


Zemřel neurolog, dlouholetý přednosta I. neurologické kliniky Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně a někdejší prorektor Masarykovy univerzity Ivan Rektor, bylo mu 77 let. Podílel se na vzniku výzkumného centra CEITEC a zabýval se výzkumem epilepsie a poruch hybnosti a fungování lidského mozku. O jeho úmrtí v neděli informovala Masarykova univerzita.

„Patřil k osobnostem, které svým dílem zásadně ovlivnily podobu Masarykovy univerzity i české medicíny. Byl mimořádným vědcem, lékařem a pedagogem, který dokázal spojovat světovou vědu s hlubokou lidskostí. Významně se zasloužil o rozvoj neurověd na Masarykově univerzitě, podílel se na vzniku CEITEC a vychoval generace odborníků, kteří dnes navazují na jeho práci. Jeho odchod je pro naši univerzitu i celou vědeckou komunitu nesmírnou ztrátou. Na profesora Rektora budeme vzpomínat s úctou, vděčností a obdivem,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Ivan Rektor se narodil ve slovenské Levoči, medicínu vystudoval v Brně. Část své odborné dráhy strávil ve Francii, kde se v letech 1984 až 1989 věnoval experimentálnímu výzkumu epilepsie a následně problematice epileptochirurgie, tedy neurochirurgie zaměřené na léčbu epilepsie.
Od roku 1992 do roku 2012 vedl neurologickou kliniku ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. V letech 2006 až 2011 byl prorektorem Masarykovy univerzity pro rozvoj. Podílel se na vzniku Středoevropského technologického institutu CEITEC, kde vedl výzkumnou skupinu v Centru neurověd.
Loni v lednu převzal Zlatou medaili Masarykovy univerzity za celoživotní přínos pro pedagogickou a vědeckovýzkumnou činnost a rozvoj univerzity v oboru neurovědy. V září 2025 mu Evropská neurologická akademie udělila čestné členství za mimořádný přínos neurologii, výzkumu, vzdělávání a klinické medicíně.



Spojené státy dokončily pět hodin trvající noční vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránské revoluční gardy uvedly, že v reakci provedly údery na americké vojenské cíle v Kuvajtu a Bahrajnu, píše agentura Reuters. USA útočily již desátou noc v řadě.






Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti a v ČSA Handling, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Potrvá od úterý do odvolání, případně do přechodu na jinou formu protestu, sdělili ČTK odboráři. Svůj krok odůvodnili i obavou o budoucí směřování a rozvoj letiště a rovněž o stabilitu zaměstnanosti na letišti.



Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel plánuje v polovině října navštívit Rusko, kde ho nejspíš přijme ruská tajná služba FSB. PateI nejprve zavítá do Moskvy a následně do Petrohradu. Není jasné, zda se Patel setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom zpravodajský web Politico s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a další informovaný zdroj.



Ve středu 22. července to bude rok, co zemřel Temný princ Ozzy Osbourne. Zpěvák trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem páteře. Svět ho znal hlavně jako frontmana metalové skupiny Black Sabbath, ale úspěšný byl i v sólové kariéře. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu se rozhodl uspořádat poslední koncert na rozloučenou. Ten se konal 5. července 2025 v anglickém Birminghamu. Byl skvělý a dojemný.