Případ tříleté Viktorky, kterou úřady vydaly od pěstounů jejím vlastním rodičům a následně ji její otec zavraždil, nejen otřásl Českem, ale ukázal ještě něco mnohem závažnějšího. Systém pomoci dětem z problémových rodin – například otec Viktorky bral drogy –, má velké mezery. A Viktorka není zdaleka jediná oběť. Odborníci bijí doslova na poplach a vyzývají politiky, aby systém konečně zlepšili.
Ředitelka Centra LOCIKA Petra Wünschová má rozhodně k tématu ochrany dětí co říct. Od chvíle, kdy centrum na pomoc dětem a jejim rodičům založila, uplynulo už více než čtvrt století a ona jako ředitelka má bezpočet zkušeností. Jestliže s vážnou tváří popisuje, jak systém pomoci v Česku selhává, ví, o čem mluví.
„Za dobu existence našeho centra zemřelo v České republice více než 60 dětí, které byly v péči Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Situaci vnímám jako velmi naléhavou, už není čas čekat. Kauzy, které otřásají veřejností, nás nutí se ptát, kolik dětí ještě musí zemřít, aby se změnil systém sociálně-právní ochrany dětí,“ prohlašuje a vyzývá vládu Andreje Babiše (ANO), aby konala.
„Ráda bych vyzvala vládu k tomu, aby ustanovila pracovní skupinu složenou z odborníků z praxe, z legislativců, ale i ze zástupců obětí a dalších, kteří by začali připravovat zákon o ochraně dětských obětí násilí,“ avizuje. Podle Wünschové se sice určité změny v systému ochrany dětí dějí, ale je to zoufale málo. „Skutečné změny nejsou na dohled, to, co děláme, je nedostatečné,“ řekla Aktuálně.cz. Česko podle ní potřebuje celkovou reformu péče o ohrožené děti.
„Jenže zatím poslední pokus o tuto reformu spadl loni pod stůl. Přitom do analýz, jak reformy provést, už bylo vloženo více než sto milionů korun,“ upozorňuje expertka. A navrhuje, aby se vláda inspirovala Slovinskem či Estonskem, kde politici přijali zákony na ochranu ohrožených dětí.
Pokud jde o konkrétní návrhy, má jich celou řadu. Poukazuje například na to, že v českém systému například „zoufale“ chybí institut forenzního pediatra. Také velmi chybí propojení informací trestního a opatrovnického řízení v okamžiku, kdy se řeší případy domácího násilí a násilí na dětech. Sdílení informací je podle ní skutečně velká bolest.
„Bez toho nejde dobře řešit případy ohrožených dětí,“ varuje Wünschová. S tím, že úřady místo preventivních zásahů reagují mnohdy, až když je pozdě.
„K preventivním opatřením by mělo docházet například už u těhotných žen. Nemáme čekat, až se stane špatná věc dalšímu narozenému dítěti, přestože máme informace, že rodina už předtím nefungovala,“ stěžuje si tato odbornice na pomoc dětem v krizových situacích. A připomíná případ Viktorky zabité jejím biologickým otcem.
Petra Wünschová popisovala zmiňovaný stav před týdnem přímo na půdě Poslanecké sněmovny ve společnosti několika poslanců. Tedy v místě, které patří ke klíčovým, pokud jde o provedení nezbytných zlepšení. Navíc mluvila krátce před konferencí s názvem Novinky v pomoci dětským obětem násilí.
Nesmí to být kosmetické změny, říká dětský ombudsman
Jak vyplývá ze záznamu této konference na webu sněmovny, hned první slova patřila zemřelým dětem. „Začnu jmény: Anička, Bertík, Viktorka. Když vzpomenu tato tři jména, asi se vám vybaví velmi těžké případy z poslední doby, které rezonovaly ve společnosti. A my víme, že nejde o ojedinělé výjimky, ale spíš situace, o kterých se dřív tolik nemluvilo,“ začala akci moderátorka. Zároveň ovšem upozornila, že některé věci se přece jen podařily – například platí zákaz tělesného trestání dětí.
Že je ale situace vážná, potvrdila i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Taťána Malá, která zároveň vede poslance ANO. „Každý rok zemře v České republice osm dětí na následky násilí v rodině, 150 dalších si odnese trvalé zdravotní následky a kolem 2000 dětí je odebráno z péče biologických rodičů. Policie také eviduje přibližně 700 případů znásilnění dětí. Desítky nezletilých dívek v důsledku toho otěhotní a bohužel některé přicházejí i o život,“ sdělila Malá.
Ta poukázala i na to, že v české společnosti je dost vysoká tolerance k násilí, takže i schvalování zákazu tělesných trestů nebylo podle ní vůbec jednoduché prosadit. „Řada případů dětí, které potřebují pomoci, zůstává skryta. O to je fakt důležitější mít vypracovaný systém, který dokáže ohrožené děti rozpoznat a včas nabídnout pomoc,“ řekla Malá.
S tím, že je velký příznivec toho, aby byl celý systém pomoci propojený. „Největší bolestí našeho systému je to, že neumí jednotlivé orgány mezi sebou komunikovat,“ posteskla si.
Situace je tedy hodně špatná, teď jde o to, co s ní politici a odborníci budou dělat. Ministerstvo práce a sociálních věcí slibuje reformu, v rámci které má vzniknout úřad pro rodinu a ochranu dětí. „Postup sociálních pracovníků po republice by se měl sladit, podpořit by je měli psychologové či právníci,“ tvrdí náměstkyně ministra Edita Stejskalová. Už dříve ministr Aleš Juchelka (ANO) ve sněmovně avizoval, že by nový úřad mohl začít fungovat do čtyř let.
„To, co plánujeme jako největší reformu v systému sociálně-právní ochrany dětí, je vznik úřadu pro rodinu a ochranu dětí. Budeme vést diskuse s kraji, jak by měl systém vypadat a fungovat. Jde o částečnou centralizaci systému sociálně-právní ochrany dětí, kde dojde k metodickému sladění postupu, aby systém nevykazoval rozdíly,“ řekla Stejskalová.
Podle ní páteří budou sociální pracovníci v terénu, podpořit by je měli psychologové a právníci. Peníze by měly směřovat i do neziskových organizací. „Občanská společnost potřebuje dostatek finančních prostředků na to, aby mohla adekvátně reagovat na problém v terénu,“ dodala náměstkyně.
Dětský ombudsman Martin Beneš ovšem upozorňuje, že vzhledem k tomu, že tato oblast byla dlouhodobě přehlížena, tak by si veřejnost neměla dělat iluze o tom, že postačí nějaké kosmetické úpravy.
„Že postačí nějaká rychlá novela, pár vět, jeden odstavec nebo několik paragrafů do zákonů, to nepochybně není dost. Chci vyzvat veřejnost k určité trpělivosti. Uvědomuji si, že to je těžké v situaci, kdy umírají děti, ale my potřebujeme opravdu komplexní a velké změny, aby byl systém schopný děti chránit,“ říká Beneš. Vyzval přitom politiky, aby se neunáhlili a změny dělali s rozvahou a systematicky.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Vítěz rekordního Eurojackpotu má 2,5 miliardy na účtu, může s nimi naložit dle libosti
Sázející, který na konci května ve hře Eurojackpot získal rekordních 2,911 miliardy korun, už má peníze na svém herním účtu. Po odečtení patnáctiprocentní daně mu přišlo zhruba 2,47 miliardy korun. Může s nimi nakládat postupně či najednou, je to pouze na jeho uvážení.
Čtyři mrtví po šílené jízdě v Bulharsku. Proč měli viníci české řidičáky?
Počet obětí páteční nehody autobusu, kterou v Bulharsku způsobili dva Bulhaři s českými řidičskými průkazy, vzrostl na čtyři. V nemocnici zemřel spolujezdec jednoho z viníků, informovala místní média. Podle vyšetřovatelů řidiči zorganizovali nelegální pouliční závod, při kterém jeli přes 150 kilometrů v hodině.
ŽIVĚ EU uvalila sankce na Írán za ohrožování plavby v Hormuzském průlivu
Evropská unie dnes uvalila sankce na dva íránské občany a jednu jednotku íránských revolučních gard za ohrožování svobody námořní plavby v Hormuzském průlivu, kterým za obvyklé situace proudí zhruba pětina světových dodávek ropy.
ŽIVĚ Evropští lídři po schůzce v Londýně představili pět bodů mírového plánu
Británie, Francie a Německo podporují návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na přímý dialog mezi Ukrajinou a Ruskem. Lídři zároveň nabídli pět bodů, které podle nich musí být splněny pro dosažení trvalého a spravedlivého míru.
Ledy se hnuly? Za Zelenským dorazil Putinův důvěrník. A není to jen tak někdo
Pohne se jednání o míru mezi Ukrajinou a Ruskem? To je otázka, kterou si svět kladl po nenápadné květnové zprávě: „Kyjev navštívil ruský podnikatel, který se setkal se Zelenským“. Deník Financial Times nyní prozradil, že tím „podnikatelem“ je miliardář a oligarcha Roman Abramovič. Ten patří k malému okruhu lidí s respektem na obou stranách fronty. Setkání s ním nakonec potvrdil i sám Zelenskyj.