Zeman odsoudil zákon, který z okupantů roku 68 učiní veterány. Přidali se i poslanci

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 6. 2019 18:38
Prezident Miloš Zeman odsuzuje návrh ruského zákona, který by uznal účastníky sovětské okupace bývalého Československa z roku 1968 za válečné veterány. K návrhu chce vysvětlení od ruského velvyslance, kterého pozval na 13. června na Pražský hrad. V odůvodnění návrhu projednávaného ruskými zákonodárci se podle českého ministerstva zahraničí píše, že sovětští vojáci potlačili v Československu státní převrat.
Miloš Zeman na ruské ambasádě.
Miloš Zeman na ruské ambasádě. | Foto: ČTK

Návrh zákona už kritizovala česká diplomacie. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí na Twitteru napsal, že okupace Československa byla v příkrém rozporu s mezinárodním právem. 

Vojska pěti států Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou obsadila v roce 1968 Československo, aby násilím potlačila pokus liberálního křídla komunistické strany o reformu systému.

"Pan prezident si pozval na čtvrtek 13. června 2019 na Pražský hrad velvyslance Ruské federace Alexandra Zmejevského. Bude žádat vysvětlení ve věci návrhu ruského federálního zákona, který uděluje status válečných veteránů i účastníkům okupace ČSSR v roce 1968," napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na Twitteru. "Názor je jednoznačně odsuzující," uvedl na otázku, jaký je Zemanův názor na zákon.

Za hrubé porušení mezinárodního práva označil okupaci z roku 1968 také slovenský premiér Peter Pellegrini. Návrh ruského zákona bude podle něj jedním z témat jeho oficiální návštěvy Moskvy. Ve středu se při ní setká se svým ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem.

Česko uzavřelo roku 1993 s Ruskem smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci, podle níž mají obě strany vůli skoncovat s totalitní minulostí spojenou právě s okupací v roce 1968. Podle této smlouvy podepsané tehdy prezidenty obou zemí byla okupace nepřípustným použitím síly proti Československu a následné setrvávání sovětských vojsk na československém území bylo neospravedlnitelné.

Odporný pokus legitimizovat okupaci

O ruském návrhu jednala ve středu také Poslanecká sněmovna.Ta ho označila za "odporný pokus legitimizovat okupaci". Výsledkem může být podle usnesení poslanců poškození vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací.

Dolní komora uvedla, že ji možné přijetí ruského zákona o vojenských veteránech "mimořádně znepokojilo". "Zásadně odmítáme navrhované zdůvodnění novely, které konstatuje oprávněnost vstupu vojsk Varšavské smlouvy na území Československa dne 21. srpna 1968 v souvislosti s plněním úkolů při potlačení takzvaného pokusu o státní převrat v Československu," stojí v usnesení. Přijetí zákona by podle něj znamenalo vážné porušení smlouvy o přátelských vztazích a spolupráci mezi Českem a Ruskem.

Okupace Československa vojsky pěti zemí někdejší Varšavské smlouvy byla porušením mezinárodního práva, zdůraznila dolní komora. Ve schváleném usnesení se píše také o "brutální agresi".

Sněmovna přijala po poměrně obsáhlé diskusi soubor několika návrhů, jak je předložili lidovec Marian Jurečka a předseda SPD Tomio Okamura. Odmítla snahu šéfa komunistů Vojtěcha Filipa přerušit jednání o návrhu ruského zákona do doby, než se k němu vyjádří zahraniční výbor.

Politici by podle senátorů měli ruské snahy odsoudit

Ruský návrh odsoudili i senátoři ze zahraničního výboru. Podle nich by ústavní činitelé měli ruskou snahu odmítnout. Výbor ve středu tento postoj doporučil za týden přijmout horní komoře Parlamentu. Označil ruský záměr za porušení česko-ruské smlouvy o přátelství a spolupráci. Mohl by to být podle výboru také další ruský pokus o legalizaci podobných násilných akcí.

Záležitostí se má odpoledne zabývat také Sněmovna na své schůzi, která by podle lidovce Mariana Jurečky měla vyjádřit nesouhlas s postupem ruského parlamentu.

Senátoři z výboru vyjádřili obavu, že by po zkušenostech s ruským obsazením části území Gruzie a Ukrajiny včetně anexe Krymu mohla být novela dalším pokusem směřujícím k "legalizaci jakéhokoli podobného násilného aktu". Vláda by proto podle výboru měla věc probrat na jednání příslušných orgánů OSN a projednat se spojenci v NATO a EU.

 

Právě se děje

před 32 minutami

V Česku žije 10,68 milionu lidí, za tři čtvrtě roku přibylo 31 tisíc obyvatel

Počet obyvatel České republiky se za letošních devět měsíců zvýšil o 31 400 na 10,68 milionu. Kladně se na tom podepsala zejména zahraniční migrace, které nadále vévodí občané Ukrajiny. Více lidí se narodilo, než zemřelo. V meziročním srovnání bylo však narozených i zemřelých méně, informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

"V průběhu tří čtvrtletí letošního roku se živě narodilo více než 85 000 dětí. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2018 to však bylo téměř o 2000 méně. Meziročně mírně ubylo jak dětí narozených vdaným ženám, tak ženám svobodným," uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Zdroj: ČTK
před 44 minutami

Benešovská nemocnice funguje po kybernetickém útoku stále v omezeném provozu

Provoz v benešovské nemocnici je po útoku počítačovým virem stále omezený. IT specialisté pracují na nápravě, zařízení ale zatím funguje ve stejném režimu jako ve středu, kdy ke kybernetickému útoku došlo, uvedl mluvčí nemocnice Petr Ballek.

V nemocnici se ráno sešel krizový štáb, změny podle mluvčího zatím žádné nejsou. "Situace je stejná, uvidíme v poledne," uvedl Ballek. Dodal, že kvůli omezenému režimu bylo dosud přesunuto do jiných nemocnic devět pacientů. 

Stále nelze spustit žádný přístroj včetně počítačové sítě, všechny plánované operace nemocnice zrušila a lékaři nemohou v ordinacích ani vyšetřovat. Pro hospitalizované byl zajištěn náhradní provoz. Podle hejtmanky Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) situace nicméně pacienty neohrožuje, protože ostatní krajské nemocnice problém s počítači nemají. Na nápravě nemocnice spolupracuje i  se specialisty na kybernetickou bezpečnost, problémy nicméně mohou teoreticky trvat i týdny.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Británii se otevřely volební místnosti, průzkumy očekávají výhru konzervativců

V Británii začaly ve čtvrtek v 08:00 středoevropského času předčasné parlamentní volby. Mají vyřešit patovou situaci, která nastala kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Voliči mohou hlasovat až do 23:00 hodin. 

Podle průzkumů veřejného mínění se čeká vítězství vládní Konzervativní strany premiéra Borise Johnsona. Zda se jí podaří získat v Dolní sněmovně většinu, ale není jisté. V případě, že by konzervativci absolutní většinu neměli, mohl by se moci chopit menšinový kabinet v čele s labouristou Corbynem, který by si ale musel vyjednat podporu menších stran.

Premiér Johnson chce brexit v případě vítězství ve volbách dokončit a opustit evropský blok 31. ledna příštího roku. Pokud by se ale příštím britským premiérem stal Corbyn, čekalo by Brity druhé referendum o brexitu. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy