Praha – Zatím poslední zpráva o stavu extremismu v Česku výslovně zmiňuje i prezidenta Miloše Zemana. Oficiální dokument, který pravidelně zpracovává ministerstvo vnitra, hlavu státu spojuje s působením populistických protiislámských iniciativ.
Hnutí, která vnitro řadí na seznam extremistických skupin, se podle zprávy "významně podílela na organizaci" demonstrace na pražském Albertově loni 17. listopadu, na které vystoupil právě Zeman.
Prezident na akci pořádané v den výročí sametové revoluce řečnil například po boku lídra Bloku proti islámu Martina Konvičky nebo poslance Úsvitu – Národní koalice Marka Černocha.
Mluvčí hlavy státu Jiří Ovčáček odmítl, že by prezident účastí na demonstraci poškozoval Českou republiku.
"Nejde o žádné zapojení se do promigračních nebo protimigračních extremistických aktivit. Panu prezidentovi je ostatně extremismus obou znamének bytostně cizí," reagoval na dotaz deníku Aktuálně.cz. Zmínku ve zprávě ministerstva vnitra Ovčáček označil za "potravu pro média."
Podpora od hnutí, které chce zakládat domobrany
Zemana podle dokumentu přišlo loni na Albertov podpořit hned několik hnutí, která šíří nenávist k islámu.
"Mezi účastníky uvedené demonstrace se v hojném počtu vyskytli mimo jiné i členové paramilitantního uskupení Českoslovenští vojáci v záloze, kteří přišli vyjádřit podporu M. Zemanovi," stojí ve zprávě o extremismu za poslední čtvrtletí loňského roku.
Právě Českoslovenští vojáci v záloze, kteří Zemana otevřeně podporují, odmítají členství Česka v NATO, pojí je rovněž sympatie k putinovskému Rusku. Účastnili se i jedné demonstrace krajně pravicové politické strany Národní demokracie, kde vyzvali k zakládání oddílů domobran.
Akcí extremistů podle ministerstva vnitra loni přibylo. Jak levicoví, tak pravicoví extremisté se přiživovali na tématu migrace. Celkem uspořádali 323 akcí, což je o 44 více než loni. Počet extremistických trestných činů naopak loni meziročně mírně klesl o 26 na 175.
