčejně invenčně. Ivan Havel k ní musel mít nepochybně vlohy. Začátky mu ale podle mne ideálně nastavila maminka už v dětství. A určitě je to tak i s výtvarným cítěním u Václav Havla," říká při prohlížení koláží "Věda" a "Abeceda" ředitelka základní školy generála Františka Peřiny Jarmila Pavlišová.

Pokud by prý každý rodič dělal pro své děti alespoň z poloviny tolik, co Božena Havlová, tak bychom se možná velmi divili, čeho by mohly některé z nich časem dosáhnout.

"Myslím, že svůj zájem o výtvarné umění jsem zdědil po naší mamince. Bude skvělé, když její obrázky potěší i někoho jiného," přiznal ostatně Václav Havel před jedenácti lety v předmluvě k ojedinělému vydaní Boženiných koláží "Didasko - učím".

A jeho bratr Ivan dodává: "Kdykoliv něco hledám ve slovníku a potřebuji vědět, kde najít některé písmeno, v duchu si zaběhnu do našeho dětského pokoje - a hned vím, kam to mé písmeno v abecedě patří a které má sousedy. Kdoví, zda právě ony (obrázky o vědě - pozn. red.) spolu s hovory s dědečkem nevzbudily moji celoživotní neukojenou touhu se od vědy dovědět, jak je utkán svět a proč všechno do sebe tak překvapivě zapadá."

Abecedu a Vědu hodnotí ředitelka Pavlišová jako "naprosto úžasné didaktické pomůcky", které mohou být i dnes s velkým úspěchem ve školách používány. "Jsou ztvárněny natolik přehledně a přitažlivě, že si je rychle osvojí každý. Nic zde není nahodilého. Oba kluci museli být pro Boženu Havlovou prvořadým světem," domnívá se Pavlišová.

Výchova jako oběť?

Božena Havlová musela mít podle pedagožky celou svou rodinu velmi ráda. "Nevidí se totiž tak často, aby se rodič tolik moc věnoval svým dětem na úkor vlastních ambicí (u Boženy Havlové naprosto zjevných - pozn. red.) a zájmů. Až to na mě dělá dojem, jako kdyby se Božena Havlová pro své děti obětovala. Byť to ona určitě za oběť nepovažovala. Jenomže dnešní ženy by to tak určitě braly. Málokterá máma zůstává s dětmi doma, aby se svým dětem věnovala jako paní Havlová," míní ředitelka Pavlišová.

Pro malého Václava a Ivana bylo důležité i to, že maminka se jim systematicky věnovala v tom nejdůležitějším raném období. Z rodinných alb, ale i didaktických pomůcek je patrné, že své syny velmi cílevědomě - nicméně laskavě - vedla k jasně vytčenému cíli: aby měli rádi učení a školu.

"Byla velmi ambiciózní (v tom nejlepším slova smyslu) a na své kluky kladla dost velké nároky. Tím cílem pro ně bylo studium na některé z předních evropských - nejspíše britských - univerzit. A nebýt komunistického převratu v roce 1948, tak by se tam oba kluci určitě dostali," nepochybuje Daniel Kaiser.

O jakých vlastnostech či schopnostech Boženy Havlové se tu vlastně mluví? Především o mimořádné všestrannosti.

Byla výtvarně nadaná a hodně vzdělaná. Už jen z dokumentů, které Aktuálně.cz poskytla Knihovna VH, je patrné, že své kluky vedla i ke slušnému chování.

Božena Havlová neučila své děti abecedu, jak je podle historičky Věry Jirousové obvyklé, jen jako odříkávanou řadu písmen. Ukazovala naopak především otevřený přístup ke všem věcem, umožňující nahlédnout smysl kontextu, v němž je vše příjemně a správně uspořádané. Kde věci přirozeně jsou a mají být na svém místě. "To, co synům sdělovala osobně, mohli vyluštit na obrázku ještě po letech i její vnuci, Vojta a Prokop," vysvětluje v Didasku Věra Jirousová.

A jaké je srovnání koláží Boženy Havlové se školní abecedou? "Ona ty kluky do své výuky hodně vtáhla," uznává s respektem Pavlišová. Jinými slovy: Božena Havlová lpěla na tom, aby ve válečné i poválečné době - plné rozporů, paradoxů a ideologických dogmat - měla na výchovu a výuku synů rozhodující vliv.

Izolovala je tak od dobové propagandy a vzdělávala je sama, ve svobodném duchu. Nic přitom nenechala náhodě. A obětovala tomu i svůj talent výtvarnice či módní návrhářky.

Slušnost a úcta

Jarmila Pavlišová to vyjádřila výstižně: "S Václavem Havlem jsem v lecčems nesouhlasila. Člověk ho však musí mít bezděky víc rád, když pozná, v jakém prostředí vyrůstal a jaké bylo jeho dětství. A to jeho dětství muselo být podle mě úžasné… určitě i proto byl Havel takovým, jakým byl. Určitě je dobré vědět, z čeho pramenila Havlova slušnost a úcta k lidem, kterou dnes asi většina Čechů postrádá. Jeho postoje jsou mi najednou srozumitelnější," přiznává při odchodu z Knihovny VH zkušená pedagožka.

Václava Havla lze tedy snáz pochopit a poznat právě přes jeho maminku Boženu Havlovou - i z dnešního pohledu velmi emancipovanou a sebevědomou ženu, která své syny sice důsledně vedla k plnému intelektuálnímu rozvoji, avšak nechávala jim volnou ruku v tom, čím se budou zabývat.

"Hlavně aby to, co si nakonec vyberou, dělali rádi a pořádně. Proto uměli - dříve než šli do školy - číst, psát a počítat," shrnuje Gabriela Romanová debatu o nejdůležitější ženě v životě prezidenta Václava Havla.

Božena Havlová zemřela předčasně ve věku 58 let na zákeřnou chorobu. To se psal rok 1970. Dožila se ale podle Ivana Havla divadelní slávy staršího syna a začátku studia (ve vysněné Kalifornii) toho mladšího.

Umírala se slovy: "Chtěla bych nebýt. Vždyť můj životní úkol matky jsem splnila."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 46 minutami

Írán nedodržel plně dohodu o monitorování svých jaderných provozů, tvrdí Mezinárodní agentura pro atomovou energii

Írán v plném rozsahu nedodržel dohodu o monitorování svých jaderných provozů, kterou před dvěma týdny uzavřel s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na nedělní prohlášení MAAE, podle nějž Teherán nepustil inspektory do jednoho ze svých zařízení.

Írán v dohodě z 12. září podle MAAE umožnil jejím inspektorům nainstalovat nové paměťové karty do sledovacích kamer a pokračovat v monitorování íránských jaderných aktivit. V praxi to ale nedovolil v zařízení na výrobu součástek centrifug v Karadži, dodala agentura se sídlem ve Vídni.

MAAE uzavřením dohody o obsluze monitorovacích zařízení podle dřívějšího prohlášení Grossiho vyřešila svůj nejnaléhavější problém s Íránem, čímž byl vytvořen prostor pro širší diplomatické úsilí. Ředitel ale zdůraznil, že obě strany k trvalému řešení monitorování íránských jaderných zařízení dosud nedospěly.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Seemanová vylepšila v Neapoli další dva české rekordy

Plavkyně Barbora Seemanová na mezinárodní lize ISL v Neapoli vylepšila další dva své české rekordy. Sto metrů volný způsob zvládla v krátkém bazénu za 52,31 sekundy a její maximum na 200 metrů kraul má nově hodnotu 1:53,31.

Jednadvacetiletá reprezentantka, jež v týmové soutěži hájí barvy maďarského týmu Iron, dnes zaplavala další dva rekordy po sobotní čtyřstovce. Z dosavadního nejlepšího času na stovce z 9. září ubrala šest setin, na dvoustovce se zlepšila oproti dosavadnímu rekordu z prosince 2019 z Glasgow o 52 setin.

Zdroj: ČTK
Další zprávy