Zeman, Babiš a Okamura byli dříve příznivci multikulturalismu, nyní ho kritizují

Domácí Domácí
27. 9. 2018 20:40
V posledních měsících se jako nejhlasitější kritici multikulturalismu jeví prezident Miloš Zeman, předseda SPD Tomio Okamura a premiér Andrej Babiš. Všichni tři k němu přitom v minulosti měli o něco střízlivější vztah. Prohlédněte si v grafice Aktuálně.cz, jak se názory politiků vyvíjely.
Bývalý předseda vlády Josef Tošovský v sídle kabinetu oficiálně uvedl do úřadu nového premiéra Miloše Zemana a předal mu klíče od korunovačních klenotů, 22. Července 1998
Bývalý předseda vlády Josef Tošovský v sídle kabinetu oficiálně uvedl do úřadu nového premiéra Miloše Zemana a předal mu klíče od korunovačních klenotů, 22. Července 1998 | Foto: ČTK

Programové prohlášení Zemanovy vlády

Když v roce 1998 vznikala na základě opoziční smlouvy vláda ČSSD tehdejšího premiéra Miloše Zemana, zmiňovala se ve svém programovém prohlášení o multikulturalismu. "Vláda učiní vše pro to, aby se česká společnost v co největší přijatelné míře otevírala Evropě i světu a přetvářela se ve společnost multikulturní," stálo v něm.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Kandidát ODS na senátora v Ústí nad Orlicí Kopecký odstoupil, pil před jízdou

Kandidát ODS na senátora v obvodu Ústí nad Orlicí Josef Kopecký se vzdal kandidatury. Řídil auto pod vlivem alkoholu, uvedl na facebooku. Dodal že kdyby se nevzdal kandidatury, mohl by ohrozit ODS.

"Po několika měsících kampaně jsem se rozhodl vzdát se kandidatury z osobních důvodů. Tím důvodem je prostý fakt, že na konci minulého týdne jsem udělal naprostou hloupost a sedl si za volant po požití několika piv. Bylo to na kratinkou vzdálenost, v noci na prázdné ulici, neboural jsem, nikoho jsem neohrozil. I tak je to ale neomluvitelné," uvedl na svém facebookovém profilu.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Německo podle kancléře Scholze zvažuje, jestli zatím nezachová jaderné elektrárny

Německo zvažuje, zda má smysl ponechat své tři poslední jaderné elektrárny ještě v provozu. Ve čtvrtek to na tiskové konferenci prohlásil kancléř Olaf Scholz. Německo původně plánovalo odstavit reaktory na konci letošního roku, čímž by země definitivně zastavila výrobu energie z jádra. Kvůli energetické krizi vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu ale řada politiků včetně těch vládních požaduje pozdější odchod od nukleární energetiky.

Scholz na úvod konference řekl, že největší výzvou nejen pro Německo zůstává ruský vpád na Ukrajinu a jeho dopady. "Hlavním cílem vlády je nezávislost Německa na fosilních zdrojích energie," řekl s tím, že důvody jsou ekologické i bezpečnostní. Kvůli válce jsou nyní nejisté dodávky ruského plynu do Evropy.

Zdroj: ČTK
Další zprávy