Zelený proud má stop, stát nezvládl start sluneční éry

Pavel Baroch
17. 2. 2010 13:10
Nové sluneční a větrné elektrárny nepřipojí distribuční firmy k síti
Foto: Jan Langer

Praha - Distribuční firmy vyslyšely žádosti společnosti ČEPS, která spravuje přenosovou soustavu, a přestaly minimálně na několik měsíců připojovat nové sluneční a větrné elektrárny do sítě.

Má to být obrana před tím, aby mimořádně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie nezpůsobil energetický kolaps.

Tímto krokem padla i teroretická šance, že by Česko splnilo svůj slib vůči Evropské unii a vyrábělo na konci letošního roku osm procent elektřiny z větru, slunce či vody.

"Větrných a solárních elektráren ve skutečnosti přibývá mnohem pomaleji, než stát už před sedmi lety rozhodl. V roce 2003 vláda schválila, že letos budou vyrábět osm procent elektřiny - ale ve skutečnosti je to šest procent," konstatoval Karel Polanecký z ekologického Hnutí Duha, které dlouhodobě podporuje výrobu zelené energie.

Podle Polaneckého vedení společnosti ČEPS, které se stará o přenosouvou soustavu zaspalo. "Šéfové firmy si nevšimli, že také u nás startuje zelené energetika a oni tomu musí po vzoru kolegů z Dánska, Německa či Španělska přizpůsobovat síť," řekl Polanecký.

ČEPS: Pokutu z Bruselu nedostaneme

Podle ČEPS ovšem nebylo možná na bleskový rozvoj především slunečních elektráren reagovat. Tvrdí, že přípravy a výstavba nových linek a rozvoden trvá deset let, přičemž největší rozvoj velkých fotovoltaických elektráren nastal v závěru loňbského roku.

Oprava elektrického vedení po vichřici u silnice na Písek u obce Čimelice.
Oprava elektrického vedení po vichřici u silnice na Písek u obce Čimelice. | Foto: Ondřej Besperát

"Reagovat v takovém předstihu na extrémní nárůst instalací fotovoltaických elektráren by nebylo proveditelné a před Energetickým regulačním úřadem ani obhajitelné," řekla Aktuálně.cz mluvčí ČEPS Jana Jabůrková.

Podle správce přenosové soustavy není navíc možné připojit do sítě více výkonu, než z něj následně odebrat. "To nám jednoduše neumožňují fyzikální zákony," poznamenal Petr Zeman, šéf ČEPS.

Společnost tvrdí, že nás Brusel za nedodržení slibu o výrobě zeleného proudu nepotrestá. "Osmiprocentní podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů je indikativní cíl. Nejde tedy o závazek, z nenaplnění neplynou žádné sankce," řekla mluvčí ČEPS Jabůrková.

Dodala, že solární elektrárny jsou v českých podmínkách jedním z nejnákladnějších a nejrizikovějších způsobů pro dosažení slibovaných procent. Bezpečnější jsou podle ní biomasa a vodní elektrárny.

Němci mají problémy s větrnými parky

Mluvčí Jabůrková uvedla, že problémy v přenosové soustavě způsobují i větrné elektrárny v Německu, kde je jich nejvíce na světě.

"Zejména na severním pobřeží mají s připojováním dalších větrných parků obrovské potíže, jen se o nich nehovoří," řekla Aktuálně.cz Jabůrková. Dodala, že problémem je především odvedení zelené elektřiny z větrných parků do míst její spotřeby ve středním Německu.

"Výroba větrných elektráren na severu Německa pak přetěžuje linky v Polsku, Slovensku, Česku, Holandsku, Belgii a Švýcarska," tvrdí Jabůrková.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Ale Němci si s tím dokáží poradit

Karel Polanecký z ekologického Hnutí Duha uznává, že i v Německu mají s připojováním větrných elektráren do dítě potíže. "Ale neřeší to tím, že by už další zdroje nepřipojovali," řekl Aktuálně.cz Polanecký.

Dodal, že česká přenosová soustava je spíše postavená na velké, centrální elektrárny. "Je zapotřebí síť přizpůsobit a obnovitelné zdroje do ní integrovat," soudí Polanecký.

Proto ze současné situace mohou mít podle Polaneckého radost například firmy, které dodávají uhlí pro velké elektrárny. ČEPS přitom potvrdil, že například s připojením modernizované hnedouhlené elektrárny Prunéřov k přenosové soustavě nebudou potíže.

"Jde ale jen o výměnu starých turbín za nové bez nároku na zvýšení celkového výkonu," poznamenala mluvčí ČEPS Jana Jabůrková. A případě nových bloků v Temelíně se zase počítá s posílením přenosové soustavy v jižních Čechách.

S větrníky se do sítě vejdeme

Proti stopce pro další větrné elektrárny se postavila i Česká společnost pro větrnou energii. Tvrdí, že ČEPS bezdůvodně straší kolapsem sítí.

Stavba Větrníku v Jindřichovicích pod Smrkem
Stavba Větrníku v Jindřichovicích pod Smrkem | Foto: jindrichovice.cz

"Je to škoda, že má tak krátkou paměť. V roce 2005, když se v Česku začaly stavět první větrné elektrárny, vypadala situace ještě černěji. Byla vydána povolení na více elektráren, než je dnes na solární. A jak to dopadlo? Nepostavila se ani desetina," upozornil předseda společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

"Každá elektrárna musí nejprve zpracovat studii, zda se do sítě vejde a jaký může mít výkon. Teprve potom dostane od energetiky povolení. Souhlas tedy dostávají ty zdroje, které mohou být bez potíží připojeny," dodal Janeček.

Situace podle něho není kritická i z toho důvodu, že větrné elektrárny pracují nejlépe v noci, zatímco sluneční přes den. "Nesčítají se tedy energetické špičky, jak popisuje ČEPS," konstatoval Michal Janeček z České společnosti pro větrnou energetiku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Před pařížským soudem začínají svědčit oběti teroristických útoků z roku 2015

Před pařížským soudem ohledně teroristických útoků z listopadu 2015 začnou v úterý svědčit oběti a poškození. Informoval o tom místní tisk. Podle odhadů organizací, které jim poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až 300 obětí útoků, při kterých zemřelo v Paříži a okolí 130 lidí.

Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Podle serveru France24 by každý den mělo vystoupit před soudem se svým svědectvím zhruba 15 lidí. Každý z nich bude mít zhruba 30 minut na to, aby popsal útok a další okolnosti. Slyšení poškozených by mělo trvat pět týdnů.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Paušální daň pro příští rok vychází 5994 korun měsíčně

Paušální daň pro drobné podnikatele vychází pro příští rok 5994 korun měsíčně. Z toho minimální zdravotní pojistné činí 2627 Kč, minimální sociální pojistné navýšené o 15 procent 3267 Kč a daň z příjmů 100 Kč. Vyplývá to z informací na internetových stránkách ministerstva financí. Pro letošní rok je paušální daň stanovena na 5469 korun za měsíc. K paušální dani je přihlášeno zhruba 75 000 podnikatelů.

Paušální daň je určena pro živnostníky, neplátce DPH s ročními příjmy z podnikání do milionu korun. Živnostníkům má ušetřit papírování a podle ministerstva financí odpadne i důvod k většině kontrol. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) nedávno uvedla, že budu usilovat o rozšíření paušální daně také pro podnikatele s obratem až dva miliony korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy