reklama
 
 

Žena okradla kněze o miliony. Důkazy byly slabé, rázná soudkyně nařídila odposlechy

18. 11. 2018 11:26
Neobvykle akční průběh měl před soudem případ zemřelého kněze Vladimíra Filipoviče z pražských Holešovic. Ten odkázal svůj majetek, mezi nímž měly být i takřka čtyři miliony korun, Arcibiskupství pražskému. Jenže když peníze nedorazily, rozjelo se vyšetřování. Výsledkem bylo, že žalobce poslal před soud šedesátiletou Zdeňku Janouškovou, která peníze z knězova účtu vybrala. K jejímu usvědčení a odsouzení přispěl i neobvyklý postup prvoinstanční soudkyně Jany Miklové z Obvodního soudu pro Prahu 7. Co udělala, když zjistila, že důkazy by mohly být silnější? Místo toho, aby případ vrátila státnímu zástupci k došetření, jak je běžné, sama nařídila odposlechy.

Odposlechy pak zaznamenaly hovor, v němž se Janoušková fakticky přiznala, že peníze legalizovala tím, že je přihlásila jako dědictví po své matce.

Nečekaně akčních postupů přitom soudkyně využila více. Například když ženu nechala předvést do soudní síně z čekárny u lékaře. Jeho návštěvou chtěla zmařit již nařízené jednání.

Nyní případ uzavřel Městský soud v Praze, který pro Janouškovou tento týden potvrdil pravomocný trest dvou a půl roku vězení s ostrahou. Musí také vrátit zpronevěřenou sumu.

Čekání na dědictví

Filipovič na podzim roku 2015 prodal za 3,65 milionu zrestituovaný byt v Praze. S penězi měl jasné záměry - chtěl je věnovat jako většina kněžích církvi. O tom svědčí nejen to, že již v roce 2004 sepsal závěť, v níž odkázal "veškerý majetek kdekoliv se nacházející Arcibiskupství pražskému." To, že peníze z prodeje bytu odkáže církvi, svěřil krátce před smrtí i svým přátelům.

Kněz koncem ledna 2016 zemřel. Arcibiskupství ale v rámci dědického řízení žádné peníze nedorazily. A další vyšetřování ukázalo, že si je z účtu během týdne po jeho smrti vyzvedla Zdeňka Janoušková, která se měla knězi starat o majetek. Naněkolikrát je přeposlala jak na svůj účet, tak na účet své matky či syna. Peníze se na těchto účtech ale dlouho neohřály - většinu z nich vzápětí vybrala jak na přepážce banky v hotovosti, tak prostřednictvím bankomatů.

Janoušková několikrát změnila výpověď. Nejdříve tvrdila, že peníze vybrala pro kněze a v hotovosti mu je předala, poté že je na jeho pokyn poslala na neznámé účty. A když policie obě verze vyvrátila, tvrdila, že jí je daroval za to, jak se o něj se synem starali.

To, že by se Janoušková o Filipoviče starala, jak tvrdila, ale svědci zpochybnili. Byt byl podle nich přeplněn starými věcmi, novinami a byl v něm velký nepořádek. A doložili dokonce soudu fotografii z jedné návštěvy.

"Nepořádek extrémně vybočoval z běžných mezí neuklizeného bytu… K pračce a sporáku pro hromadu odpadu nebylo možno dojít, " konstatovala soudkyně, podle níž vyšlo najevo, že Janoušková pouze knězi za úplatu vedla účetnictví a vyřizovala administrativní záležitosti - a to za velmi přemrštěnou cenu. Kněz byl totiž podle svědků velmi důvěřivý, naivní a snadno manipulovatelný - i proto prý ženu nechal i nadále spravovat svůj majetek, i když si na ni svým známým stěžoval.  

Zkusíme odposlechy

Protože se soudkyni Miklové přesto nezdály důkazy proti ženě úplné, rozhodla se k neobvyklému kroku. Byť soudy většinou v takových případech vracejí žalobu státnímu zástupci či policii k doplnění, Miklová místo toho sama nařídila odposlechy. A v nich se Janoušková prořekla.

Jak se ukázalo, dva miliony z uvedených peněz si uložila u své matky, která zhruba po půl roce zemřela. A Janoušková je jako úspory své matky přihlásila do dědického řízení, byť z toho musela zaplatit přes dvacet tisíc na poplatku za notáře. A to, že peníze takto legalizovala, si koncem roku 2017 pochválila v telefonu se svým synem, který policie na příkaz soudkyně Miklové odposlouchávala.

"To jsem udělala dobrej trik, to byl dobrej nápad, mě to stálo dvacítku, ale byl to dobrej nápad," pochválila se před synem a v dalším telefonu se zase svěřila známé, že"po mámě to nezvostalo".

Akčnost soudkyně se projevila ještě několikrát. Například když se Janoušková poté, co zjistila, že proti ní byly nasazeny odposlechy, v nichž se prořekla, snažila jednání soudu hatit. A na dobu, kdy měla jít k soudu, se objednala k lékaři.

