"Žádost nebyla podána prostřednictvím podatelny Kanceláře prezidenta republiky, ale byla prezidentu republiky předána osobně dne 2. ledna 2023," odpověděla prezidentská kancelář na základě zákona o přístupu k informacím. Milosti Zeman rozhodl 11. ledna, necelé dva měsíce před koncem svého desetiletého mandátu.

Zeman se vpodvečer 2. ledna účastnil slavnostní večeře u příležitosti 30. výročí vzniku samostatné České republiky v pražské Kramářově vile. Pozval ho na něj premiér Petr Fiala (ODS), stejně jako dalších osm předchůdců v křesle předsedů vlád včetně Petra Nečase, Andreje Babiše či Václava Klause.

Nečasová se podle pravomocného verdiktu ještě ve funkci ředitelky kabinetu premiéra Petra Nečase (ODS) dopustila zneužití pravomoci, když nezákonně úkolovala zpravodajce, aby zařídili mimo jiné sledování premiérovy tehdejší ženy Radky. Získáním informací o její předpokládané nevěře chtěla uspíšit Nečasův rozvod. Kauza Vojenského zpravodajství přispěla v roce 2013 k pádu vlády.

Soud Nečasovou v březnu 2019 potrestal třemi roky vězení s pětiletým podmínečným odkladem a desetiletým zákazem působení ve vedoucích funkcích státní správy. Zeman prominul Nečasové část trestu, který jí byl uložen za dva přečiny zneužití pravomoci úřední osoby.

"Pan prezident přihlédl k tomu, že od spáchání skutků uplynulo již téměř deset let, a tomu, že omilostněná od té doby žije řádným životem," uvedl Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček. Dodal, že na současně uložený trest zákazu činnosti se milost nevztahuje.

V kauze zneužití Vojenského zpravodajství byli kromě Nečasové odsouzeni také někdejší zpravodajci Milan Kovanda, Ondrej Páleník a Jan Pohůnek. Zpravodajci dostali podmíněné tresty a zákazy činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech. Verdikt nad nimi potvrdil i Nejvyšší soud a neuspěli ani se stížností u Ústavního soudu.

Expremiér Nečas v současnosti čelí obžalobě, že v případu zneužití zpravodajské služby dvakrát křivě vypovídal ve prospěch své ženy. Nečas obvinění odmítá.