V diskusním pořadu Partie dostal dotaz, zda na začátku svého pobytu na Pražském hradě nechtěl v roce 2013 v zemi nastolit prezidentský systém, když se proti vůli sněmovny rozhodl jmenovat svůj vlastní úřednický kabinet vedený Jiřím Rusnokem. "Samozřejmě, že ano," dopověděl. "Já vyznávám názor, že přímou volbou prezidenta je zapotřebí legální ústavní cestou rozšířit jeho kompetence, a to minimálně ve dvou oblastech," dodal.
Premiér Petr Fiala (ODS) v reakci na toto vyjádření později v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi prohlásil, že tehdy dostal nabídku stát se členem Rusnokovy vlády, ale odmítl ji právě proto, že si byl jistý tím, že je pokusem změnit politický systém v republice. "Pro mě jsou tyto věci naprosto nepřijatelné," reagoval.
V roce 2013 jmenoval prezident Miloš Zeman dočasnou úřednickou vládu Jiřího Rusnoka po pádu koaličního kabinetu Petra Nečase (ODS) a přes nesouhlas hlavních politických stran. Rusnokova vláda také proto nezískala důvěru Poslanecké sněmovny a úřadovala v demisi až do jmenování vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) koncem ledna 2014, která vzešla z předčasných voleb. Rusnokův kabinet tehdy ustanovil rekord vládnutí v demisi a bez důvěry - 169 dní.
Zeman se v bilančním interview věnoval i úvahám o síle politických stran. Podle jeho slov je dána silou osobností v jejich nejužším vedení. "Což bohužel nyní sociální demokracie, a nejen ona, nesplňuje. Za normálních okolností by tady byla třicetiprocentní sociální demokracie, která by asi postavila svého prezidentského nebo premiérského kandidáta," poznamenal.
Sám byl členem ČSSD mezi roky 1992 a 2007. Osm let ji vedl a stal se v jejích barvách také premiérem. Dnes podle jeho názoru voliče, kteří kdysi pomáhali sociálním demokratům k úspěchu, převzalo hnutí ANO.
Po odchodu z Pražského hradu plánuje končící prezident zřízení své kanceláře. Sídlit by prý měla v jedné z hradčanských uliček. "Bude to jenom takové místo setkávání pro lidi, kteří se se mnou chtějí vidět," řekl.
Připomněl, že nyní bude pobírat starobní důchod ve výši asi 23 tisíc korun. Ze zákona ovšem prezident republiky dostává také doživotní měsíční rentu 50 tisíc korun a ve stejné výši i paušální náhradu, která je určena zejména na nájem kanceláře a na odměnu pro její zaměstnance. Miloše Zeman už avizoval, že za asistentku by si přál svou manželku Ivanu.
Ruská invaze
Kromě toho dal najevo naději, že jeho voliči pochopí kritický postoj, který zaujal k ruské agresi vůči Ukrajině, protože pochází z generace, která byla traumatizována sovětskou okupací Československa v roce 1968. "A proto jsme pochopitelně citliví na to, když nějaká velmoc okupuje sousední stát," uvedl.
Přesto končící hlava státu nadále považuje za rozumné, že v minulosti podporovala ekonomickou spolupráci s Ruskem. Česko podle něj potřebovalo levné energetické suroviny. Svůj přístup k Moskvě srovnal s tím, který aplikovalo dlouhá léta sousední Německo.
"Ale řekl jsem mnohokrát, že bezpečnostní zájmy jsou nadřazené zájmům ekonomickým," podotkl. Vše proto podle něj skončilo "šílenou chybou" ruského prezidenta Vladimira Putina, které se dopustil, když napadl Ukrajinu. "Pokud jde o Čínu, vzhledem k tomu, že se od Ruska de facto distancovala, tak nevidím důvod k přerušení ekonomických vztahů," doplnil.
Česká národní banka
Zeman byl během výkonu nejvyšší ústavní funkce svými oponenty opakovaně kritizován za přílišnou náklonnost k Moskvě a Pekingu. Vždy přitom výtky odrážel tím, že dlouhodobě prosazuje diplomacii a zahraniční politiku, v níž hrají nejdůležitější roli ekonomické ohledy.
Loňský ruský vojenský útok na Ukrajinu ale ostře odsoudil. "Rusko se tímto činem dopouští zločinu proti míru. … Šílence je zapotřebí izolovat," prohlásil 24. února 2022.
Na závěr se vyjádřil také k vedení České národní banky, jehož členy v poslední době obměnil. Dal najevo spokojenost s jejich prací i víru, že díky opatřením, která v poslední době přijali, začne klesat inflace. Odborná ekonomická obec ale zůstává vůči krokům současných centrálních bankéřů spíše kritická.