Soudkyně uvedenému lékaři zavolala - a zjistila, že zdravotní stav ženy není tak vážný. Lékaře proto požádala, ať Janouškovou zdrží v čekárně a poslala pro ni eskortu. Soudní jednání pak i přes protesty advokáta začalo, byť zhruba s hodinovým zpožděním.  A ženu následně poslala na dva a půl roku do vězení s ostrahou a také jí uložila uhradit škodu.

 Nadávali jsme na ni, je proto podjatá

Janoušková se odvolala a tak případ toto úterý řešil Městský soud v Praze. A svoji argumentaci před odvolacím soudem postavila zejména na údajně nezákonně nařízených odposleších. "Aby soudce nahrazoval práci obžaloby vlastní iniciativou, to jsme někde v šedesátých letech," rozčiloval se advokát Janouškové Jan Švarc.

"Odposlechy jsou nelegální z toho důvodu, že byly nařízeny ve stylu co kdyby. Zkusíme to, jsme v důkazní nouzi, co když se obžalovaná někde prokecne," argumentoval Švarc a poukázal na to, že nahrávky zaznamenaly i hovor s obhájcem, v němž se o soudkyni oba vyjadřovali značně hanlivě. Podle něj tak Miklová musela být podjatá. "Soud může stokrát říkat, že je nebere v úvahu, já tomu nevěřím, zvlášť když se na adresu předsedkyně senátu vyjadřují nelichotivě," dodal Švarc.  

Odvolací senát ale prvoinstanční verdikt zcela potvrdil. "Neshledali jsme žádná procesní pochybení. Byť to není obvyklé, trestní řád nevylučuje odposlechy ve vykonávacím řízení," uvedl předseda senátu Alexander Károlyi, který poukázal na to, že Janoušková několikrát změnila výpověď.

A stejně tak neshledal, že by Miklová kvůli tomu, že v odposleších vyslechla nadávky na svou osobu, byla podjatá. "Soudce je profesionál a měl by snést kritiku na svou osobu, byť jsou i hanlivá vyjádření a jiné ataky vůči soudci," uvedl Károlyi. "I bez odposlechů bychom dospěli k vině obžalované," dodal nicméně.

Vědma s advokátkou ukradly i hrobku

Případy, kdy se někdo zaměří na seniora a těsně před smrtí či po ní jej připraví o veškerý majetek, nejsou neobvyklé. Nejznámější je asi případ Jiřího Baara, kterého o majetek připravilo postupně několik žen. Jako první Blanka Buchová, která se prohlašovala za jeho přítelkyni a z jeho účtů vybrala nejméně 15 milionů a navíc jej připravila o byt ve Vršovicích. Ta tvrdila, že šestaosmdesátiletý senior, který dožíval v léčebně pro nemocné Alzheimerovou chorobou, jí peníze dal "pro její vlastní potřebu."

O zbytek majetku včetně několika milionů na účtech, hrobky a vily za 20 milionů Baarovy dědice připravily advokátka Michaela Salačová spolu se Štěpánkou Kunstovou, která se označuje za vědmu. Obě skončily pravomocně ve vězení - první dostala 6,5 roku, druhá pět let.

Sedm a pět let vězení pak dostaly advokátka Marcela Lehnerová se svou sestrou Jarmilou, kterým soud neuvěřil, že jim jejich umírající jmenovkyně, kterou advokátka zastupovala, prodala za 240 tisíc korun pětipatrový činžovní dům v centru Prahy.

Jaderný mezisklad ČEZ

Sama Miklová byla razantní i v jiných případech. Před čtyřmi lety na její popud žalobci otevřeli případ předraženého jaderného meziskladu polostátního ČEZu, jehož stavbu za 1,5 miliardy korun vysoutěžila čerstvě založená schránková firma CEEI s utajenými vlastníky v Lichtenštejnsku. ČEZ firmě zakázku zadal i přesto, že v podmínkách tendru výslovně bylo, že uchazeč musí mít s podobnou stavbou zkušenosti a musí doložit, že v posledních pěti letech takový sklad postavil. Energetická firma kvůli tomu také dostala od Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokutu 390 tisíc korun.

Miklová řešila vzájemný spor dvou jejich tuzemských představitelů a došla k tomu, že za CEEI stál s největší pravděpodobností lobbista a bývalý šéf úřadu vlády z dob Václava Klause Jiří Kolář. A také to, že zakázka byla nejspíše předražená a zkorumpovaná. Podala proto státnímu zastupitelství podnět, ať případ stavby meziskladu nechá znovu prověřit.

Policie případ stále šetří, ale naráží to, že se jí v zahraničí nedaří vypátrat skutečné vlastníky CEEI. Ti se skrývají za najatými správci v Lichtenštejnsku a nelze rozklíčovat také toky peněz, které ČEZ firmě CEEI zaplatil a kam dál putovaly.

autor: Marek Pokorný | 18. 11. 2018 11:26

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama