Žena, kterou trávila kolegyně projímadlem, má šanci na odstupné. Firma je dál nechala pracovat spolu

Marek Pokorný Marek Pokorný
19. 5. 2017 5:30
Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) nechala na svém místě pracovat Věru. K., která své nadřízené Zuzaně V. lila do pití silné dávky projímadla jako mstu za to, že ji přeskočila v kariérním postupu. Aby se nemusela stýkat se ženou, která jí způsobila těžké poškození zdraví, podala Zuzana V. výpověď. Proto nyní chce po firmě žádat odškodné a podle právníků má šanci. "Nejvyšší soud již dříve dovodil, že pokud nepřátelské pracovní prostředí donutí zaměstnance odejít do hůře placeného zaměstnání, musí mu zaměstnavatel propad mzdy dorovnat," poukazuje advokát Tomáš Procházka.
(ilustrační foto)
(ilustrační foto) | Foto: Thinkstock

Praha - Na tři roky do vězení poslal soud právničku Správy železniční a dopravní cesty Věru K., která celé tři roky lila své nadřízené Zuzaně V. do pití vysoké dávky projímadla, zejména před důležitými schůzkami. Před soudem nyní může skončit i firma, u níž byly obě ženy zaměstnány. A to za to, jak danou situaci řešila.

SŽDC totiž pachatelku dál nechala na stejném pracovišti s její nadřízenou. Aby se blízkosti ženy, která ji trávila, zbavila, byla Zuzana V. donucena podat výpověď.

Proto nyní zvažuje, že bude žalovat svého zaměstnavatele a požadovat odškodné za to, že musela ze zaměstnání odejít. Advokáti šanci na odškodné věří. "Nejvyšší soud již dříve dovodil, že pokud nepřátelské pracovní prostředí donutí zaměstnance odejít do hůře placeného zaměstnání, musí mu zaměstnavatel propad mzdy dorovnat," upozorňuje advokát Tomáš Procházka.

Může to být i pracovní úraz

Ten navíc poukazuje na to, že by Zuzana V. mohla od zaměstnavatele vysoudit i peníze za poškozené zdraví. Přestože jí je způsobila Věra K., trestní soud ve verdiktu již přikázal, že má své bývalé nadřízené zaplatit za zdravotní následky odškodné přes milion korun.

"Opakované trávení Zuzany V. její kolegyní by se dalo posoudit jako pracovní úraz, protože se jedná o poškození zdraví v souvislosti s prací," uvedl Procházka. Podle něj je navíc výhodou, že na rozdíl od odsouzené ženy je zaměstnavatel mnohem solventnější a Zuzana V. tak své odškodné může vymoci snáze.

Sama Správa železniční dopravní cesty zatím nechce případ komentovat, protože verdikt z poloviny března není pravomocný a spis po odvolání poputuje na Městský soud v Praze. "SŽDC učinila takové kroky, aby obě aktérky kauzy až do skončení soudu nemusely přijít pracovně do kontaktu," pouze uvedl mluvčí správy Marek Illiaš.

SŽDC: Nemělo by se o tom psát

Otázky deníku Aktuálně.cz, zda se za svůj postup nebojí žaloby, označil za spekulativní. "Nemohu předjímat výsledek soudního řízení, které nezačalo a nemáme ani žádné indicie o tom, že by mělo začít," řekl Illiaš.

Už když o případu informoval deník Aktuálně.cz poprvé, šlo podle SŽDC o citlivé téma. "Nemyslím, že by se o tom mělo psát," uvedl ředitel pražské pobočky a nadřízený obou žen Zdeněk Vondrák.

Potvrdil, že Věra K. stále pracuje na svém místě. "Co je na tom divného, že tu pracuje?" podivil se otázce Aktuálně.cz Vondrák.

"To je věc mezi nimi dvěma, do toho nebudu zasahovat, řeší to soud," řekl s tím, že ho jen překvapuje, jak se můžou vzdělaní lidi k sobě takto chovat. "Až bude pravomocný rozsudek, tak se k tomu postavíme," dodal.

Poškození osobnostních práv

To, že je připraven žalobu podat, ale potvrdil advokát Zuzany V. Bronislav Šerák. "Budeme to řešit soudní cestou," řekl s tím, že budou požadovat odškodné za porušení osobnostních práv. A to jak po Věře K., tak po firmě. Žaloby prý podají, jakmile trestní soud případ pravomocně uzavře.

Že se žalobou proti svému bývalému zaměstnavateli má Zuzana V. šanci, ukazuje případ lékaře z Úrazové nemocnice v Brně. Ten v červenci 2003 podal výpověď po stupňující se šikaně ze strany tehdejšího ředitele nemocnice.

Vzápětí podal na nemocnici žalobu a chtěl po ní za neřešení šikany, která ho donutila odejít, odškodné ve výši ušlého výdělku. Odchodem z dobře placené pozice vedoucího lékaře a náměstka ředitele nemocnice si totiž výrazně platově pohoršil. Nějakou dobu zůstal nezaměstnaný a pak odešel do předčasného důchodu.

Výpověď podal sám

Městský soud v Brně a poté i Krajský soud v Brně jeho žalobu o celkem 1,4 milionu korun nejdříve zamítly. A poukázaly na to, že to byl on sám, kdo dal výpověď.

"Samotné jednání žalované bylo pouze motivem žalobce, který se sám o své vůli rozhodl pracovní poměr ukončit," rozhodl Krajský soud v Brně s tím, že tak není příčinná souvislost mezi šikanou a výpovědí. A že bylo dostatečné, že se nemocnice lékaři za šikanu a diskriminaci posléze omluvila.  

Poškozený ale podal dovolání k Nejvyššímu soudu a ten oba předchozí rozsudky zrušil. Podle něj totiž to, že podal sám výpověď, souvisí s předchozí šikanou na pracovišti.

Musel mít možnost se bránit

"Za situace, kdy byl šikanován, nelze úspěšně dovozovat, že diskriminační jednání žalované (nemocnice) nemělo za následek skončení pracovního poměru," uvedl předseda senátu Nejvyššího soudu Zdeněk Novotný. Podle něj nelze požadovat, aby šikanovaný lékař "pasivně vyčkával dalšího vývoje věcí a nadále trpně snášel jednání žalované, aniž by mu byla dána možnost mu aktivně čelit".

A již citovaný Procházka je přesvědčen. že tento názor Nejvyššího soudu se dá vztáhnout i na Zuzanu V.

"I tady zaměstnanec odešel z práce, protože pro sebe neviděl jiné východisko a soud řekl, že mu firma musí kompenzovat pokles příjmů," poukazuje.

 

Právě se děje

Další zprávy