Milostí pro odsouzeného šéfa Lán porušil Zeman své vlastní zákonné nařízení

Jan Horák Jan Horák
30. 3. 2022 18:24
Nikdy v historii český prezident neudělil milost pravomocně odsouzenému zaměstnanci své kanceláře. Změnilo se to uplynulou sobotu, kdy Miloš Zeman prominul trest šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi. Měl jít na tři roky za mříže. Na veřejnost pronikla zpráva v úterý. Tímto krokem Zeman nerespektoval vlastní rozhodnutí, které je součástí sbírky zákonů. Milost je přesto platná.
Ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák a prezident Miloš Zeman.
Ředitel Lesní správy Lány Miloš Balák a prezident Miloš Zeman. | Foto: Hrad

"Sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdávám a přál bych si, aby byla změněna Ústava takovým způsobem, aby jakýkoli můj nástupce nemohl institut amnestie nebo milosti jakýmkoli způsobem zneužít. To je jeden ze závazků mé prezidentské funkce," prohlásil Miloš Zeman při své první inauguraci v březnu 2013.

Svá slova pak vtělil do formální podoby a 29. listopadu 2013 vydal rozhodnutí určující podobu řízení o milosti. Žádosti o individuální prezidentský pardon podle něj vyřizuje ministerstvo spravedlnosti, které je povinné zamítat všechny s výjimkou těch, kdy jde o vážné či život ohrožující zdravotní potíže dotyčného. Teprve takové případy má posílat pro razítko na Hrad.

Takto Zeman prominul trest třeba podnikateli, který měl trpět nemocí v terminálním stádiu. Prezidentovo nařízení předpokládá, že zájemce se musí s žádostí obrátit na ministerstvo spravedlnosti. Šéf Lesní správy Lány, jež spadá pod prezidentskou kancelář, však oslovil přímo Zemana. Ten mu odpustil tři roky vězení, pokutu 1,8 milionu korun a zákaz činnosti za manipulaci dvousetmilionové zakázky na zajištění svahů v oboře. Zeman milostí porušil vlastní zákonné rozhodnutí.

Do vězení nikdo Baláka nedostane

"Dává to ještě silnější argument typu, že neplní to, co slíbil na začátku funkčního období, jaké milosti bude udílet. Ale jestli by to mohlo mít následek, že v důsledku postupu prezidenta republiky, který porušil rozhodnutí prezidenta republiky, by bylo možné na takovou milost hledět jako na neplatnou, tak mám pocit, že k takovému závěru není možné dojít," sdělil Aktuálně.cz ústavní právník Jan Kysela.

Profesor na Právnické fakultě Univerzity Karlovy upozorňuje, že prezidentovo nařízení upravující podobu řízení o milosti nemůže omezovat výkon výsostné prezidentské pravomoci. Ani v případě, kdy je součástí sbírky zákonů a je závazné minimálně pro ministerstvo spravedlnosti. Výše stojí jiný právní předpis. Ten nejvyšší.

"Kompetence udělit milost je založená ústavou. Nemyslím si, že takové rozhodnutí podmiňuje výkon kompetence prezidenta republiky pro případ, že se rozhodne jinak. Lze to říct také tak, že ústava to rozhodnutí přebije," vysvětlil Kysela. Zeman měl navíc volné pole, protože dotyčný typ milosti, prominutí pravomocného rozsudku, zvané agraciace, nevyžaduje spolupodpis premiéra.

Podle Kysely je teoreticky možné uvažovat o tom, zda lze milost udělenou v rozporu se zákonným předpisem považovat ze neplatnou. Potom by však musela přijít autorita, která by šéfa Lánské obory donutila nastoupit do vězení. Taková však neexistuje. Je třeba dodat, že svému nařízení se nezprotivil Zeman poprvé. Obdobně propustil z vězení v roce 2017 dvojnásobného vraha Jiřího Kajínka.

Právní trauma kvůli Mečiarovi

V Evropě se přitom problematické amnestie a milosti v některých případech rušily. Takový příběh se odehrál před pěti lety na Slovensku. Parlament tam anuloval pardony udělené někdejším premiérem Vladimírem Mečiarem na konci 90. let, tedy v době, kdy vykonával některé prezidentské pravomoci. Omilostnil několik lidí, včetně někdejšího šéfa tajné služby, kteří se podíleli na únosu syna tehdejšího prezidenta Michala Kováče.

Miloš Balák u Okresního soudu v Kladně, který ho potrestal za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.
Miloš Balák u Okresního soudu v Kladně, který ho potrestal za zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. | Foto: Jakub Plíhal

"Tato milost je nesouměřitelná s milostmi, které byly uděleny na Slovensku, jakkoliv je případ ostudný. V našem prostředí tudy cesta podle mého názoru nevede. Milosti se rušily i v Jižní Americe, ale šlo o hrdelní nebo velmi těžké zločiny," řekla Aktuálně.cz bývalá ústavní soudkyně Eliška Wagnerová, která u konstitučního tribunálu působila v letech 2002 až 2012.

Také podle Kysely nelze na milost pro Baláka nazírat optikou slovenské reality konce 90. let. Podle něj tehdy na Slovensku vládl do jisté míry zločinecký režim. Typické pro něj bylo, že se na kriminalitě podílely státní orgány, třeba tajné služby. Zneužití milosti Mečiarem bylo pro právní vědomí země takovým traumatem, že na něj musela později reagovat odbornou terapií.

Má se Česko vydat na Slovensko?

Tamní zákonodárci se po několika letech diskuse usnesli, že napříště budou smět zneužití prezidentské pravomoci zvrátit. Jejich rozhodnutí má pojistku, přezkoumává ho ústavní soud. Tímto způsobem se v roce 2017 řešilo rušení několika pardonů udělených Mečiarem. Podle Kysely je otázka, zda aktuální Balákův případ nemá vést k podobné diskusi i v Česku.

"Pokud bychom měli pocit, že naše prezidentská kompetence udělovat milosti je málo omezená, můžeme přemýšlet o různých typech omezení. Jedno může spočívat v tom, že ji celou zrušíme, jiné, že ji převedeme do kontrasignačního režimu. Další může být korekce à la slovenská cesta," popsal s tím, že si není jistý, zda zneužití smyslu milosti u Baláka představuje tak silný právní otřes.

"Ministerstvo spravedlnosti, respektive ministr spravedlnosti Pavel Blažek, až do úterý neměli žádné informace o milosti udělené prezidentem republiky ve prospěch Ing. Miloše Baláka. Do procesu rozhodování nebyli žádným způsobem zapojeni. Prezident republiky Pavla Blažka během úterního jednání o této skutečnosti pouze informoval. Milost uděluje pan prezident, kontrasignace není potřeba, jedná se o jeho výsostné právo. Úterní setkání prezidenta republiky a ministra spravedlnosti bylo naplánováno ještě před vynesením rozsudku v uvedeném případu. Tématem jednání měly být a byly žádosti občanů Ukrajiny (vykonávajících v ČR trest odnětí svobody) o udělení omilosti a otázka jmenování soudců."

mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka

Jakkoliv bývalá ústavní soudkyně Wagnerová souhlasí s rozdílným pohledem na Slovensko z konce 90. let a českou současnost, podle ní by i tak Zemanův svévolný akt neměl zůstat bez odezvy. Minimálně na akademické půdě by se měly rozběhnout debaty, které by se v horizontu let měly promítnout do úprav ústavy.

"V právní teorii by se mělo vážně diskutovat, jestli je v právním státě normální, aby si institut milosti, který je zjevně zneužívaný, nezasloužil zavedení minimální a velmi ohraničené možnosti opravných prostředků. Ty by korigovaly případy, které jsou evidentně projevem svévole," uvedla bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu.

Balákovi spoluodsouzení bez milosti

Za pozornost stojí rychlost, s jakou prezident zbavil Baláka trestu. Verdikt vynesl soudce Krajského soudu v Praze Ladislav Koudelka uplynulý čtvrtek. Zemanův pardon získal Balák v sobotu. Ještě se ani nezačalo psát písemné odůvodnění rozsudku, vůči kterému by se mohl prezident vymezit a na základě nesouhlasu s jeho obsahem pak svého podřízeného omilostnit.

"Podporuje to negativní morální hodnocení. Pokud se prezident ani neseznámí s odůvodněním, a přitom má hned jasno o tom, že je špatné, tak to ještě více vrhá divné světlo na takové použití milosti. Čistě z právního hlediska to ale vadou není," řekl k tomu Aktuálně.cz ústavní právník Marek Antoš.

Na druhou stranu povědomí o důvodech Balákova odsouzení mohl mít Zeman podrobné. Podle svého tvrzení četl původní nepravomocný rozsudek, jejž odvolací instance potvrdila. Zemanovým argumentem bylo, že za verdiktem stojí Balákova příslušnost k Hradu, nikoliv jeho skutečné provinění. Stejným způsobem uplynulý čtvrtek argumentoval Balákův advokát Lukáš Trojan.

Zeman přitom nepopírá, že ke zločinu v Lánské oboře při zadání zakázky došlo. V platnosti nechal pravomocné tresty pro firmu Energie - stavební a báňská a jejího zaměstnance Libora Tkadlece, kteří se na manipulaci tendru s Balákem podíleli. "Je to hnusný akt, který v právním státě nemá co dělat. Je to děláno jeho lidem na míru, což je zjevné porušení rovnosti před zákonem," uvedla k prezidentovi Wagnerová.

 

Právě se děje

Další zprávy