Zeman musí bez otálení rozhodnout o jmenování Ošťádala profesorem, s odkladem neuspěl

ČTK ČTK
20. 7. 2020 12:02
Prezident Miloš Zeman neuspěl ohledně odkladu jmenování fyzika Ivana Ošťádala profesorem. Nejvyšší správní soud totiž nepřiznal kasační stížnosti Hradu odkladný účinek. Platný je pravomocný rozsudek soudu, který dospěl k názoru, že Zemanovo rozhodnutí nebylo v souladu se zákonem a vrátil prezidentovi věc k dalšímu řízení. Prezidentův mluvčí řekl, že rozhodnutí zatím nebude komentovat.
Ivan Ošťádal
Ivan Ošťádal | Foto: ČTK

Na usnesení Nejvyššího správního soudu (NSS), které soud zveřejnil na úřední desce, upozornila Česká televize. Pražský městský soud na začátku června zrušil rozhodnutí prezidenta, který Ošťádala odmítl jmenovat profesorem a věc mu vrátil. Vyhověl tak žalobě, kterou společně podali Ošťádal a Univerzita Karlova. Verdikt je pravomocný.

Prezident kvůli rozsudku podal kasační stížnost, v níž žádal, aby byl rozsudek pražského městského soudu zrušen. S kasační stížností spojil návrh na přiznání jejího odkladného účinku. To NSS zamítl, Zeman tak musí rozhodnout znovu. O samotné kasační stížnosti soud dosud nerozhodl.

Usnesení NSS cituje právní argumentaci Hradu. Zeman namítal, že kdyby jmenoval Ošťádala profesorem a napadený rozsudek by byl následně zrušen, jmenování by již nebylo možné revokovat. Napadeným rozsudkem by byl "přinucen" učinit nevratné rozhodnutí, a to i přesto, že by byl tento rozsudek jako nezákonný později zrušen Nejvyšším správním soudem.

Soud ale podle zákona může přiznat odkladný účinek, pokud by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro žalobce nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestli nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

"V tomto případě není naplněna základní podmínka pro přiznání odkladného účinku podané kasační stížnosti, tedy stěžovatel nedoložil vznik újmy na jeho straně spočívající v zásadním ohrožení důležitého veřejného zájmu," stojí v usnesení NSS.

Spory se řeší už od roku 2015

Spor se táhne už od jara roku 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta z Univerzity Karlovy a Jana Eichlera z Vysoké školy ekonomické. Justice mu Ošťádalův a Fajtův případ vrátila k novému - nyní zrušenému - rozhodnutí, jež učinil v listopadu 2018. Opřel se v něm o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.

V rozhodnutí Zeman poukazoval na to, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Fyzik už dříve přiznal, že StB poskytoval krycí adresu, kam si nechal zasílat zahraniční korespondenci. Uvedl k tomu, že byl mladý a naivní.

Zeman ve zrušeném rozhodnutí argumentoval tím, že univerzita nevedla řízení o Ošťádalově jmenování řádně, protože přešla nesoulad jeho styků s komunistickou Státní bezpečností a etického kodexu školy. Napsal, že profesor má být autoritou a osobností reprezentující nejvyšší i morální kvality a že takovou osobností Ošťádal není.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Hamáček podal trestní oznámení na autory reportáže Seznam Zprávy, rezignovat nehodlá

Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v pátek podal trestní oznámení na autory reportáže serveru Seznam Zprávy k jeho cestě do Moskvy Janka Kroupu a Kristinu Cirokovou. Vyloučil, že by kvůli kauze rezignoval. Naopak podle lídra ODS Petra Fialy by měl skončit, protože buď lhal veřejnosti, nebo se dopustil špatného úsudku.

Hamáček trestní oznámení avizoval minulý týden. Na server plánuje podat i civilní žalobu, kterou chce po vydavateli požadovat deset milionů korun. Podle webu Seznam Zprávy hovořil Hamáček na interní schůzce o úmyslu "vyměnit mezinárodní skandál" kolem explozí ve Vrběticích na Zlínsku za dodávky vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Hamáček to ostře odmítá.

Podle Hamáčka se mohli autoři reportáže dopustit trestných činů pomluvy či šíření poplašné zprávy. "V pátek jsem trestní oznámení podal," řekl dnes v Partii na televizi Prima. Vicepremiér dnes řekl, že česká diplomatická reakce na zjištění o ruském zapojení do explozí ve Vrběticích v roce 2014 byla jednoznačným úspěchem, nicméně reportáž Seznamu z kauzy udělala "bramboračku". Zopakoval, že cesta do Moskvy měla svůj účel, stejně tak jako načasování jejího zrušení. "Na vnitru jsme mohli těžko plánovat, že v době, kdy budeme vyhošťovat ruské diplomaty, budu sedět v Moskvě," prohlásil.

Podle opozičních lídrů naopak z kauzy dělá "bramboračku" Hamáček. "Podstatné je to, že lhal veřejnosti, že nechtěl jet do Moskvy. Ukazuje se, že cesta byla naplánovaná," podotkl Fiala. V případu se podle něj možná Hamáček dopustil jen neskutečné naivity a měl špatný úsudek, ale i to by bylo důvodem pro rezignaci. Také podle lídra Pirátů Ivana Bartoše jsou Hamáčkovy argumenty nedůvěryhodné. "Vyjádření ukazují, že ten původní příběh není pravdivý," uvedl.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Cisternová loď řízená českým kapitánem poškodila most v nizozemském Groningenu

Cisternová loď, kterou řídil 59letý český kapitán, narazila do důležitého mostu v nizozemském Groningenu. Nikomu se nic nestalo, ale škody na mostě jsou podle zástupců města velké.

Policie českého kapitána zadržela. Testy ukázaly, že nepožil alkohol, ani si nevzal žádní drogy. Čelí podezření, že nemá dostatečné schopnosti k řízení lodi.

Svědci nehody, která se stala v noci na sobotu, vypověděli, že slyšeli hlasitou ránu. V té době most zrovna nepřejíždělo žádné auto, jen jeden řidič mopedu. Náraz lodi ho vyděsil.

Vyšetřování nehody bude pokračovat i v příštích dnech. Cisternová loď Bodensee je 110 metrů dlouhá a pluje pod německou vlajkou. Podle policie na ní nebyly žádné technické závady. Se čtyřčlennou posádkou plula ze Štrasburku do nizozemského Delfzijlu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy