Zeman a Babiš demokracii nevykostili. K Polsku nás přiblíží spíš ODS, tvrdí experti

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
12. 3. 2023 19:03
Maďarsku vládne autoritářský vůdce Viktor Orbán, demokracie oslabuje i v Polsku. Česko ale tomuto směřování odolává. Oproti obavám části lidí neohrozili demokracii ani bývalý prezident Miloš Zeman a expremiér Andrej Babiš, píší čeští politologové v článku uveřejněném v časopise Kalifornské univerzity. Ustavení režimu podobného Maďarsku či Polsku není pravděpodobné, i díky odlišné historii, míní.
Andrej Babiš a Miloš Zeman v lednu 2018.
Andrej Babiš a Miloš Zeman v lednu 2018. | Foto: Ludvík Hradilek

Česko se k autoritářství podle politologů zatím nepřiklonilo. A to ani po deseti letech Miloše Zemana na Pražském hradě a osmiletém působení Andreje Babiše ve vládě, tedy dvojice, kterou jejich kritici z podkopávání demokracie dlouhodobě obviňovali.

Ve srovnání s blízkými postkomunistickými zeměmi jsou Češi výjimkou, jak ukazuje žebříček indexu demokracie sestavovaný britskou společností Economist Intelligence Unit. Česko v roce 2017 skutečně kleslo na své historické minimum, když skončilo na 33. místě, z tohoto stavu se ale oklepalo a vloni se umístilo na 25. místě, tedy lépe než Spojené státy nebo Belgie.

Polsko, kterému vládne pravicově konzervativní hnutí Právo a spravedlnost, skončilo 46., Maďarsko ovládané autoritářským premiérem Viktorem Orbánem ještě o deset míst níže.

V posledních deseti letech Česko zažilo náznaky příklonu k nedemokratickým a neliberálním systémům a reakce na ně byla pochopitelná, ale také přehnaná a využitá tehdejší politickou opozicí, píší politologové Radek Buben z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Karel Kouba z Univerzity Hradec Králové v článku publikovaném v březnovém čísle časopisu Current History, který vydává Kalifornská univerzita.

"Nikdy nedošlo k tomu, že by duo Zeman-Babiš vykosťovalo českou demokracii. Nezaváděla se opatření, která by ji oslabovala, jako to vidíme v Polsku nebo v Maďarsku," říká Kouba.

otevřít

Jako první příklad uvádí změnu volebního systému. Orbánovo hnutí Fidesz od roku 2010 zavádí změny, které výrazně posilují vítěznou stranu a fakticky znemožňují uspět opozici. 

"V Česku ale nedošlo k razantní transformaci volebního systému tak, aby vyhovoval vládnoucí straně. Uchovali jsme si relativně silný poměrný volební systém a nikdo ho vážně a vytrvale nezpochybňoval. Jediná změna, která se na tomto poli odehrála, Babišovi nevyhovovala," poznamenává Buben. Odkazuje na změnu volebního zákona, která snížila procento hlasů nutné pro vstup koalic do sněmovny, což usnadnilo spojení nyní vládnoucích stran.

Ovlivňování médií i dosazení Benešové

Pro Maďarsko a Polsko je také charakteristická omezená svoboda médií a podřízenost těch veřejnoprávních vládě. Za podobné snahy čelil kritice Andrej Babiš. Média vydavatelství Mafra patří od roku 2013 do jeho holdingu Agrofert a Babiš je opakovaně podezíraný z jejich ovlivňování, některé případy se dostaly i na veřejnost. Do mediálních rad zase poslanci ANO prosazovali členy kritické vůči samotné podstatě veřejnoprávních médií.

I to bylo podle politologů v rámci demokratických zvyklostí. "Samozřejmě chtěl Babiš samostatnost České televize oslabovat, částečně v tom ustupoval SPD, kterou potřeboval. Nedělal ale systémové změny. Kdyby chtěl opravdu zasáhnout do fungování televize, tak by se snažil zvětšit její rady a doplnit si tam své lidi," říká Buben.

K maďarskému a polskému systému se podle expertů Babiš přiblížil, když dosadil na post ministryně spravedlnosti Zemanovi blízkou Marii Benešovou, a to v době, kdy Babiš čelil trestnímu stíhání v kauze Čapí hnízdo. Podle jeho kritiků tak učinil proto, aby Benešová zařídila odvolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana či vytvářela tlak na žalobce v Babišových kauzách. Šéf ANO byl skutečně obžalován až tři měsíce po svém odchodu z vlády a před soudem stanul loni v září.

Buben upozorňuje, že ani ve vyspělých demokratických státech nejsou zásahy politiků do justice něčím výjimečným. "Ve Spojených státech je soudce Nejvyššího soudu dnes vnímán jako bytostně politický post. A v Česku to lze vidět na současných debatách o obsazení Ústavního soudu. Politikům logicky jasně záleží na tom, kdo tam bude sedět," vysvětluje.

