Zeman a Kiska jeli parním vlakem z Hodonína do Topoľčianek, kde navštívili Masarykovo letní sídlo

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 7. 2018 16:41
Jízda českého a slovenského prezidenta se uskutečnila při příležitosti oslav 100 let vzniku společného československého státu.
Andrej Kiska a Miloš Zeman v Hodoníně.
Andrej Kiska a Miloš Zeman v Hodoníně. | Foto: ČTK

Hodonín/Topoľčianky - Prezidenti České republiky a Slovenska, Miloš Zeman a Andrej Kiska, v neděli odpoledne přijeli historickým vlakem do slovenských Topoľčianek z Hodonína. Jízda z rodiště prvního československého prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka k zámku v jihoslovenské obci, který byl letním sídlem Masaryka, se stala součástí vzpomínkových akcí ke stému výročí vzniku Československa. Na nádraží v Topoľčiankách vítaly prezidenty desítky lidí.

Český a slovenský prezident se vydali vlakem na cestu do Topoľčianek přesně 95 let poté, co tam Masaryk přijel poprvé. V Topoľčiankách například vznikaly Hovory s T. G. Masarykem spisovatele Karla Čapka.

Na místním nádraží, kam již osobní vlaky nejezdí, vítaly Zemana i Kisku potleskem desítky lidí, mnozí měli v rukou české a slovenské vlaječky. Po příjezdu historické soupravy s parní lokomotivou a krátkém přivítání hlav obou států prezidenti nastoupili do kočáru. Ten je přepravil do zámku, na jehož nádvoří se uskutečnil uvítací ceremoniál se státními hymnami.

Zámek v Topoľčiankách se stal letním sídlem československých prezidentů v 20. letech minulého století. Posledním z hlav států, jenž zámek využíval, byl podle dostupných informací Antonín Zápotocký (prezidentem 1953 až 1957). Stavba obklopená parkem je národní kulturní památkou. Její součástí je hotel, jakož i muzeum s expozicí nábytku, bytových doplňků a zbraní. Zámecká knihovna má více než 14 000 svazků.

"Nikdy jsem na tomto zámku nebyl a velice se na něj těším," řekl ve vlaku novinářům Zeman. Zopakoval, že je zastáncem první republiky. "Neustále ji dávám za příklad," uvedl.

Podle Kisky bylo období první republiky plné naděje a optimismu z budování nového státu a demokracie v nové Evropě.

Vedle světlých momentů společné historie připomněli prezidenti i ty temné. "Smutných období bylo více, nejsmutnější bylo rozdělení a existence Slovenského státu," prohlásil Kiska. Připomenul, stejně jako Zeman, že smutné období bylo po roce 1948 a po roce 1968. "Prožili jsme toho spoustu a neznám dva státy, které by k sobě měly na světě tak blízko," dodal.

Politici si pochvalovali také nevšední cestu vlakem. "Velmi mě dnešní cesta těší, i když v naší době už zůstanou cesty vlakem jen výjimečnou příležitostí," nechal se slyšet slovenský prezident.

Pro jízdu dvojice státníků byl sestavený speciální vlak, který táhla lokomotiva zvaná zelený anton. Šlo o první rychlíkovou lokomotivu československé výroby s označením 486.0.

Škodovy závody vyrobily ve 30. letech minulého století devět kusů. Za lokomotivou byl mimo jiné zařazen pro prezidenty salonní vůz z roku 1930, který vyrobila Ringhofferova továrna v Praze k Masarykovým 80. narozeninám. Dále jel také vůz vyrobený v 60. letech, kterým později jezdíval Gustáv Husák. Vlak doplňovala i postrková motorová lokomotiva zvaná bardotka.

Zeman: Jsem zastáncem první republiky

Video: Masarykovy erotické dopisy Oldře jsou plné vášně, ale ženou jeho života byla Charlotta, říká Zídek

Prezident Masaryk zažil v osmdesáti se spisovatelkou Oldrou erotický vztah, který s puritánkou Charlottou nikdy nezažil, tvrdí historik. | Video: DVTV, Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Aktivisté z Greenpeace promítli na budovu vlády vzkaz pro Babiše

Aktivisté ve vzkazu požadovali, aby Česko přijalo plán na uhlíkovou neutralitu v Evropské unii do roku 2050. Česko plán na razantní snížení emisí odmítá, premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny zopakoval, že ani na nadcházejícím jednání evropských státníků ho nepodpoří.

Z Dvořákova nábřeží promítali na budovu české vlády aktivisté heslo "Chraňte klima, aby tady mohly žít i naše děti! Greenpeace." Projekci prokládali obrazy plamenů. Heslo vycházející z předvolebního hesla hnutí ANO vybrala organizace záměrně.

"To je celý smysl té uhlíkové neutrality a všech klimatických opatření. Abychom planetu a životní podmínky v aspoň stávající podobě, ideálně i lepší zanechali i pro naše děti a budoucí generace," vysvětlil aktivista Jan Freidinger.

Další zprávy