Praha - Za posledních deset let zmizela z české zemědělské krajiny pětina polního ptactva. Kvůli větrné a vodní erozi přicházejí pole každý rok o miliony tun ornice a způsobená škoda je v miliardových hodnotách. Od poloviny 20. století se zlikvidovalo 158 tisíc kilometrů polních cest.
Zatímco průměrná rozloha polních pozemků byla po válce 0,23 hektaru, teď to je zhruba 20 hektarů.
Intenzivní zemědělství zaměřené po desítky let na co nejvyšší výnosy má i svou odvrácenou stranu - škody na krajině a přírodě.
"Zemědělská krajina je významně poškozena. Přestože do zemědělství proudí nemalé veřejné prostředky, kvalita krajiny se snižuje," uvádí se v úvodu petice Za obnovu zemědělské krajiny, jejímž cílem je tlačit na odpovědné úřady a politiky, aby dosavadní kurs otočili k zelenějšímu farmaření.
V petičním výboru jsou přitom významné osobnosti z oblasti životního prostředí, například mezinárodně uznávaný ekolog Bedřich Moldan, předseda Stínové rady Národního parku Šumava Jakub Hruška nebo ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.
Fakta o zemědělství
- Od roku 1982 se snížila početnost ptáků zemědělské krajiny zhruba o třetinu. Vymizeli například ťuhýk rudohlavý nebo drop velký.
- Podle aktuálních červených seznamů se nachází 45,5 % druhů vyšších rostlin v nějakém stupni ohrožení.
- S více než 11 % vyhynulých druhů denních motýlů se ČR řadí na 4. místo v Evropě v relativním, a dokonce na 1. místo v absolutním počtu ztrát.
- V letech 1966 až 2007 přišla ČR kvůli zástavbě o 235 tisíc hektarů zemědělské půdy. Tempo se zrychlilo v posledních letech.
- České toky byly v posledních desetiletích zkrácené o třetinu. Kvůli tomu při nárazových deštích rychle odtéká srážková voda a zvyšuje se riziko povodňových škod.
- Systematickou drenáží je odvodněna asi čtvrtina české zemědělské půdy.
- Od poloviny 20. století se zlikvidovalo 158 tisíc kilometrů polních cest.
Spatří ještě vnoučata koroptev?
Vznik petice, kterou od jejího vyhlášení v polovině července zatím podepsala asi tisícovka lidí, inicioval lesnický hospodář Josef Novák. Připadalo mu, že zemědělství je vůči zvěři a další přírodě spíše "nepřátelské".
"Chci mít jednou možnost svým dětem a vnoučatům ukázat, co to je zajíc, koroptev i ostatní zvířata a ptáci, kteří ze zemědělské krajiny mizí před očima," řekl Novák. Podobně hovoří i prezident Společnosti mladých agrárníků Petr Mareš.
"Zastupuji názory mladší generace zemědělců, kteří budou hospodařit v krajině i za několik desítek let. V zemědělské praxi je třeba přemýšlet v horizontu delším než dva nebo tři roky. Rádi bychom mezi zemědělskými podnikateli rozšířili názor, že není dobré hospodařit na úkor příštích generací," konstatoval Mareš.
Mizí i kdysi běžní ptáci
V zemědělské krajině ubývají i kdysi běžně rozšíření ptáci, například zmiňovaná koroptev polní nebo čejka chocholatá.
"Koroptev polní patří mezi naše nejvíce ubývající ptačí druhy. Nevyhovují jí rozsáhlé monokultury a chemizace zemědělství," řekl ornitolog Zdeněk Vermouzek.
"Čejka chocholatá zase doplácí na úbytek vody v krajině," dodal. "Věříme, že zemědělské dotace po roce 2013 podpoří takové změny v krajině, které ubývajícím ptákům životní prostředí zlepší."
Rozhodne evropská zemědělská politika
Mluvčí českého ministerstva zemědělství Jan Žáček uvedl, že vedení resortu s cíli petice souhlasí. Otázkou ovšem je, jak se k nim dobrat.
"Teď se o tom vede diskuse v rámci připravované evropské zemědělské politiky," řekl Aktuálně.cz Žáček. Dodal, že i v Česku se konají různé kulaté stoly nebo semináře, kterých se účastní různí experti i zástupci nevládních organizací.
Podívejte se, jak kvůli erozi mizí půda z českých polí:
Václav Zámečník z petičního výboru Za obnovu zemědělské krajiny uvedl, že jedním z požadavků je, aby z I. pilíře společné zemědělské politiky EU byly použity prostředky k obnovení a údržbě mezí, teras, pramenišť či mokřadů.
Petice rovněž žádá, aby aspoň polovina prostředků z Programu rozvoje venkova směřovala na ekologická opatření včetně k přírodě šetrných způsobů hospodaření.