Když poslanec zneužije dotace na "zlatý padák" známému, je to zpronevěra, píše Zeman

Jan Horák Jan Horák
22. 7. 2021 6:04
Někdejší poslanec a bývalý hejtman ODS Jiří Šulc nelegálně zařídil bohaté odstupné pro ředitele dotačního úřadu Severozápad, kterého stíhala policie kvůli korupci. Byli dlouholetí známí. Šulcovi s tím pomáhali tři úředníci. Všichni dostali pravomocnou podmínku. Deník Aktuálně.cz získal dovolání tehdejšího nejvyššího žalobce Pavla Zemana, podle kterého všem odsouzeným náleží přísnější trest.
Letos ke konci svého úřadování 30. června podal Pavel Zeman coby nejvyšší státní zástupce 37 dovolání.
Letos ke konci svého úřadování 30. června podal Pavel Zeman coby nejvyšší státní zástupce 37 dovolání. | Foto: ČTK

Patřilo mezi sadu posledních dovolání, které Pavel Zeman coby nejvyšší státní zástupce učinil. Podáním vstoupil do dílčí kauzy kolem dotačního programu Severozápad. Její podstata tkví v tom, že někdejší ředitel úřadu Petr Kušnierz dostal po svém vynuceném odchodu z funkce nelegální odstupné. Úřad mu poslal 765 tisíc korun. V tu chvíli přitom seděl ve vazbě kvůli obvinění z korupce při rozdělování dotací.

Úřad se zodpovídá řídícímu výboru, jemuž předsedal tehdejší poslanec ODS Jiří Šulc. Celá instituce se dohromady nazývá regionální rada. Právě Šulc přišel s nápadem, že Kušnierz dostane na cestu z funkce odchodné. Odsouhlasil i jeho vyplacení formou konkurenční doložky. Spolu s ním zařídil Kušnierzovi "zlatý padák" pověřený šéf úřadu Jiří Červinka, vedoucí klíčového odboru Pavel Markvart a právník instituce Jan Martinovský.

Všichni dostali za porušení povinnosti při správě cizího majetku pravomocné podmínky, protože v případě dotačních úřadů nemá konkurenční doložka oporu v zákoně. Aktuálně.cz už dříve informovalo, že takový výsledek se nezamlouval tehdejšímu nejvyššímu žalobci Pavlu Zemanovi. Podle něj se dopustili zpronevěry. Aktuálně.cz nyní získalo samotné dovolání, z něhož plynou podrobnosti.

Zpronevěra za osm let vězení

"Odborné a organizační zabezpečení úkolů regionální rady (…), je po stránce personální zajišťováno zaměstnanci rady, kteří mají (…) nárok na plat. Výdaje související s těmito nároky jsou zákonem určené výdaje, které lze hradit z rozpočtu rady. Mezi tyto nároky (…) však zjevně nelze zařadit bezdůvodné obohacení (…), které nemá žádnou oporu v předpisech soukromého ani veřejného práva," píše Zeman.

Vedle Kušnierze inkasoval podle stejného klíče peníze i zmíněný Pavel Markvart, který se stal dalším řádným ředitelem dotačního úřadu. Později i jeho kriminalisté obvinili z korupce. Markvartovi úřad vyplatil na odchodném 585 tisíc korun. Bezdůvodné obohacení obou šéfů vyplývá i z toho, že úřad na odstupné neměl vyčleněné peníze. Musely se kvůli nim přesouvat z jiné rozpočtové kapitoly.

Podle Zemana rozsudek ve znění porušení povinnosti při správě cizího majetku neobstojí. Taková kvalifikace se používá ve chvíli, když veřejný rozpočet přijde o peníze, aniž by se někdo obohatil. Za zpronevěru se naopak podle trestního zákona považuje delikt, jímž si někdo veřejné prostředky neoprávněně přisvojí. A přesně takto se podle Zemana příběh zlatých padáků odehrál.

"Bylo-li (…) rozhodnuto o poskytnutí plnění bez právního důvodu a bylo-li toto rozhodnutí realizováno, byly peněžní prostředky v majetku rady trvale odňaty jejich účelovému určení. V takovém případě došlo k jejich přisvojení, neboť obvinění s nimi naložili zcela podle své libovůle, přičemž se dostaly do výlučné dispozice Petra Kušnierze a Pavla Markvarta. Vyplacením prostředků těmto osobám vznikla na majetku rady škoda značného rozsahu."

Zneužití pravomoci navrch

Pokud Nejvyšší soud vrátí kauzu nižší instanci s pokyny v duchu Zemanových argumentů, Šulcovi a spol. hrozí přísnější trest. Horní hranice sazby podle původní kvalifikace je pět let vězení. Šulc, Červinka, Markvart a Martinovský obdrželi podmínku. U Šulce zní na 18 měsíců s odkladem na zkušební dobu tří let. Při zpronevěře se v krajním případě uděluje osm let vězení.

V případě exhejtmana Šulce se může hrát ještě o přísnější trest. Zeman navrhuje, aby se mu přičetlo i zneužití pravomoci úřední osoby. Za ni hrozí až 10 let. Státní zástupce ho z tohoto deliktu původně obžaloval, ale soud ho v tomto ohledu očistil. Dospěl k závěru, že Šulc byl při sjednávání doložek vůči Kušnierzovi a Markvartovi v postavení zaměstnavatele a jako takový činil úkony soukromoprávní povahy. Pavel Zeman oponuje.

Bývalý hejtman Ústeckého kraje a někdejší poslanec za ODS Jiří Šulc.
Bývalý hejtman Ústeckého kraje a někdejší poslanec za ODS Jiří Šulc. | Foto: ČTK

"Ovšem i při použití soukromoprávních institutů neztrácí úřední osoba své postavení, nestává se představitelem soukromého subjektu. (…) Přijetí a realizace rozhodnutí vedoucí k tomu, že z veřejného rozpočtu bude (…) poskytnuto plnění osobě, (…), které právo na takové plnění nevyplývá z pracovněprávního vztahu ani z jiného právního titulu, je výkonem pravomoci odporujícím veřejnoprávnímu předpisu."

Dovolání se dostalo na stůl Nejvyššímu soudu v červnu. V průměru se tam podání v trestní věci vyřizuje 45 dní. Zda to stejným tempem proběhne i v tomto případě, není jasné. "Z informací, které mám k dispozici a mohu sdělovat veřejnosti, nelze v tuto chvíli odvodit, kdy senát pod vedením JUDr. Jiřího Říhy, o dovolání rozhodne," řekl Aktuálně.cz mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček.

Dovoláním se naopak brání Šulc

Hlavní postava příběhu, bývalý hejtman a exposlanec Jiří Šulc, se s Petrem Kušnierzem roky zná. Pracovně se setkali už v půli 90. let, když byl Šulc starostou Mostu. Kušnierz tam řídil oddělení správy městského majetku a později odbor investic. Šulc ho nakonec vyhodil. Záležitosti spolu však urovnali natolik, že když Kušnierz roku 2009 absolvoval konkurz na šéfa dotačního úřadu, Šulc pro něj zvedl ruku.

Sám Šulc naopak podal dovolání proti svému odsouzení. Podle něj bylo skutečně potřeba zájmy dotačního úřadu ochránit tím, že se Kušnierz s Markvartem nebudou díky zlatému padáku v oboru nějakou dobu pohybovat. Firmy žádající o evropské peníze by na jejich angažmá mohly vydělat, protože oba se podrobně seznámili s fungováním úřadu, jenž tyto prostředky spravuje.

Bývalý hejtman také upozorňuje na to, že zaměstnanci dotačních úřadů začali výslovně spadat pod zákon o úřednících samosprávných celků, jenž odstupné zapovídá, až roku 2015. "Soudy tak extenzivním výkladem dovozovaly trestní odpovědnost Jiřího Šulce z neúčinné právní úpravy a trestaly za skutek, který v roce 2011 nemohl být trestným činem," řekl už dříve Aktuálně.cz jeho advokát Daniel Volák.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 3 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy