Zeman svolá zasedání sněmovny po volbách až poslední možný den, chce nechat stranám čas na diskuzi

ČTK ČTK
Aktualizováno 20. 10. 2017 17:38
Prezident Miloš Zeman svolá po volbách zasedání Poslanecké sněmovny s využitím maximální třicetidenní lhůty, kterou mu ústava umožňuje. Chce tak předejít obstrukcím při volbě jejího předsedy a sejít se s vedením všech subjektů, které se do dolní komory Parlamentu dostanou. Řekl to na tiskové konferenci ve Zbirohu na Rokycansku na závěr své cesty po Plzeňském kraji.
Prezident Miloš Zeman.
Prezident Miloš Zeman. | Foto: TV Barrandov

Zbiroh (Rokycansko) - Zasedání sněmovny prezident Miloš Zeman po volbách svolá s využitím maximální třicetidenní lhůty, kterou mu ústava umožňuje. Chce tak získat co nejvíce času na diskusi parlamentních stran a hnutí. Po 28. říjnu se sejde postupně s vedením všech subjektů, které se dostanou do Poslanecké sněmovny. Zeptá se na jejich názor na politickou strukturu po volbách. Zeman to řekl v pátek na tiskové konferenci ve Zbirohu na Rokycansku na závěr své cesty po Plzeňském kraji.

"Po volbách podle ústavy svolám zasedání Poslanecké sněmovny a využiji maximální lhůty, což je 30 dnů, aby se do 30 dnů tato sněmovna sešla," řekl Zeman.

"Důvod tohoto mého ohlašovaného rozhodnutí je v tom, že některé strany se dokonce chystají obstruovat či chcete-li sabotovat volbu předsedy Poslanecké sněmovny, bez níž nelze učinit další navazující kroky," dodal. Přál by si, aby byl dostatek času na diskusi parlamentních subjektů nejenom na téma předsedy, ale i celého předsednictva Poslanecké sněmovny.

Svolání zasedání sněmovny až 30. den po volbách znamená, že týž den začne ustavující schůze dolní komory. Stát by se tak mělo v pondělí 20. listopadu. Pokud Zeman dodrží avizovaný postup, zachová se stejně jako před čtyřmi lety.

Zasedání označuje celkovou činnost sněmovny mezi volbami, v jejímž rámci se konají jednotlivé schůze. Zasedání sněmovny má ze zákona svolat prezident tak, aby začalo nejpozději 30. den po volbách. Kdyby je nesvolal, dolní komora by se 30. den po volbách sešla sama. Jde o nejzazší lhůtu, kterou dává ústava.

Ustavující schůzi svolává, pokud je opět zvolen, bývalý předseda sněmovny. Schůzi poté zahajuje a až do zvolení nového předsedy sněmovny řídí. Předsedající nejprve složí slib před plénem, následně složí do jeho rukou slib poslanci. Dolní komora pak ustaví mandátový a imunitní výbor, schůze pokračuje volbou předsedy, stanovením počtu místopředsedů a jejich volbou. Závěrem poslanci zřídí výbory. Teprve po ukončení ustavující schůze podá nynější vláda demisi.

Nejdříve se může ustanovující schůze konat den po uplynutí předchozího volebního období. Nynější volební období skončí 26. října, kdy také zaniknou mandáty současných členů dolní komory.

Zeman v pátek také řekl, že se "někdy" po 28. říjnu sejde v sestupném pořadí s vedením všech parlamentních subjektů a zeptá se na jejich názor na politickou strukturu České republiky po volbách. Až poté sáhne po uplatnění svých dalších prezidentských pravomocí. Zeman již dříve avizoval, že šanci sestavit vládní kabinet dostane vítěz voleb.

Volby do Poslanecké sněmovny začaly dnes, skončí v sobotu ve 14:00.

 

Právě se děje

Další zprávy