Praha/Washington - Byla první Češkou, která sloužila v americké armádě. Proslavila se za války na italské frontě, kde vyslýchala německé zajatce a kde se jí podařilo "přetáhnout" na spojeneckou stranu fronty stovky krajanů, kteří sloužili v německém Wehrmachtu.
Barbara Podoski, původním jménem Božena Hauserová, zemřela minulý týden ve Washingtonu.
Ještě před několika měsíci, v dubnu 2009, jí přitom prezident Václav Klaus udělil při příležitosti jejích 95. narozenin pamětní medaili.
Z Brna přes Kongo do americké armády
Božena Hauserová se narodila 22. dubna 1914 v Brně. Vystudovala právnickou fakultu a pracovala u firmy Baťa ve Zlíně, kde se seznámila se svým prvním manželem, Američanem belgického původu.
Když vznikl Protektorát Čechy a Morava, odstěhovala se s chotěm do belgického Konga, odkud se v roce 1941 přestěhovala do Spojených států. V New Yorku se při fotbalovém utkání náhodou potkala s Janem Masarykem, ministrem zahraničí československé exilové vlády.
"Pokynul, abych přistoupila a řekl: 'Marš do Washingtonu, na velvyslanectví potřebují lidi, co umění číst a psát'," řekla před lety v rozhovoru pro Reflex. Tam se pak přihlásila do americké armády a pro své jazykové schopnosti byla přidělena k Úřadu strategických služeb, předchůdkyni dnešní CIA.
"Chtěla jsem přistát na poli cti a slávy a také jsem v té armádě viděla kus dobrodružství, které jsem si nechtěla nechat ujít," řekla o mnoho let později týdeníku Reflex.
Jak psala letáky
S armádou se napřed dostala do Alžíru, pak do Itálie, kde se podílela na výslechu zajatců. Od jednoho Němce se dozvěděla, že na italské frontě slouží i stovky česky rozumějících vojáků, nejspíš ze Sudet.
Česká vojačka, která se kvůli jazykové bariéře přejmenovala z Boženy na Barbaru, si půjčila ve Vatikánu český psací stroj a napsala stovky letáků, v nichž vyzývala krajany k tomu, aby složili zbraně. Letáky pak americké letouny shazovaly nad německými liniemi.
"Během týdne mnozí čeští a slovenští vojáci, kteří pracovali pro Němce, překročili spojenecké linie a vzdali se. Nejméně 600 z nich mělo její leták v kapse," napsala internetová verze deníku Washington Post v profilu o právě zesnulé Barbaře Podoski.
Podobné letákové akce pokračovaly. Barbara si například pro snížení německé morálky vymyslela, že každá žena může mít sex s vojákem, který je právě na dovolené.
Za své zpravodajské akce byla vyznamenána americkou Bronzovou hvězdou. O mnoho let později získala od českého ministerstva zahraničí prestižní cenu Významná čeká žena v zahraničí.
Po válce pomáhala uprchlíkům
Po válce pracovala Barbara Podoski v Hlasu Ameriky. Dokonce žila v Československu, ovšem když se schylovalo ke komunistickému puči, vrátila se do Spojených států, kde za války získala občanství.
Dvacet let pracovala v Kongresové knihovně a poté devět let ve Vídni, v tamní pobočce Fondu Spojených států pro uprchlíky.
Manželství se jí za války rozpadlo, v Kongresové knihově se seznámila s druhým mužem Józefem Januszou Podiskim, potomkem polských šlechticů.
