Sedmkrát české vlády navrhly prezidentu Miloši Zemanovi, aby povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby Michala Koudelku do generálské hodnosti. Poprvé vznesla nominaci už v květnu 2018 první vláda Andreje Babiše. Naposledy s takovým návrhem přišel kabinet Petra Fialy při příležitosti letošního svátku Dne vítězství slaveného 8. května. Zeman pokaždé odmítl.
Úkolem kontrarozvědky je přispívat k bezpečnosti státu sběrem zpravodajských poznatků na domácí půdě. Prezident se ke službě pod Koudelkovým vedením opakovaně choval nepřátelsky. Nazýval ji hanlivě, veřejně navrhoval Koudelkovo odvolání či se nepřijatelně domáhal přístupu k nejcitlivějším poznatkům tajné služby ze živých operací.
Fialova vláda na středečním jednání schválila dohromady devět kandidátů, kteří se budou u Zemana ucházet o generálskou hodnost. Hlava státu vybrané, případně všechny z nich, povýší při připomínce vzniku československého státu 28. října na Pražském hradě. Kabinet se současně rozhodl, že kvůli Koudelkovi už poosmé do konfrontace se Zemanem nepůjde.
Nominace příští květen
"Vláda Petra Fialy už letos povýšení ředitele Bezpečnostní informační služby navrhla, svůj návrh plánuje zopakovat opět v příštím roce," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí kabinetu Václav Smolka. V praxi to znamená, že o nominaci bude rozhodovat už nově zvolený prezident, který vzejde z lednových voleb a úřadu se ujme 8. března.
Příští rok bude první příležitost na generálské povýšení 8. května, kdy Česko slaví vítězství spojenců ve druhé světové válce. A Koudelka se minimálně nominace dočká. "Ministr vnitra Vít Rakušan je připraven navrhnout povýšení plukovníka Koudelky hned v květnu po zvolení nového prezidenta," sdělila Aktuálně.cz mluvčí ministerstva Hana Malá.
Bezpečnostní informační služba
- Bezpečnostní informační služba je jednou ze tří zpravodajských služeb země, jde o kontrarozvědku s vnitřním polem působnosti. Sbírá, třídí a vyhodnocuje informace důležité pro bezpečnost, demokratické zřízení a ochranu ekonomických zájmů Česka.
- Vedle zbývajících zdejších služeb, civilní rozvědky a Vojenského zpravodajství, spolupracuje i se západními agenturami. BIS se zodpovídá vládě, s jejím vědomím jí může zadávat úkoly i prezident. Kabinet i hlava státu jsou také příjemci jejich informací, například v roce 2020 obdrželi od BIS 300 dokumentů. Poznatky kontrarozvědky využívá i policie i zbylé tajné služby, od BIS jich dostali předloni 350.
- Veřejnou výroční zprávu vydává BIS na podzim, popisuje v ní především obecné bezpečnostní trendy. Konkrétní poznatky shrnuje utajená výroční zpráva. Roční rozpočet BIS je zhruba 2,3 miliardy korun, kontrarozvědka má přibližně tisíc pracovníků.
V minulosti návrh na generálské povýšení ředitele Bezpečnostní informační služby vycházel z Úřadu vlády, protože kontrarozvědka se zodpovídá kabinetu a vláda jejího šéfa také jako celek jmenuje. Už letos v květnu si však tuto agendu pod sebe stáhlo Rakušanovo ministerstva vnitra, kdy Koudelku nominovalo.
Sám šéf BIS nikdy na Zemanovo odmítnutí nereagoval. Opakovaně ale projevil vděčnost, že si generálskou hodnost zaslouží v očích vlády. "Gratuluji kolegům z bezpečnostních složek, kteří byli dnes povýšeni do generálských hodností. Děkuji vládě za sedmou nominaci. Chci všechny ujistit, že budu se svým týmem jako doposud pracovat naplno pro Českou republiku a její občany," uvedl letos v květnu.
Koudelka a prezident Zeman
Prezident Miloš Zeman známý svou dlouhodobě proruskou a pročínskou politikou začal proti BIS pod Koudelkovým vedením vystupovat v době, kdy plukovník z kontrarozvědné agendy služby, namířené proti ruským a čínským zájmům, udělal agendu veřejnou. Opakovaně na otevřených fórech varoval před ruským a čínským vlivem na českou i západní demokracii.
Generálské nominace
Vláda schválila generálské nominace u:
- náměstka policejního prezidenta Davida Fulky (na brigádního generála)
- ředitele krajské policie v Olomouci Tomáše Landsfelda (na brigádního generála)
- náměstka generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR Petra Ošlejška (na brigádního generála)
- ředitele Hasičského záchranného sboru Olomouckého kraje Karla Koláříka (na brigádního generála)
- ředitele sekce logistiky Ministerstva obrany Roberta Bieleného (na brigádního generála)
- velitele 24. základny dopravního letectva Jaroslavy Falty (na brigádního generála)
- velitele 7. mechanizované brigády Zdeňka Mikuly (na brigádního generála)
- zástupce ředitele sekce rozvoje sil Ministerstva obrany Petra Milčického (na brigádního generála)
- Miloslava Masopusta (na generálmajora ve výslužbě)
"V kontrašpionáži jsou jiné cesty, ke kterým se přistupuje. Například konkrétní člověk opustí zemi v tichosti bez oficiálního vyhoštění. Ale v minulosti jsme přistupovali i k tvrdému vyhoštění ve stylu persona non grata, bylo-li to třeba a když jsme chtěli vyslat jasný vzkaz, že Rusové už šli přes čáru. A uděláme to znovu, pokud to bude třeba. Bez diskuse," řekl Aktuálně.cz v březnu 2020.
Čínské a ruské hrozby se také opakovaně objevují zevrubně popsané ve výročních zprávách BIS. Loni se služba podílela na zjištění Národní centrály proti organizovanému zločinu, že za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014, při němž zemřeli dva čeští občané, stojí útok ruské vojenské rozvědky GRU. "Veškeré zpravodajské poznatky, které BIS v uplynulém období získala, je proto nutné zasadit do kontextu zjištění, že se Česko stalo cílem útoku cizího státu," uvedla služba.
