Zemanův novičok rozeštvává české špiony, pak se nedomluví ani na boji s teroristy, říkají experti

Jan Gazdík Jan Gazdík
2. 6. 2018 17:12
České tajné služby procházejí zřejmě nejsložitějším obdobím od pádu totality. Aktuálně.cz to řekli někdejší šéfové Bezpečnostní informační služby (BIS), zahraniční rozvědky (ÚZSI) i Vojenského zpravodajství (VZ), ale také další vlivní představitelé bezpečnostní komunity.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Praha - Politici nevědí, jak pracovat s tajnými službami, navíc mezi ně svými výroky vnášejí nevraživost. Shodli se na tom bývalí šéfové všech tří českých služeb, když pro Aktuálně.cz komentovali, jak prezident Miloš Zeman nakládal se zprávami tajných služeb v kauze kolem jedu novičok.

Zatímco BIS prezident kritizoval, Vojenské zpravodajství chválil s tím, že jejich informacím věří víc. Obě zprávy se přitom téměř neliší, shodně hovoří o laboratorní syntéze miligramů nervově paralytické látky - a to za účelem jejich přesné detekce a ochrany před nimi. 

"Tím, že prezident Zeman označil jednu zprávu za dobrou a tu druhou za špatnou, zpochybnil práci českých zpravodajských služeb," říká šéf senátního výboru pro obranu František Bublan (ČSSD), bývalý ředitel civilní rozvědky.

Vrchní velitel ozbrojených sil, jímž prezident Zeman z ústavy je, tak podle oslovených bezpečnostních expertů vnáší svými výroky mezi české zpravodajce nesoulad, zmatek a kompetenční spory.

Takové jednání vede podle bývalého šéfa civilní rozvědky Karla Randáka zpravidla až k nevraživosti mezi zpravodajci. "Potom nemůže být přirozeně ani řeči o nějaké koordinaci zpravodajců, která je v boji proti teroru životně důležitá," vysvětluje Randák, který doporučuje propříště prezidentovi poskytovat jen velmi obecné zprávy.

Oslovení experti varují, že pokud zvláštní služby vidí, jak politici poskytnuté informace v přímém přenosu zneužívají, ztratí zájem je sdílet.

Tajné informace pro SPD? Ani náhodou

Když se vrcholný politik trefuje do tajné služby, jako prezident v kauze novičok do BIS, je to podle jejího bývalého ředitele Jiřího Růžka škodlivé. "Nikdy to není dobrý signál, tu službu to znedůvěryhodňuje, diskredituje doma i v zahraničí," říká.

Tajné informace ovšem nemusí být ohroženy jen ze strany prezidenta, týká se to i dalších politiků. "Můžete snad dát tajnou informaci SPD? Jejímu předsedovi Okamurovi, jehož člověk sedí v čele sněmovního výboru pro bezpečnost? No nemůžete, protože nikde není záruka, že to tihle lidé okamžitě nezneužijí," míní Randák.

Práci českých tajných služeb škodí, že se často mezi sebou nejsou schopné domluvit. Právě neuvážené výroky politiků mezi ně mohou vnášet nedůvěru, která vyústí i v neochotu sdílet informace a ve vzájemné podrazy.

To je podle všeho i případ zpackané operace Vojenského zpravodajství kolem obchodníka se zbraněmi Alího Fajáda, která skončila únosem pětice Čechů včetně agenta Martina Psíka v Libanonu.

Civilní rozvědka měla ke spolupráci s lidmi kolem Fajáda a vyslání pětice Čechů do Libanonu (Psík tam měl pátrat po uneseném kuchaři Pavlu Hrůzovi) od počátku nedůvěru. Své pochybnosti však už nesdělila Vojenskému zpravodajství. Lze jen spekulovat, proč mlčela. Zda v tom chtěla vykoupat ředitele vojenské rozvědky Jana Berouna, jinak svého bývalého zaměstnance, nebo jestli šlo o opomenutí.

"O koordinaci špiónů se v Česku jen žvaní"

Jaromír Novotný, bývalý 1. náměstek ministra obrany a pozdější velvyslanec v Indii a Japonsku, připomíná, že špatná komunikace či až nepřátelská konkurence mezi americkými službami sehrála neblahou roli při teroristických úderech islamistů 11. září 2001. Stručně řečeno: jedna tajná služba (CIA) měla indicie o hrozícím nebezpečí, ale nepředala je už dál.

Podle vlivných představitelů bezpečnostní komunity se v Česku o koordinaci zpravodajských služeb "jen žvaní, takže zpravidla nestojí za nic".

"Nebudu hodnotit, jak je tomu jinde. Avšak pokud jde o Česko, tak jsou řeči o koordinaci za nemalého přispění politiků - s prominutím - už hezkých pár let jen kecy," říká například Randák.

Podle Novotného politici o koordinaci služeb v boji s terorem rádi hovoří, kdykoliv jim to může přinést u voličů body. Například po teroristických úderech.

"Když jsme vstupovali do NATO, tak se chovali stejně. Rádi hovořili na televizní kamery o významu Aliance. Anebo o přínosu EU, když jsme se ucházeli o členství. Bylo to zkrátka sexy a politici si přitom mohli urvat svůj kousek slávy. A sexy je pro ně svým způsobem i to, když někde zaútočí teroristé. I v tom případě rádi a často zmiňují koordinaci zpravodajských služeb. Jakmile ale nebezpečí pomine, je mnoha politikům nějaké NATO, Unie anebo boj s terorismem v podstatě lhostejný," říká diplomat a analytik Novotný.

Válkám mezi službami nahrává migrace agentů

Služby tak podle bývalého ředitele BIS Růžka často zůstávají mimo zorné pole politiků: "Služby si hledají, bohužel, své úkoly samy. Samy si vytyčují prostor i zájmy, protože politici nevědí, co s nimi - a to je samozřejmě v bezpečnostně nejisté době, jakou prožíváme dnes, špatně."

Růžek dává k dobru častý údiv politiků, když se je snažil jako šéf kontrarozvědky přesvědčit o významu spolupráce, respektive důležitosti informací pro bezpečnost země. "Vážně? Ale tohle jsme v novinách nikde nečetli," reagovali prý často na varování BIS.

Někdejší ředitel Vojenského zpravodajství a diplomat Petr Pelz s tím souhlasí: "Politici nechtějí mnohdy slyšet drsnou realitu, ale jen takovou 'pravdu', která se jim hodí pro jejich alibistická rozhodnutí."

Důsledky politického nezájmu o zvláštní služby nebo sabotování jejich práce může mít podle Růžka pro Česko neblahé důsledky. Pokud zpravodajci postrádají zpětnou vazbu, dříve či později zjistí, že mohou brát stejné peníze i za nicnedělání. Při absenci kontroly mohou navíc proti sobě rozehrávat nejrůznější operace nebo se pokoušet informace zpeněžit.

Poukazuje na další nešvar: časté přebíhání agentů od jedné zpravodajské služby ke druhé.

"Kvůli této značné migraci  se pak leckdy stává, že se působení rozvědek překrývá, protože ti lidé pracují postaru na úkolech, které už ovšem kompetenčně patří bývalým kolegům. Může to vyústit v nemalé a nepříjemné třenice," říká.

Nejen politici zasévají mezi rozvědky zárodky sporů a nenávisti

Pokud se zpravodajské služby utrhnou z řetězu, může to podle Jiřího Růžka vést k lidským tragédiím a ztrátě špičkových odborníků.

"Vždy mně velmi vadilo konstatování kolegů, že na toho či onoho člověka při prověřování jeho spolehlivosti něco mají, aniž by řekli co. Prý jde o zpravodajskou informaci, takže nemohou ohrozit své zdroje. Tomu člověku, na něhož něco měli, pak byla otevřena či odebrána bezpečností prověrka, takže odešel z významného postu," popisuje Růžek.

"Časem se ale ukázalo, že se ona zpravodajská informace nepotvrdila. V takových případech si služby krutě zahrávají s osudy lidí," dodává.

Mohl to být i případ bývalého velitele brigády rychlého nasazení Miroslava Hlaváče, jemuž byla z podnětu Vojenského zpravodajství otevřena prověrka. Hlaváč byl kvůli tomu v armádě téměř na odpis.

Odmítl to ale vzdát a obrátil se na soud. I v jeho případě se nakonec zpravodajská informace nepotvrdila. Hlaváč byl nedávno povýšen na generála a stal se zástupcem náčelníka generálního štábu.

"Jaký jen asi může mít Miroslav Hlaváč po této drsné zkušenosti s Vojenským zpravodajstvím názor na tuto službu?" ptá se jeden z vysoce postavených pracovníků české špionáže. A to tím spíše, že tento generál může za pět let vystřídat současného šéfa generálního štábu Aleše Opatu.

"Bude už navždy k vojenským zpravodajcům kvůli pofidérní informaci z jejich dílny velmi nedůvěřivý. A nejde ani zdaleka o jedinou 'botu' této služby," uzavírá oslovený expert.

DVTV: V civilní rozvědce se děje něco, co by se tam dít nemělo. Metnar neměl jinou možnost, říká Randák

Byl by nesmysl, aby interní orgán vyšetřoval svého ředitele, proto musí být postaven mimo službu, myslí si bývalý šéf rozvědky Karel Randák. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy