Praha - Urgentní věc, která nového prezidenta po složení slibu čeká, je začít navrhovat nové ústavní soudce. Už teď si Ústavní soud, kterému donedávna chyběli dva soudci a od tohoto pondělí už i třetí, stěžuje na přetíženost, vršení agendy a prodlužování řízení. A pokud by počet ústavních soudců klesl pod 12, nemohl by Ústavní soud přezkoumávat zákony a vyhlášky.

Miloš Zeman přitom má v rukou silný nástroj: Kromě už teď chybějících tří soudců jich během letoška má skončit dalších sedm. Hned v prvním roce prezidentského mandátu má tak nový prezident možnost výrazně ovlivnit hlídací mechanismy ústavy.

Pozornost bychom jeho výběru měli věnovat o to větší, že Miloš Zeman už hned po zvolení označil vládu za orgán bez podpory občanů a bez legitimity, zdůraznil svůj silnější mandát přímo od voličů a mluví už i o volební reformě.

A případné kompetenční spory by mohl řešit právě Ústavní soud.

Konzultace - ani neformální - zatím nezačaly

Zeman už oznámil, že do dvou měsíců navrhne za chybějící soudce Senátu, který musí kandidáty schválit, nové kandidáty.

Nově zvolený prezident, který ostatně bude v úřadu až počínaje 8. březnem, žádná jména zatím neřekl, a konzultace - a to ani neformální sondáže - tak podle všeho ještě nezačaly.

"Určitě ne," potvrzuje předseda sociálnědemokratických senátorů Petr Vícha. Miloš Zeman už avizoval, že než navrhne kandidáty na nové ústavní soudce, bude jména konzultovat nejen s předsednictvem Senátu, ale právě i s předsedy jednotlivých senátorských klubů.

"Chce konzultovat předem, než návrhy dá. Najdeme jistě nějakou přijatelnou platformu, jak to uskutečnit," říká předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD).

Zeman chce konzultovat i s předsedou Ústavního soudu Pavlem Rychetským, kterému také letos končí mandát. Nový prezident už dal najevo, že by Rychetského rád navrhl znovu, ten předběžně souhlasí s tím, že by ale funkci vykonával jen do roku 2017.

"Počkám si na jednotlivá jména. Miloš Zeman už řekl, že chce kandidáty konzultovat s doktorem Rychetským, který se osvědčil a funkci předsedy Ústavního soudu vykonával nestranně," říká k tomu bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

A dodává: "Teprve poté, co začne nový prezident dávat návrhy, se ukáže, zda to byl výběr politický."

"Pak bude na kontrolní funkci Senátu, aby případné Koudelky spojené se SPOZ eliminoval," přidává se předseda ústavně-právního výboru sněmovny Stanislav Polčák (TOP 09).

Zdeňka Koudelku, který podle Polčáka pomáhal Zemanovcům s vypracováním podkladů k návrhu na přímou volbu starostů, navrhl na ústavního soudce už Václav Klaus, Senát ho ale prezidentovi vloni v dubnu neschválil.

K situaci, za které má nový prezident v rukou návrhy na 10 z 15 ústavních soudců, Polčák podotýká: "I prezident Václav Klaus by měl ještě navrhnout nějaké jméno a bylo by vhodné ho k tomu vybídnout. Třeba i opakovanou nominací - třeba pan Sváček v Senátu neprošel jen o jeden hlas."

Senát ale s nominacemi od prezidenta Klause už nepočítá.

"Pokud vím, učinil prohlášení, že už nikoho navrhovat nebude," říká k tomu předseda Senátu Milan Štěch. Ze situace, kdy v rukou nového prezidenta jsou návrhy hned dvou třetin ústavních soudců, obavy nemá: "Před deseti lety to přece bylo to samé. Senát dostojí svému poslání a bude volit podle svého přesvědčení."

O amnestii asi ještě před novou várkou soudců

Ústavní soud ale má před sebou horký brambor: amnestii prezidenta Klause, na kterou podala ústavní stížnost skupina senátorů. Rozhodnout musí poměrně rychle, zřejmě ještě před jmenováním nových ústavních soudců, vezmeme-li v úvahu, že Miloš Zeman složí slib 8. března a do dvou měsíců chce poslat návrhy Senátu.

"Amnestii by měl Ústavní soud projednat přednostně. Dokud nebudou trestní řízení zastavena pravomocně, pak by to bylo obtížné," vysvětluje Stanislav Polčák, proč by měla mít amnestie v rozhodování ústavních soudců prioritu.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský už avizoval, že rozhodnutí by mělo být poměrně brzy.

"Viděl bych to tak v horizontu týdnů. Spíš tedy tipuji, že to bude ještě do výběru nových soudců," odhaduje exministr spravedlnosti Pospíšil.

Ústavní soud jako arbitr sporů o kompetence?

Nově zvolený prezident už dal jednoznačně najevo, že bude velmi aktivní hlavou státu. Mluví o potřebě předčasných voleb, aniž by na činnost vlády mohl mít přímý vliv, mluví o změně volebního systému, aniž by měl prezident možnost předkládat návrhy zákonů (u vědomí toho mluví Miloš Zeman o "přesvědčování" třeba skupiny zákonodárců).

Ještě ani nenastoupil do funkce a už se dostal do slovní přestřelky s vládou, která podle něj nemá legitimitu vzešlou ze svobodných voleb, protože součástí koalice je strana, "kterou ve svobodných volbách nikdo nevolil", LIDEM Karolíny Peake.

Za této situace, kdy se dá do budoucna čekat přetahovaná mezi ústavními činiteli, poroste vliv Ústavního soudu, který by případné spory řešil.

"Nedokážu teď situaci odhadnout. Ale nejsem příznivcem toho, aby Ústavní soud byl arbitrem v politických bojích," podotýká k této možnosti Jiří Pospíšil.

A Stanislav Polčák dodává: "Je poměrně pikantní, že se Miloš Zeman může chovat hůř, než co kritizoval u Václava Havla."

A připomíná ústavní spor Zemanova vláda versus Havel o jmenování guvernéra centrální banky. Ústavní soud tehdy dal za pravdu Havlovi a potvrdil, že hlava státu má právo guvernéra ČNB jmenovat i bez souhlasu vlády.

Podobně je dobré připomenout - když Miloš Zeman mluví o volební reformě -, že Ústavní soud zarazil v roce 2001 volební reformu připravenou v době tzv. "opoziční smlouvy", na které se dohodli Zeman s Klausem a která měla posílit většinové prvky, a tím i větší strany.