Vláda schválila rozpočet se schodkem 40 miliard. Zeman má výhrady, ale podpoří ho

ČTK ČTK
Aktualizováno 16. 9. 2019 18:29
Vláda odpoledne jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. Hlavními prioritami rozpočtu jsou podle koalice ANO a ČSSD zvýšení důchodů, platů učitelů, rodičovského příspěvku a výdajů na výzkum a vývoj. Prezident Miloš Zeman řekl, že je připraven rozpočet podepsat.
Miloš Zeman a Andrej Babiš na jednání vlády.
Miloš Zeman a Andrej Babiš na jednání vlády. | Foto: ČTK

Celkové výdaje rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. S deficitem 40 miliard korun úřad počítá i v letech 2021 a 2022. Letos je rozpočet schválen rovněž se schodkem 40 miliard korun, ke konci srpna byl schodek rozpočtu 15,4 miliardy korun.

Nyní dostanou návrh rozpočtu k posouzení poslanci a nakonec k podpisu prezident. Senát zákon o státním rozpočtu neschvaluje.

Premiér Babiš ve sněmovně o něj očekává bitvu. Chtěl by přesvědčit opozici, která pokládá návrh za nezodpovědný, o tom, že je prorůstový. Jednat hodlá i s komunisty, kteří po počátečních výhradách podporu vládnímu návrhu státního rozpočtu předběžně slíbili.

Opozice návrh rozpočtu kritizuje. "Levicová vláda schválila levicový rozpočet. Že levice hospodařit neumí, je známá věc. My jim ukážeme, jak by šlo bez problémů dosáhnout vyrovnaného rozpočtu, kdybychom ho sestavovali my. Ve sněmovně předložíme konkrétní návrhy, kde ušetřit desítky miliard," uvedl na Twitteru předseda občanských demokratů Petr Fiala.

Předseda lidovců Marek Výborný upozornil na možnou recesi. "Když víte, že bude hůř, začnete šetřit a uskromníte se. To je normální. Takové Německo se zodpovědně připravuje na ochlazení ekonomiky. Česká vláda ale dělá přesný opak. Rozhazuje a peníze chce vytahat z kapes daňových poplatníků."

Podle pirátů je návrh rozpočtu se schodkem 40 miliard v době ekonomického růstu hrubou nezodpovědností. "A to navíc s přihlédnutím k prvním příznakům zpomalování ekonomiky v Německu a očekávanému zpomalení růstu české ekonomiky v druhém pololetí tohoto roku," uvedl pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík. Vláda podle něj zanedbává investice.

"Rozpočet bohužel pokračuje v trendu zvyšování rizik budoucnosti. Ignoruje skutečnost dlouhodobé neudržitelnosti penzijního a zdravotního systému a jeho investiční aktivita je menší než v dobách krize. V roce 2012 byla výše investic 2,8 procenta HDP, příští rok bude pouhých 2,5 procenta HDP," uvedl šéf sněmovního klubu TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek.

Prezident má výhrady

Zeman po jednání uvedl, že ačkoli stále nesouhlasí s některými body rozpočtu. "V zásadě jsem připraven ho podepsat," řekl České televizi. Před ministry zopakoval své dřívější výhrady vůči podpoře obnovitelných zdrojů energie, ke které se stát zavázal v minulosti. Podle něj by vláda měla hledat možnosti omezení této podpory, a to navzdory hrozbě arbitráží.

Zeman si také myslí, že podpora obnovitelných zdrojů energie je jedním z důvodů hospodářského ochlazení v Německu, které by mohlo ovlivnit i výkon české ekonomiky.

Prezident opětovně kritizoval podle něj vysoký počet úředníků. "Počet státních úředníků se proti mé vládě (v letech 1998 až 2002) zvýšil přesně dvojnásobně," uvedl před ministry. Podle něj by část úředníků mohla nahradit digitalizace státní správy, ale zatím se to neděje a státní aparát naopak roste.

Zeman kritizuje daňové výjimky

V projevu před ministry Zeman také apeloval na omezení daňových výjimek. "Za každou daňovou výjimkou je nějaká více nebo méně mocná lobbistická skupina, která si tu výjimku vylobbovala a teď se jí nechce vzdát," řekl ČT.

Podle prezidenta na daňové výjimky doplácejí ti daňoví poplatníci, kteří na žádnou takovou výjimku nedosáhnou. Zeman neočekává, že by se výjimky podařilo zrušit najednou, vláda by je ale měla postupně omezovat. Podle něj by dodatečně získané peníze mohly posloužit pro investice do dopravní infrastruktury nebo na sociální programy.

Zeman připomněl, že o podobě rozpočtu už dříve jednal s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) a vyjádřil mu podporu.

Prezidentovo vystoupení na jednání vlády bylo pro veřejnost uzavřené. S hlavou státu se na Úřadu vlády ještě před prezidentovým vyjádřením před ministry setkal premiér Andrej Babiš (ANO). Oba politiky čeká večer další schůzka, a to na zámku v Lánech. Sejdou se na pravidelné večeři, která se koná zhruba jednou za měsíc.

O návrhu státního rozpočtu na příští rok jednala dopoledne také tripartita. Podle předáků rozpočet podpoří ekonomický růst, podle představitelů podnikatelů zajistí stabilitu ekonomiky. Sociální partneři mají výhrady hlavně k navýšení platů učitelů, na něm se s kabinetem neshodnou. Nesouhlasí s navýšením platů učitelů o deset procent, jak počítá vláda. Podle nich by si měli přilepšit o 15 procent. 

Ministři mají vedle návrhu rozpočtu, který musí kabinet odeslat do sněmovny do konce září, na programu také senátní návrh na rozšíření placené péče o autisty o nové metody a návrh horní komory k debatě o změně pravidel fungování státních zastupitelství.

V Česku je líp, ale Babiš se veze na vlně, která tu vznikala 10 až 15 let. Jako selhání se ukazuje EET, nezvyšuje příjmy rozpočtu tolik, jak se čekalo | Video: Daniela Drtinová, DVTV
 

Právě se děje

před 43 minutami

Většina opozice nechce hlasování o nedůvěře vládě, tvrdí Pekarová

Opozice pravděpodobně nevyvolá hlasování o nedůvěře vládě, o kterém uvažovala poté, co do Česka dorazil audit Evropské komise na téma střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a nejvyšší státní zástupce rozhodl, že bude pokračovat trestní stíhání předsedy vlády v případu Čapího hnízda.

Lídři opozice mluvili o eventuálním hlasování o nedůvěře na čtvrteční schůzce, uvedla Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová

"Byla řešena možnost svolání mimořádné schůze s cílem vyslovit nedůvěru vládě, což většinou ostatní opoziční strany nechtěly. Byl to můj návrh, respektuji, že většina opozitních stran nechce hlasování o nedůvěře vládě vyvolat," uvedla.

Další zprávy