Zemřel generál Štandera, jeden z veteránů RAF

ČTK Domácí ČTK, Domácí
20. 2. 2014 15:20
Ve věku 95 let zemřel poslední český letec, který se účasntil letecké bitvy o Francii.
Foto: Magistrát města Plzně

Plzeň - Ve věku 95 let zemřel ve středu večer brigádní generál a válečný pilot Miroslav Štandera z Plzně.

Za války létal ve Francii i Velké Británii. Po událostech v roce 1948 uprchl z Československa zpět do Anglie, kde ve službách RAF působil ještě sedm let. Do Plzně se vrátil v roce 1994. O úmrtí informovala na přání Štanderovy rodiny mluvčí plzeňského magistrátu Zdeňka Kubalová.

Pohřeb se bude konat 26. února v 11:00 v katedrále sv. Bartoloměje.

Miroslav Štandera, který se narodil 5. října 1918, byl nositelem dvou Československých Válečných křížů a tří Československých medailí Za chrabrost, francouzského Válečného kříže. V roce 2000 byl prezidentem Václavem Havlem povýšen do hodnosti brigádního generála a v roce 2006 mu prezident Václav Klaus udělil Řád Tomáše Garrigua Masaryka.

Vojenským pilotem se stal v roce 1936, kdy dobrovolně vstoupil do československého vojenského letectva. Po okupaci nacisty odešel v roce 1939 do Francie, kde se připojil jako další Čechoslováci do řad cizinecké legie.

Po vypuknutí války se zapojil jako stíhací pilot do letecké bitvy nad Francií „Při leteckém souboji mu německý protivník prostřelil nádrže letounu a při nouzovém přistání si Štandera vážně poranil páteř. Ještě v sádrovém krunýři odjížděl jako jeden z posledních lodí do Anglie, kde pak byl přidělen k 312. československé stíhací peruti, v níž létal až do srpna 1942," připomněl na webu ministerstva obrany Miroslav Šindelář.

I v Anglii se účastnil bojových operací jako pilot RAF, později jako instruktor a noční stíhač. Vykonával noční hlídkovou činnost v utajeném prostoru, kde se připravovaly invazní jednotky a účastnil se i ochrany vzdušného prostoru při invazi do Normandie. Při bojové činnosti nalétal 1320 hodin.

Na svou příslušnost k letectvu byl vždy hrdý

I ve vysokém věku byl Štandera plný života a vášeň pro letectvo mu zůstala. "Každý pilot létá. A když někdo začne, tak neskončí do smrti," řekl loni v září na letišti v Plzni - Letkově, kde mu piloti z Plzeňska i armádní letci připravili předčasnou oslavu pětadevadesátých narozenin.

Přesto, že od jeho aktivní kariéry pilota uplynula už desetiletí, na svou příslušnost k letectvu byl stále hrdý. Oslavu s přelety armádních proudových letounů L-159 Alca a přehlídkou dalších letadel si tehdy viditelně užíval. "Jsme sprostá banda, občas si vynadáme, ale přesto je mezi námi něco jiného, my jsme my," řekl tehdy.

Jak při oslavě na letišti řekl Bohuslav Dvořák z generálního štábu Armády ČR, Štandera byl jeden ze dvou posledních žijících českých pilotů, kteří prošli celou druhou světovou válkou včetně kampaně ve Francii, a jeden z hrdinů, na které jsou čeští vojenští piloti dodnes hrdí.

Po válce se Štandera vrátil do Československa, komunistický režim ho ale po převratu od letectva vyhodil a nějakou dobu se živil sběrem šrotu. Před zatčením StB se mu podařilo utéci zpět do Anglie, kde sloužil v RAF do roku 1955. Pak se vyučil stříbrotepcem a opravoval čajové konvice. Po odchodu do důchodu se přestěhoval v roce 1983 do Bavorska, v roce 1994 se vrátil do Plzně, kde žil u dcery.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Vesmírná stanice by podle Moskvy měla být v provozu do roku 2028

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) bude v provozu do roku 2028. Televizní stanici Rossija-24 to dnes podle agentury TASS řekl představitel střediska letového využívaní kosmických aparátů ruské raketové korporace RKK Eněrgija Jurij Gidzenko.

"Přemýšlíme o tom (o prodloužení délky provozu ISS) a na nejvyšších místech bylo rozhodnuto, že stanice bude létat do roku 2028," citoval Gidzenka TASS. Na délku funkčnosti orbitálního komplexu přitom podle něj nebudou mít vliv nyní zalepované trhliny, na čemž pracují ruští členové posádky ISS.

Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by stanice měla fungovat do roku 2024, nicméně pokračují jednání o tom, že by se komplex využíval dál i po uplynutí tohoto termínu. Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin loni v listopadu označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.

Smlouvu o zřízení ISS podepsali ve Washingtonu v lednu 1998 představitelé 14 zemí a agentur pro kosmické lety. Prvním krokem bylo v listopadu téhož roku vynesení ruského modulu Zarja (Úsvit) na oběžnou dráhu. Trvale je stanice obydlená od 2. listopadu 2000. Životnost ISS byla původně do roku 2016, postupně byla ale prodloužena nejprve do roku 2020 a naposledy do roku 2024.

Zdroj: ČTK
Další zprávy