Zemanovo září na cestách. Po Asii ho čeká projev proti Islámskému státu na půdě OSN

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
13. 9. 2015 16:17
Hned tři zahraniční cesty se vešly do zářijového programu Miloše Zemana. Na začátku měsíce se hlava státu vydala do Číny. Od pondělí do středy pak Zeman letí do Ázerbájdžánu, kde hodlá podepsat řadu obchodních dohod. Na konci září pak hodlá na Valném shromáždění OSN plédovat za vznik mezinárodní koalice proti radikálním islamistům, kterou prosazuje už několik měsíců.
Prezident Miloš Zeman navštívil 5. září spolu s manželkou Ivanou buddhistický klášter Ťing-an v Šanghaji.
Prezident Miloš Zeman navštívil 5. září spolu s manželkou Ivanou buddhistický klášter Ťing-an v Šanghaji. | Foto: ČTK

Praha – Čína, Ázerbájdžán, Spojené státy. Prezident Miloš Zeman má v září hodně nabitý program, jehož vrcholem má být na konci měsíce projev na Valném shromáždění OSN v New Yorku.

Na Západ přitom Zeman za dva a půl roku mnohokrát nezavítal. Spíše si oblíbil země na východ od českých hranic – minulý týden podruhé za poslední rok navštívil Čínu a hned v pondělí se přímo z jednání vlády v Brně vydá do Asie znovu.

Foto: Aktuálně.cz

Návštěvou Ázerbájdžánu prezident naváže na svou loňskou tour po Kazachstánu a Tádžikistánu. Čímž zároveň rozšíří seznam navštívených zemí, které jsou kritizovány za porušování lidských práv. Zeman ovšem jako by výzvy nevládních organizací neslyšel – Kazachstán například označil za hospodářský zázrak.

I tehdy, stejně jako při obou návštěvách Číny, Zeman výrazně propagoval české firmy, které v Asii podepsaly smlouvy za stovky milionů korun, silně lobboval například za české pivovary.

A v ekonomické diplomacii chce pokračovat i příští týden v Baku, kde by měl uzavřít dohodu o strategickém partnerství. Naváže tak na loňskou návštěvu ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva na summitu Východního partnerství, kdy "intervenoval za Škodu Transportation při výstavbě metra".

S Alijevem ho čeká zhruba půlhodinové jednání. Jestli se na něm dotknou i dodržování lidských práv, k čemuž Zemana v pátek vyzval místopředseda Starostů a nezávislých Stanislav Polčák, je ale otázkou. Kromě podpisu obchodních dohod pak česká hlava státu zahájí také česko-ázerbájdžánský podnikatelský seminář nebo si prohlédne ropný terminál.

Zemanovi budou naslouchat špičky z celého světa

Pozornost Hradu se nicméně upíná hlavně k poslednímu zářijovému týdnu, kdy Zeman poprvé ve své funkci vystoupí na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Na prestižním fóru chce česká hlava státu volat po vytvoření mezinárodní koalice proti radikálům z Islámského státu.

"Projev bude zaměřen na téma mezinárodní protiteroristické akce," potvrdil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman myšlenku vojenské akce proti islamistům prosazuje dlouhodobě, minulý týden o ní v Pekingu například mluvil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem.

V Americe už sice Zeman jednou byl - v březnu svou myšlenku o potřebě tažení proti Islámskému státu proklamoval na konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti, který v USA lobbuje za zájmy židovského státu.

Kvůli jeho dřívějším proruským výrokům se však Zeman nesešel s žádným z předních amerických politiků. V tom bude projev v OSN odlišný, českému prezidentovi budou naslouchat státníci a diplomaté z celého světa.

Kompletní program Zemanovy druhé cesty do Spojených států se nicméně ještě teprve finalizuje, není tak jisté, jestli se tentokrát s americkými politiky setká. "Mohu ovšem prozradit, že pan prezident v New Yorku uctí památku obětí 11. září," nechtěl zatím říct více hradní mluvčí.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Odložení OH v Tokiu přijde organizátory na 1,9 miliardy dolarů

Odložení olympijských her v Tokiu kvůli koronavirové pandemii bude pro pořadatele představovat dodatečné náklady ve výši zhruba 1,9 miliardy dolarů (41,6 miliardy korun). Uvedla to japonská média s odkazem na své zdroje v organizačním výboru.

Pořadatelé už dříve sdělili, že upravený rozpočet olympijských her zveřejní v prosinci po sečtení dodatečných nákladů. Původně se počítalo s tím, že gigantická sportovní akce bude stát zhruba 13 miliard dolarů (284 miliard korun). Mezinárodní olympijský výbor a japonské vláda musely kvůli globální zdravotní situaci odložit OH plánované na letošní léto na 23. července až 8. srpna 2021.

Dodatečné náklady organizátorů zahrnují mimo jiné platby za zablokování stadionů a dalších sportovišť pro nový termín, náklady na dopravu či zaplacení pracovníků. Nejsou v nich však započítány prostředky na plánovaná opatření proti šíření koronaviru, která by měla uhradit japonská vláda.

Alespoň část dodatečných nákladů hodlají pořadatelé pokrýt úspornými opatřeními v 52 oblastech ve výši zhruba 283 milionů dolarů (6,5 miliardy korun), jež představili v říjnu. Organizátoři chtějí mimo jiné snížit počet funkcionářů na hrách, menší mají být výdaje na výzdobu sportovišť, nepočítá se s ceremoniály v olympijské vesnici a před slavnostním zahájením. Mělo by se ušetřit na dopravě využitím menšího počtu vozidel.

Zdroj: ČTK
Další zprávy