Miloši Zemanovi bývalo vytýkáno, jak se volným výkladem ústavy snažil zabránit jmenování některých ministrů. Ani v tom ale politologové nevidí příklon k praktikám maďarských nebo polských lídrů.

"Poloprezidentské tendence měli i Václav Havel a Václav Klaus. Zeman spíše využíval spousty precedentů, které stanovili předchozí prezidenti, ovšem využíval jich naplno a všude," říká Buben. "Poloprezidentský systém není nic nedemokratického. Je to posun k mocenskému posílení prezidenta, ale neznačí to snížení kvality demokracie. Problematické je, zda je toto posilování v souladu s ústavou," doplňuje Kouba.

Více se Zeman přiblížil autoritářům, jako je Viktor Orbán, svým kladným postojem k Rusku a Číně. I zde ale vidí experti rozdíl. Zemanův zájem o přízeň Vladimira Putina nebo Si Ťin-pchinga byl podle nich ryze pragmatický a hnaný především ekonomickými zájmy, nikoli ideologickými. 

Ještě větším "politickým chameleonem" je podle nich Andrej Babiš. "Dokázal být pravicový, levicový, liberální i konzervativní. Nikdy ale nejednal ve jménu ideologie jako Orbán nebo Právo a spravedlnost. Vždy konal jen v zájmu toho, aby získal na svou stranu co nejvíce voličů," podotýká Buben. 

Češi dělali politiku knihami a eseji

Podle Bubna a Kouby se tak dále ukazuje, že Česko je oproti ostatním zemím visegrádské čtyřky o poznání odolnější vůči nedemokratickým a neliberálním tendencím. A to už déle než století.

"V Česku se politika už v 19. století dělala nenásilně. Nebyla tady povstání proti okupaci jako v Polsku, nebyly tady protirakouské konspirativní buňky jako v Itálii nebo politické atentáty. Tady se dělala politika knihami, eseji, v divadle a následně i v parlamentu," poznamenává Buben.

Upozorňuje, že všichni výrazní představitelé tehdejší české politiky, jako byli třeba František Palacký nebo František Ladislav Rieger, vždy propojovali národní politiku s liberalismem. Brzká industrializace českých zemí zase vytvořila silnou a sebevědomou dělnickou třídu. "I komunisté zde byli zpočátku umírnění," popisuje politolog.

Tato tradice se poté přenesla do období první republiky. Zatímco v Polsku a v Maďarsku vládli autoritáři, v čele demokratického Československa stál humanista Tomáš Garrigue Masaryk. "Navzdory všem jejím problémům se podařilo zemi v období první republiky umanévrovat. Nespokojení Češi sice volili komunisty, ovšem ne fašisty," vysvětluje Buben.

"Nikdo tady nemůže odkazovat na nějakého Józefa Piłsudského nebo Miklóse Horthyho, protože jsme tady nikoho takového neměli. A když už tu někdo byl, tak jsme ho vytěsnili. Nikdo zde nemůže v dobrém myslet na Emanuela Moravce ani na prvorepublikové fašisty. Domácí pravicová autoritářská tradice je z paměti politiky vytěsněna," říká.

Přispívá k tomu i nízký podíl věřících v Česku. "Ustavení konzervativní, národně náboženské ideologie, která by stála v základech silné strany, v Česku prostě nejde. To ale neznamená, že se v politickém prostoru nevytvoří prostor pro podnikatele Babiše, aby tato témata zdůrazňoval, pokud mu to bude právě vyhovovat," míní Kouba.

Některými kroky současné vlády se ale Česko podle něj může Polsku mírně přibližovat. "Například jde o logický důraz na zbrojení nebo na atlantickou vazbu v tom, že Západ jsou Spojené státy, nikoli západní Evropa. Stejně jako v Polsku také pozorujeme podporu silného antikomunismu a absenci i odsuzování jakékoli levice," dodává Buben.

Upozorňuje také na sympatie části ODS coby nejsilnější vládní strany k méně liberální politice. "Podívejte se, jací politici gratulovali ke zvolení Giorgii Meloniové, krajně pravicové italské premiérce, která se v minulosti vyjadřovala pozitivně k osobě Benita Mussoliniho. Byl mezi nimi i Petr Fiala. Podívejte se, jaké země neratifikovaly Istanbulskou smlouvu o násilí na ženách nebo které země odmítají zavést manželství pro všechny," míní politolog.

Video: Babiš na Hradě by byl ohrožením demokracie, říká mluvčí Milionu chvilek (13. 10. 2022)

Chtěli jsme upozornit na bizarnost toho, že člověk s tolika kauzami vůbec zvažuje kandidaturu na prezidenta, říká mluvčí Milionu chvilek. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

Další zprávy