Zeman se omluvil izraelskému prezidentovi za Lipavského. Jsme čitelní, říká ministr

ČTK ČTK
Aktualizováno 11. 7. 2022 18:39
Prezident Miloš Zeman se po jednání v Praze omluvil izraelskému prezidentovi Jicchaku Herzogovi za postoj ministra zahraničí Jana Lipavského ke zprávě komise Rady OSN pro lidská práva k Izraeli. Lipavský zopakoval, že Česko loni hlasovalo proti zřízení komise a vystoupilo s vysvětlujícím prohlášením. Pozice podle něj nadále platí. V OSN i vůči partnerům je podle něj český postoj čitelný.
Izraelský prezident Jicchak Herzog a český prezident Miloš Zeman
Izraelský prezident Jicchak Herzog a český prezident Miloš Zeman | Foto: ČTK

Komise uvedla, že hlavními příčinami napětí mezi Izraelem a Palestinou je izraelská okupace palestinských území a diskriminační chování židovského státu vůči Palestincům. Konec okupace je podle autorů dokumentu klíčovým prvkem pro ukončení bojů i napětí mezi Izraelem a Palestinou.

Rezoluci podle Zemana oba prezidenti při pondělním jednání odsoudili. Český prezident uvedl, že obdržel protestní dopisy několika organizací. "Chtěl bych se proto jako hlava českého státu za tento postoj omluvit," řekl.

Lipavský v pondělí zopakoval, že Česko je jedinou zemí EU, která na jednáních v OSN dlouhodobě konzistentně a důrazně prosazuje snížení protiizraelské agendy, snížení počtu předkládaných rezolucí a jejich větší vyváženost a faktičnost.

Lipavský byl kritizován za to, že se Česko nepřipojilo k zemím odsuzujícím zprávu komise. Podle ministerstva se ale ani dané země v čele s USA nezabývaly přímo zprávou komise, nýbrž jejím mandátem. V debatě byl přednesen i projev EU, do nějž Česko prosadilo vyjádření obavy z širokého mandátu a trvalého charakteru vyšetřovací komise.

Adamová: Laciné a zbytečné gesto

Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) označila Zemanovu omluvu za laciné a zbytečné gesto, které je určené především domácímu publiku. Zprávu komise považuje za předpojatou. "Tento postoj už koneckonců Česko vyjádřilo a nic se na tom nemění," uvedla.

K Zemanovi dále řekla, že když měl svůj vztah k Izraeli vyjádřit činy, "tak radši zůstal na Rhodosu s ruským agentem KGB Jakuninem, než aby přiletěl na pohřeb bývalého izraelského prezidenta Šimona Perese."

Zeman se v roce 2016 zúčastnil konference Dialog civilizací na řeckém ostrově Rhodos, kterou uspořádal ruský podnikatel a spolupracovník prezidenta Vladimira Putina Vladimir Jakunin. Na Peresově pohřbu jej zastoupili tehdejší premiér Bohuslav Sobotka a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (oba ČSSD).

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že s Lipavským o situaci hovořil. Dříve v České televizi poznamenal, že případnou Zemanovu omluvu nepovažuje za adekvátní. "ČR byla vždy jedním z největších spojenců Izraele a v tom budeme v plném rozsahu pokračovat," uvedl premiér. S Herzogem bude jednat zejména o rozvoji spolupráce mezi Českem a Izraelem.

Zeman dostal Řád cti

Při slavnostním obědě ve Vladislavském sále Herzog Zemanovi předal nejvyšší izraelské státní vyznamenání Řád cti. Podle certifikátu, který zveřejnil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček, byl Zeman oceněn za "neochvějnou podporu" Izraele a jeho lidu nebo za jeho přínos pro přátelství mezi Českem a Izraelem. Stejné vyznamenání, které je udělováno od roku 2012, obdrželo například několik bývalých amerických prezidentů. Při návštěvě Izraele ho tento týden převezme i současný prezident Joe Biden.

"Jste důležitým partnerem, spojencem a vaše láska k Izraeli je všem známá," řekl Zemanovi Herzog. Poděkoval mu za podporu Izraele na mezinárodních fórech i za odhodlanou podporu myšlenky přemístění českého velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma.

"Dali jsme si některé společné domácí úkoly, mezi něž patří například uskutečnění dlouho odkládaného setkání vlád obou zemí," řekl Zeman. Země podobný mezivládní dialog organizují od roku 2011, v hostitelské roli se země střídají. Zatím naposledy spolu vlády zasedaly v roce 2016 v Jeruzalémě, uspořádání dalšího jednání zkomplikovala vnitropolitická situace v Izraeli, kde se opakovaně konaly předčasné volby, a následně šíření koronaviru. Zeman s Herzogem hovořili také o možnostech dalšího rozvoje obranné a technologické spolupráce.

Prezidenti se na Hradě setkali s lidmi, kteří přežili nacistické koncentrační tábory nebo které nacisti pronásledovali. Na oběd ve Vladislavském sále pak bylo pozváno asi 140 lidí z řad zástupců židovských obcí, vysokých státních úředníků nebo lidí z byznysu napojených na Izrael.

Následovaly schůzky Herzoga s předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou, šéfem Senátu Milošem Vystrčilem a s premiérem Petrem Fialou. Program Herzoga v Česku zakončí večeře, kterou na Hradě spolupořádá Česko-izraelská smíšená obchodní komora.

 

Právě se děje

Další zprávy