Zemřel Jaroslav Klemeš. Poslednímu žijícímu parašutistovi vysazenému v protektorátu bylo 95 let

Domácí ČTK Domácí, ČTK
Aktualizováno 7. 8. 2017 20:45
Po dlouhé nemoci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze zemřel válečný hrdina a výsadkář, generál Jaromír Klemeš. Byl posledním žijícím parašutistou vysazeným v protektorátu. V rámci výsadku Platinum - Pewter z roku 1945 se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině. Ke konci války působil jako radiotelegrafista v Praze. V roce 1952 ho komunistický režim odsoudil ke dvěma letům vězení, degradoval ho z nadporučíka na vojína a sebral mu udělená vyznamenání.
Generál Jaroslav Klemeš.
Generál Jaroslav Klemeš. | Foto: Vojtěch Marek

Praha - V pondělí po dlouhé nemoci ve věku 95 let zemřel generál Jaromír Klemeš. Na Twitteru o tom informoval ministr obrany Martin Stropnický.

Klemeš byl posledním žijícím členem paradesantního výsadku Platinum - Pewter z roku 1945, s nímž se účastnil odboje na Českomoravské vrchovině. Ke konci války působil v Praze, kde byl až do osvobození radiotelegrafistou, který měl na starost udržování spojení s Londýnem.

"Odešel nejen poslední žijící parašutista vysazený v protektorátu, ale i dlouholetý patron armádních výsadkářů," zavzpomínal na zesnulého generála na Twitteru Stropnický.

Jaroslav Klemeš, který se narodil 31. ledna 1922 v rodině úředníka berní správy ve slovenské Čadci a vyučil se obchodním příručím, v roce 1940 uprchl do československé zahraniční armády. Přešel přes Maďarsko, kde byl nějaký čas vězněn, Jugoslávii, Řecko, Turecko a Sýrii do Francie. Zde byl zařazen do spojovací čety v československém zahraničním vojsku a zúčastnil se bojů o Francii.

Klemeš udržoval spojení s Londýnem

Po pádu Francie odešel do Velké Británie, kde byl přidělen ke spojovací četě a absolvoval radiotelegrafický kurz. V dalších letech prodělal sabotážní kurz, parašutistický výcvik a střelecký, spojovací a konspirační kurz.

V roce 1944 byl přidělen do skupiny Platinum, která byla později spojena se skupinou Pewter. Po řadě dalších výcviků a školení a povýšení do hodnosti četaře byl 17. února 1945 vysazen poblíž Nasavrk na Chrudimsku. Nejprve se účastnil odboje na Vysočině, v závěru války se přesunul do Prahy.

V době květnového povstání obsluhoval jedinou povstaleckou stanici Anna, udržoval spojení s Londýnem a vládou v Košicích. "Informoval o situaci během Pražského povstání, dokonce v určitých okamžicích musel vysílat nekódovaně, otevřenou řečí," řekl o něm Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu.

"Nacisté nás nedostali a naši lidé nás vězní"

Po nástupu komunistické diktatury byl v roce 1950 z armády propuštěn a později zatčen. Byl degradován z nadporučíka na vojína a odsouzen ke dvěma letům vězení za údajné neoznámení trestného činu zrady. Po odchodu z vězení ho čekal ještě rok v táboře nucených prací.

"To byla nejhorší část mého života - výslechy a věznění v pověstném 'domečku' na Hradčanech," vzpomínal před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Pořád jsme si s kamarády říkali: Tak nacisté nás nedostali a naši lidé nás vězní. Co jsme provedli? Bylo snad naší vinou, že jsme chtěli pomoci okupované republice? S důstojníky wehrmachtu anebo i gestapáky jsme se pak potkávali v kriminále - nic horšího a pokořujícího jsem pak už nezažil," říkal.

V roce 1968 byl rehabilitován a byla mu vrácena hodnost i vyznamenání. Ocenění svých válečných zásluh se dočkal až po pádu komunistického režimu. V roce 1990 byl povýšen na podplukovníka v záloze, v roce 1992 do hodnosti plukovníka v záloze. V květnu 2010 ho prezident Václav Klaus jmenoval brigádním generálem. Prezident Miloš Zeman ho pak v roce 2013 povýšil na generálmajora, o tři roky později mu udělil státní vyznamenání.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 10 minutami

Běloruská běžkyně Cimanouská dorazila do polského azylu

Letadlo s běloruskou atletkou Kryscinou Cimanouskou, která po konfliktu s vedením výpravy své země opustila olympiádu v Tokiu, přistálo ve středu večer na varšavském letišti. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Sportovkyně dostala polské humanitární vízum poté, co se z olympijských her odmítla vrátit do vlasti kvůli obavám o svou bezpečnost. Atletka letěla z Tokia pod ochranou polské diplomacie nejprve do Vídně, kde po několika hodinách nastoupila do letadla mířícího do polské metropole.

Původně se předpokládalo, že olympionička poletí z Tokia přímo do Varšavy, na poslední chvíli ale plány změnila a nejprve zamířila do rakouského hlavního města. "Jak jsme opakovaně naznačovali, podrobnosti ohledně jejího letu nebudeme zveřejňovat," řekl ve středu agentuře Reuters náměstek polského ministerstva zahraničí Marcin Przydacz.

Atletka let změnila poté, co se na veřejnost dostal itinerář její cesty, napsal už dříve Reuters s odvoláním na polský vládní zdroj. Podle něj panovaly obavy kvůli květnovému incidentu, kdy běloruské úřady přinutily přistát v Minsku letoun mířící z Atén do Vilniusu, na jehož palubě cestoval běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, jehož pak zatkla běloruská policie. Květnový incident v této souvislosti zmínil v rozhovoru pro televizi TVN24 i šéf exilové organizace Běloruský dům ve Varšavě Ales Zarembjuk.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 25 minutami

V ulicích Bejrútu se rok po výbuchu sešly tisíce Libanonců. Žádají potrestání viníků

Tisíce Libanonců se ve středu shromáždily poblíž bejrútského přístavu, aby si připomněli první výročí mohutné exploze, která si vyžádala životy více než 200 lidí, tisíce dalších zranila a zdevastovala rozsáhlé části města. Mnozí přitom volali po spravedlnosti. V přístavu před rokem vybuchlo velké množství roky špatně uskladněného dusičnanu amonného. Žádní vysoce postavení činitelé ale dosud nebyli postaveni před soud, což vedlo k četným protestům. Demonstrace se uskutečnila také u libanonského parlamentu. Bezpečnostní složky tam dav podle agentury Reuters rozháněly pomocí vodního děla a slzného plynu, zraněno tam bylo osm lidí.

Výbuch v bejrútském přístavu byl jednou z nejsilnějších nejaderných explozí, která byla kdy zaznamenána. Otřesy byly cítit až na více než 240 kilometrů vzdáleném Kypru. Vyšetřování nicméně postupuje pomalu, řada žádostí o odebrání imunity vysoce postaveným politikům a bývalým činitelům byla zamítnuta. Všichni lidé, které chtěli libanonští vyšetřovatelé vyslechnout, jakékoliv pochybení odmítli.

"Nezapomene a nikdy jim neodpustíme. Pokud je nebudou schopni postavit před spravedlnost, uděláme to sami vlastníma rukama," řekla Hijám Bikaíová. Byla oblečená v černém a držela fotografii svého syna Ahmada, který zemřel, když na jeho auto při explozi spadla zeď. Na velkém transparentu na budově u přístavu stálo: "Rukojmí vražedného státu".

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu v Paříži na mezinárodní konferenci k prvnímu výročí výbuchu v Bejrútu přislíbil Libanonu finanční i hmotnou pomoc, včetně vakcín proti covidu-19. Řekl také, že libanonští lídři dluží svým občanům pravdu a kritizoval libanonské vládnoucí elity za neschopnost řešit ekonomickou krizi, která je označována za nejhorší od občanské války z let 1975 až 1990. Paříž se zavázala blízkovýchodní zemi poskytnout dalších 100 milionů eur (2,5 miliardy korun), které půjdou přímo "místní populaci", a 500 000 dávek vakcíny proti covidu-19.

Zdroj: ČTK
Další zprávy