Praha - Distribuční firmy vyslyšely žádosti společnosti ČEPS, která spravuje přenosovou soustavu, a přestaly minimálně na několik měsíců připojovat nové sluneční a větrné elektrárny do sítě.
Má to být obrana před tím, aby mimořádně rychlý rozvoj obnovitelných zdrojů energie nezpůsobil energetický kolaps.
Tímto krokem padla i teroretická šance, že by Česko splnilo svůj slib vůči Evropské unii a vyrábělo na konci letošního roku osm procent elektřiny z větru, slunce či vody.
"Větrných a solárních elektráren ve skutečnosti přibývá mnohem pomaleji, než stát už před sedmi lety rozhodl. V roce 2003 vláda schválila, že letos budou vyrábět osm procent elektřiny - ale ve skutečnosti je to šest procent," konstatoval Karel Polanecký z ekologického Hnutí Duha, které dlouhodobě podporuje výrobu zelené energie.
Podle Polaneckého vedení společnosti ČEPS, které se stará o přenosouvou soustavu zaspalo. "Šéfové firmy si nevšimli, že také u nás startuje zelené energetika a oni tomu musí po vzoru kolegů z Dánska, Německa či Španělska přizpůsobovat síť," řekl Polanecký.
ČEPS: Pokutu z Bruselu nedostaneme
Podle ČEPS ovšem nebylo možná na bleskový rozvoj především slunečních elektráren reagovat. Tvrdí, že přípravy a výstavba nových linek a rozvoden trvá deset let, přičemž největší rozvoj velkých fotovoltaických elektráren nastal v závěru loňbského roku.
"Reagovat v takovém předstihu na extrémní nárůst instalací fotovoltaických elektráren by nebylo proveditelné a před Energetickým regulačním úřadem ani obhajitelné," řekla Aktuálně.cz mluvčí ČEPS Jana Jabůrková.
Podle správce přenosové soustavy není navíc možné připojit do sítě více výkonu, než z něj následně odebrat. "To nám jednoduše neumožňují fyzikální zákony," poznamenal Petr Zeman, šéf ČEPS.
Společnost tvrdí, že nás Brusel za nedodržení slibu o výrobě zeleného proudu nepotrestá. "Osmiprocentní podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů je indikativní cíl. Nejde tedy o závazek, z nenaplnění neplynou žádné sankce," řekla mluvčí ČEPS Jabůrková.
Dodala, že solární elektrárny jsou v českých podmínkách jedním z nejnákladnějších a nejrizikovějších způsobů pro dosažení slibovaných procent. Bezpečnější jsou podle ní biomasa a vodní elektrárny.
Němci mají problémy s větrnými parky
Mluvčí Jabůrková uvedla, že problémy v přenosové soustavě způsobují i větrné elektrárny v Německu, kde je jich nejvíce na světě.
"Zejména na severním pobřeží mají s připojováním dalších větrných parků obrovské potíže, jen se o nich nehovoří," řekla Aktuálně.cz Jabůrková. Dodala, že problémem je především odvedení zelené elektřiny z větrných parků do míst její spotřeby ve středním Německu.
"Výroba větrných elektráren na severu Německa pak přetěžuje linky v Polsku, Slovensku, Česku, Holandsku, