Zeman: Přál bych si, aby zde zněly jen zvony míru

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 28. 10. 2014 22:26
Prezident Miloš Zeman uděloval státní vyznamenání. Ve svém projevu ocenil statečnost a hrdinství řady z oceněných.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ústředním tématem projevu prezidenta Miloše Zemana při úterním slavnostním udílení státních vyznamenání u příležitosti 96. výročí vzniku samostatného československého státu se stala odvaha. Právě ta podle hlavy státu spojuje řadu oceněných osobností. Těch letos bylo celkem 33.

Nejvyšší české vyznamenání, Řád bílého lva, Zeman udělil čtyřem lidem - již odpoledne na zvláštní ceremonii Nicholasu Wintonovi a in memoriam Winstonu Churchillovi.

"Po tomto významném politikovi sice pojmenováváme náměstí a stavíme mu sochy, ale dosud neobdržel nejvyšší a zasloužený český řád," poznamenal Zeman večer v projevu, který pojal jako rychlý exkurz nedávnou českou minulostí, na adresu někdejšího britského premiéra, za kterého řád převzal jeho vnuk Nicolas Soames.

Večer pak nejvyšší řád obdrželi i slovenský premiér Robert Fico a někdejší rakouský kancléř Franz Vranitzky. U jeho jména Zeman připomenul, že před sametovou revolucí to bylo právě Rakousko, které nabídlo azyl řadě Čechů, kteří nechtěli žít v komunistickém režimu.

Zeman se ovšem, stejně jako jeho předchůdci, rozhodl ocenit i umělce. Zpěvačce Haně Hegerové propůjčil Řád Tomáše G. Masaryka, stejně jako posmrtně Karlu Krylovi - oběma za vynikající rozvoj humanity a v Krylově případě i demokracie a lidských práv. Lucii Bílé a režisérům Filipu Renčovi a Robertu Sedláčkovi pak Zeman udělil medaili Za zásluhy.

Mezi oceněnými se objevila i zvonařka Leticie Vránová-Dytrychová. A právě metaforou se zvony Zeman svůj projev zakončil. Podotkl, že během války jsou zvony první věcí, která je využita. "Jen málo se jich vrací na svá místa a musí se odlít nové. Přál bych si, aby nad českou krajinou zněly jen zvony pokoje, zvony míru," prohlásil Zeman.

Nepozvaní rektoři a nespokojení disidenti

Letošní udílení státních poznamenaly dvě kontroverze. Stejně jako loni totiž Zeman nepozval rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity. "Hájím prestiž hlavy státu a zájmy všech budoucích prezidentů, kteří přijdou po mně," řekl k rozhodnutí prezident s tím, že jde o odvetu za předchozí spory s oběma akademiky.

Zemanův krok nicméně odsoudila Česká konference rektorů, její předseda a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima vzkázal, že se slavnostního udílení státních vyznamenání nezúčastní. Stejně se vyslovil například i europoslanec Pavel Svoboda.

Slavnostního večera se nezúčastnili ani Pavel Litvinov a Viktor Fajnberk, kteří se spolu s jednou z letos vyznamenaných, Nataljou Gorbaněvskou, v srpnu 1968 zúčastnili demonstrace proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa na Rudém náměstí.

Disidentům ze skupiny "osmi statečných" se nelíbily Zemanovy postoje k situaci na Ukrajině. "Svoboda je nedělitelná, je stejná pro Ukrajince, Čechy i krymské Tatary. Pokud je zrazena na jednom místě, zrazena je všude," vzkázali Litvinov a Fajnberk s tím, že Zeman se sice navenek hlásí ke stejným ideálům jako Gorbaněvská, jeho praktické postoje jsou ale zcela odlišné.

Zeman již dříve například uvedl, že konflikt na východě Ukrajiny nelze považovat za ruskou invazi a že se zatím neprokázalo, že by Rusko vysílalo své vojáky, aby pomáhali separatistům.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy