Nový úřad proti hoaxům jako komunistický cenzor? Zemanovo přirovnání je nesmyslné, tvrdí historici

Radek Dragoun Radek Dragoun
3. 1. 2017 20:15
Odpůrci nově vzniklého Centra proti terorismu a hybridním hrozbám, které bude kromě jiného upozorňovat na dezinformace šířící se po českém internetu, ho včetně prezidenta Miloše Zemana často přirovnávají ke komunistickému úřadu pro tisk a informace, který během socialismu cenzuroval média. Podle mediálních historiků však toto srovnání výrazně pokulhává. Nově vzniklé centrum totiž nemá žádné pravomoci a nebude ani proti šiřitelům dezinformací zasahovat.
Miloš Zeman během vánočního proslovu označil nové centrum za nový úřad pro tisk a informace.
Miloš Zeman během vánočního proslovu označil nové centrum za nový úřad pro tisk a informace. | Foto: ČTK

Praha – Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám funguje na ministerstvu vnitra teprve od začátku ledna a už proti němu stojí mnoho odpůrců. Tím nejhlasitějším je prezident Miloš Zeman, který jeho zřízení považoval za tak nepřijatelné, že se mu věnoval i ve vánočním projevu.

"Nepotřebujeme cenzuru, nepotřebujeme ideovou policii, nepotřebujeme nový úřad pro tisk a informace, pokud máme i nadále žít ve svobodné a demokratické společnosti,” řekl během Vánoc prezident Zeman.

Jeho mluvčí Jiří Ovčáček dokonce na sociální síti Twitter založil speciální účet jako "politicky nekorektní reakci na činnosti novodobého ČÚTI," jak je napsáno v popisu účtu. Na něm se denně objevuje někdy až desítka příspěvků napadající nově vzniklé centrum.

"Jde o aktivitu, která navazuje na vyjádření pana prezidenta ve vánočním poselství prezidenta republiky. Dění kolem ČÚTI se přímo dotýká mé práce, toto centrum totiž pod hlavičkou ministerstva vnitra shromažďuje ty nejfanatičtější antizemanovce v České republice. Co je ovšem nejdůležitější, naše svobodná a demokratická republika nesmí být kontaminována ideovou policií, která hodlá ovlivňovat demokratické politické děje. Proto jsem zvolil tuto osobní iniciativu, která je ovšem nedílnou součástí mé práce," napsal Aktuálně.cz mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček.

Srovnání s komunistickým úřadem pro tisk a informace však podle mediálních historiků značně pokulhává. Český úřad pro tisk a informace (ČÚTI) vznikl jako reakce na situaci v období pražského jara, kdy bylo potřeba dostat znovu média pod kontrolu vládnoucí komunistické strany.

"Z pohledu protireformního komunistického křídla to byla právě média, která stála za tím, že společnost jako taková ve své většině začala podporovat demokratizační proces," řekl Aktuálně.cz historik z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jan Cebe. "Jedním z úkolů, které dostali představitelé Československa v rámci moskevských jednání, bylo dostat opět média pod kontrolu, aby sloužila potřebám komunistické strany a státu. To byl důvod, proč vznikl úřad pro tisk a informace, který měl řídit, ale také kontrolovat média v Československu. Přičemž to byla instituce, která měla skutečně na starosti cenzuru,“ řekl Cebe.

"Úřad měl dokonce zmocněnce, kteří seděli v nejdůležitějších redakcích, kde kontrolovali obsahy a sdělení, která měla jít do médií a šířit se na veřejnost. Úřad měl i funkci řídicí, kdy ve spolupráci s oddělením masových sdělovacích prostředků ÚV KSČ pravidelně instruoval šéfredaktory velkých médií, jakým způsobem pojímat určitá témata, o čem psát a o čem naopak nepsat,“ dodal historik.

Srovnávat tak tento komunistický úřad s nově vzniklým centrem, které bude mimo jiného upozorňovat na dezinformace, je podle něj nesmysl. "Z hlediska toho, co vše mohl úřad v rámci médií ovlivňovat, tak ho rozhodně nelze jakkoliv srovnávat s tím, jaké by měl mít možnosti úřad, který začal fungovat. To je samozřejmě nesmysl," tvrdí Cebe.

S tím souhlasí i historik z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Pavel Večeřa. "Přece není možné srovnávat totalitaristický režim, jímž normalizační systém v 70. a 80. letech přese všechno byl, s liberálně demokratickým zřízením se všemi jeho chybami. To je absurdní. Můžeme debatovat o tom, jestli ten útvar má smysl, jestli přinese něco nového, jestli je to namístě, ale nedovedu si představit, že bychom vytvářeli takovouto násilnou analogii," souhlasí se svým kolegou Večeřa.

Jan Cebe zároveň upozorňuje, že cenzura existovala na českém území i za první republiky, které je jinak označováno za období demokracie.  Ale i tehdy měly úřady daleko větší pravomoci než nynější centrum, které je podle jeho odpůrců následovníkem cenzorských úřadů.

"Cenzura médií tehdy normálně fungovala. Byla definována v zákoně. Úřady měly pravomoc zkonfiskovat noviny. Četníci vyráželi do ulic a vybírali je u trafik, lidem je trhali z rukou, aby se zabránilo šíření nějaké informace, které byla z hlediska úřadů závadná. Nic takového tady v současnosti nemáme a ten úřad nebude mít žádné takové pravomoci, aby mohl vypínat internet nebo servery, které dezinformace šíří," upozorňuje mediální historik.

Že by nově vzniklé centrum cokoliv cenzurovalo, popírá i právnička Eva Romancovová, která stála u jeho vzniku. "V žádném případě nebudeme nic cenzurovat, nebudeme odstraňovat žádný obsah z webu ani se pokoušet nějak proti médiím či jiným poskytovatelům zpráv zasahovat. O možnost cenzurovat jsme nikdy neusilovali a nijak ji neplánovali," odpověděla právnička v úterním online rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz.

Prezidentská kancelář měla možnost se s obsahem naší práce seznámit, kritiku jsme poprvé slyšeli až z médií, říká Eva Romancovová. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy