Praha - Ve věku 88 let zemřela jedna z osobností pražského jara, signatář Charty 77 Rudolf Battěk.
Napsaly o tom Lidovky.cz, které o skonu filozofa, sociologa a někdejšího politika informovala socioložka Jiřina Šiklová.
Battěk se narodil českým rodičům na Slovensku, kde studoval gymnázium v Banské Bystrici. Pak přišla válka a vznik Slovenského štátu. "Jednou si to do třídy přihasil ředitel, napůl Maďar, a suše konstatoval: 'Žiaci, čo sú českej národnosti, nechť odídu domov.' Tak jsem se zvedl a kamarádi, kterým se to zdálo absurdní, volali: 'Battěk, kde ideš, čo sa robí? Neodchádzaj!' Považovali mě za svého. Jenže jsem splnil příkaz a měl jsem pak čtyři měsíce pré až do našeho definitivního odjezdu do protektorátu," vzpomínal v Hospodářských novinách.
Rodina se tedy přestěhovala do Prahy, kde Rudolf pokračoval ve studiu na gymnáziu. V jedenadvaceti letech se účastnil Pražského povstání.
Po válce vystudoval Vysokou školu politickou a sociální, ovšem kvůli "nevhodnému" původu mohl pracovat jen na postu komunálního ekonoma, údržbáře a zámečníka.
V 60. letech se poměry uvolnily a Battěk mohl nastoupit do Sociologického ústavu Československé akademie věd. Tehdy, coby odborný pracovník ústavu, také v dubnu 1968 spoluzakládal Klub angažovaných nestraníků.
"My jsme tehdy chtěli, aby do politiky vstoupila nějaká opravdu demokratická instituce. Nepřemýšlel jsem, co z toho může vyrůst. Chtěl jsem prostě využít možností, které se za pražského jara nabízely," popsal o mnoho let později v rozhovoru pro MF Dnes. "Měli jsme jen provolání. Například jsme se zasazovali, aby mohly vznikat svobodně politické strany. Ale každý to cítil trochu jinak. Pro řadu z nás to však bylo vykročení správným směrem."
Pro Battěka určitě, v témže roce se stal poslancem České národní rady.
Pak ovšem přišla okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Battěk proti okupaci ostře protestoval. Byl zbaven poslanecké imunity, následně i mandátu, rok strávil ve vyšetřovací vazbě.
"Každodenní život vyžadoval neztratit místo, postarat se o děti, aby se dostaly na školu. Já jsem měl ale zase právo hlasitě protestovat, vytvářet opozici. Nekladl jsem si otázku, zda to stojí za oběť. Pro mě to byla přirozenost," odmítal chválu posléze.
Fotky: Jak sovětské tanky, Husák a milicionáři zašlapali pražské jaro
Znovu se do vězení dostal kvůli distribuci letáků před volbami v roce 1971. Tehdy už dostal tři a půl roku natvrdo.
Po propuštění směl vykonávat pouze nekvalifikované práce. Živil se jako dělník a čistič výloh.
Patřil k prvním signatářům Charty 77, podle Wikipedie patřil ke spoluzakladatelům Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a Hnutí za občanskou svobodu. Za svou činnost se znovu dostal do vězení, tentokrát na pět let.
Během sametové revoluce patřil k důležitým postavám Občanského fóra. V lednu 1990 nastoupil jako poslanec za obnovenou ČSSD do Sněmovny lidu. Mandát obhájil ve svobodných volbách roku 1990, tehdy jako poslanec za Občanské fórum za Prahu. Ve federálním parlamentu setrval do konce volebního období, tedy do voleb roku 1992.
