Zeman: Přál bych si, aby zde zněly jen zvony míru

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
Aktualizováno 28. 10. 2014 22:26
Prezident Miloš Zeman uděloval státní vyznamenání. Ve svém projevu ocenil statečnost a hrdinství řady z oceněných.
Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Ústředním tématem projevu prezidenta Miloše Zemana při úterním slavnostním udílení státních vyznamenání u příležitosti 96. výročí vzniku samostatného československého státu se stala odvaha. Právě ta podle hlavy státu spojuje řadu oceněných osobností. Těch letos bylo celkem 33.

Nejvyšší české vyznamenání, Řád bílého lva, Zeman udělil čtyřem lidem - již odpoledne na zvláštní ceremonii Nicholasu Wintonovi a in memoriam Winstonu Churchillovi.

"Po tomto významném politikovi sice pojmenováváme náměstí a stavíme mu sochy, ale dosud neobdržel nejvyšší a zasloužený český řád," poznamenal Zeman večer v projevu, který pojal jako rychlý exkurz nedávnou českou minulostí, na adresu někdejšího britského premiéra, za kterého řád převzal jeho vnuk Nicolas Soames.

Večer pak nejvyšší řád obdrželi i slovenský premiér Robert Fico a někdejší rakouský kancléř Franz Vranitzky. U jeho jména Zeman připomenul, že před sametovou revolucí to bylo právě Rakousko, které nabídlo azyl řadě Čechů, kteří nechtěli žít v komunistickém režimu.

Zeman se ovšem, stejně jako jeho předchůdci, rozhodl ocenit i umělce. Zpěvačce Haně Hegerové propůjčil Řád Tomáše G. Masaryka, stejně jako posmrtně Karlu Krylovi - oběma za vynikající rozvoj humanity a v Krylově případě i demokracie a lidských práv. Lucii Bílé a režisérům Filipu Renčovi a Robertu Sedláčkovi pak Zeman udělil medaili Za zásluhy.

Mezi oceněnými se objevila i zvonařka Leticie Vránová-Dytrychová. A právě metaforou se zvony Zeman svůj projev zakončil. Podotkl, že během války jsou zvony první věcí, která je využita. "Jen málo se jich vrací na svá místa a musí se odlít nové. Přál bych si, aby nad českou krajinou zněly jen zvony pokoje, zvony míru," prohlásil Zeman.

Nepozvaní rektoři a nespokojení disidenti

Letošní udílení státních poznamenaly dvě kontroverze. Stejně jako loni totiž Zeman nepozval rektory Masarykovy a Jihočeské univerzity. "Hájím prestiž hlavy státu a zájmy všech budoucích prezidentů, kteří přijdou po mně," řekl k rozhodnutí prezident s tím, že jde o odvetu za předchozí spory s oběma akademiky.

Zemanův krok nicméně odsoudila Česká konference rektorů, její předseda a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima vzkázal, že se slavnostního udílení státních vyznamenání nezúčastní. Stejně se vyslovil například i europoslanec Pavel Svoboda.

Slavnostního večera se nezúčastnili ani Pavel Litvinov a Viktor Fajnberk, kteří se spolu s jednou z letos vyznamenaných, Nataljou Gorbaněvskou, v srpnu 1968 zúčastnili demonstrace proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa na Rudém náměstí.

Disidentům ze skupiny "osmi statečných" se nelíbily Zemanovy postoje k situaci na Ukrajině. "Svoboda je nedělitelná, je stejná pro Ukrajince, Čechy i krymské Tatary. Pokud je zrazena na jednom místě, zrazena je všude," vzkázali Litvinov a Fajnberk s tím, že Zeman se sice navenek hlásí ke stejným ideálům jako Gorbaněvská, jeho praktické postoje jsou ale zcela odlišné.

Zeman již dříve například uvedl, že konflikt na východě Ukrajiny nelze považovat za ruskou invazi a že se zatím neprokázalo, že by Rusko vysílalo své vojáky, aby pomáhali separatistům.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Hamáček podal trestní oznámení na autory reportáže Seznam Zprávy, rezignovat nehodlá

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek podal trestní oznámení na autory reportáže serveru Seznam Zprávy k jeho cestě do Moskvy Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou. Vyloučil, že by kvůli kauze rezignoval. Naopak podle lídra ODS Petra Fialy by měl skončit, protože buď lhal veřejnosti, nebo se dopustil špatného úsudku.

Hamáček trestní oznámení avizoval minulý týden. Na server plánuje podat i civilní žalobu, kterou chce po vydavateli požadovat deset milionů korun. Podle webu Seznam Zprávy hovořil Hamáček na interní schůzce o úmyslu "vyměnit mezinárodní skandál" kolem explozí ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Hamáček to ostře odmítá.

Podle Hamáčka se mohli autoři reportáže dopustit trestných činů pomluvy či šíření poplašné zprávy. "V pátek jsem trestní oznámení podal," řekl dnes v Partii na televizi Prima. Vicepremiér dnes řekl, že česká diplomatická reakce na zjištění o ruském zapojení do explozí ve Vrběticích v roce 2014 byla jednoznačným úspěchem, nicméně reportáž Seznamu z kauzy udělala "bramboračku". Zopakoval, že cesta do Moskvy měla svůj účel, stejně tak jako načasování jejího zrušení. "Na vnitru jsme mohli těžko plánovat, že v době, kdy budeme vyhošťovat ruské diplomaty, budu sedět v Moskvě," prohlásil.

Podle opozičních lídrů naopak z kauzy dělá "bramboračku" Hamáček. "Podstatné je to, že lhal veřejnosti, že nechtěl jet do Moskvy. Ukazuje se, že cesta byla naplánovaná," podotkl Fiala. V případu se podle něj možná Hamáček dopustil jen neskutečné naivity a měl špatný úsudek, ale i to by bylo důvodem pro rezignaci. Také podle lídra Pirátů Ivana Bartoše jsou Hamáčkovy argumenty nedůvěryhodné. "Vyjádření ukazují, že ten původní příběh není pravdivý," uvedl.

Zdroj: ČTK
před 45 minutami

Cisternová loď řízená českým kapitánem poškodila most v nizozemském Groningenu

Cisternová loď, kterou řídil 59letý český kapitán, narazila do důležitého mostu v nizozemském Groningenu. Nikomu se nic nestalo, ale škody na mostě jsou podle zástupců města velké.

Policie českého kapitána zadržela. Testy ukázaly, že nepožil alkohol, ani si nevzal žádní drogy. Čelí podezření, že nemá dostatečné schopnosti k řízení lodi.

Svědci nehody, která se stala v noci na sobotu, vypověděli, že slyšeli hlasitou ránu. V té době most zrovna nepřejíždělo žádné auto, jen jeden řidič mopedu. Náraz lodi ho vyděsil.

Vyšetřování nehody bude pokračovat i v příštích dnech. Cisternová loď Bodensee je 110 metrů dlouhá a pluje pod německou vlajkou. Podle policie na ní nebyly žádné technické závady. Se čtyřčlennou posádkou plula ze Štrasburku do nizozemského Delfzijlu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy