Terezín (Litoměřicko) - Prezident Miloš Zeman na sobotní Terezínské tryzně varoval před podléháním jakékoli manipulaci.
Necháme-li sebou manipulovat, budeme se chovat jako ovce, řekl na vzpomínkové akci k uctění obětí nacistické perzekuce. Připomněl v této souvislosti totalitní diktatury nacistického Německa i stalinského Ruska.
Zeman upozornil na tehdejší účinnou nacistickou propagandu a také na to, že ve 30. letech minulého století odjíždělo mnoho intelektuálů do Ruska a až na výjimky se vraceli oslněni tamější Potěmkinovou vesnicí.
"Uvědomme si, prosím, že není možné nechat se ohlupovat jakoukoliv manipulací," podotkl prezident. "Vzdáme-li se práva na informace, na srovnání těchto informací z různých zdrojů a necháme-li sebou manipulovat, pak se opravdu budeme chovat jako ovce," dodal Zeman.
Bojovníci za svobodu nechtějí o omluvách Němcům ani slyšet
Předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jaroslav Vodička se ve svém proslovu kriticky vyjádřil zejména o těch, kteří označují poválečný odsun Němců z pohraničí za nespravedlivý a podle něj tak hrubě zkreslují dějinné události.
"Odmítáme pokusy historii manipulovat, přepisovat a zamlčovat," řekl. "Zlo staré více než 60 let si musíme připomínat, aby se už nemohlo opakovat. Jsme tím rovněž povinováni všem mrtvým i přeživším z Terezína," řekl Vodička.
Vodička už v dubnu kritizoval premiéra Petra Nečase (ODS), který se při únorové návštěvě Bavorska omluvil za odsun Němců na konci války.
Terezínská tryzna je pravidelné setkání k uctění památky lidí, kteří trpěli v represivních zařízeních v době nacistické okupace - v terezínském ghettu, policejní věznici pražského gestapa v Malé pevnosti a v koncentračním táboře v Litoměřicích. Koná se každoročně už od konce druhé světové války.
Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155 000 Židů z celé Evropy. Na 117 000 z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti pak prošlo 32 000 mužů a žen. V Terezíně zahynulo 2600 z nich, další tisíce pak v jiných nacistických táborech.
Sudetští Němci: Zemanovy názory jsou historicky překonané
Podle předsedy Sudetoněmeckého krajanského sdružení Franze Panyho jsou názory Miloše Zemana na poválečnou minulost už historicky překonané.
Na úvod druhého dne 64. sudetoněmeckého sjezdu v Augsburgu v neděli vyjádřil lítost nad tím, že to český prezident ještě nepoznal. Stejně jako v sobotu při zahájení sjezdu Pany naopak ocenil premiéra Petra Nečase za jeho omluvná slova adresovaná sudetským Němcům při únorové návštěvě Bavorska.
Fotbal na pokraji smrti. To byla terezínská liga:
"Také mě vyděsilo, že v české prezidentské kampani byla opět bezostyšně vytažena antiněmecká karta. Bohužel prezident na Hradčanech nerozpoznal, že jeho argumentace byla už dobou překonána," uvedl Pany. Stejně jako v sobotu nejvyšší představitel sudetských Němců Bernd Posselt přitom Zemana nejmenoval.
Zeman se v prezidentské kampani ostře vymezil vůči svému protikandidátovi, ministru zahraničí Karlu Schwarzenberovi, který odsoudil přístup poválečného československého vedení v čele s tehdejším prezidentem Edvardem Benešem k německé menšině.
Po nástupu do úřadu Zeman zopakoval svůj dřívější kontroverzní názor, že poválečné vysídlení sudetských Němců bylo pro ně mírnějším postihem než trest smrti. Devadesát procent sudetských Němců v předválečném Československu přitom obvinil z kolaborace s nacismem.
"Nečasova slova o hrůzách vyhnání a uznání sudetských Němců jako bývalých spoluobčanů to však nemůže vzít zpátky," připomněl Pany vzápětí únorový projev českého premiéra v bavorském zemském sněmu, v němž Nečas zopakoval vyjádření lítosti Čechů nad příkořím způsobeným sudetským Němcům poválečným vysídlením z Československa.
Za toto gesto se dostalo Nečasovi chvály od účastníků letošního sudetoněmeckého sjezdu už v sobotu, kdy toto každoroční setkání příslušníků někdejší německé menšiny v Československu začalo.
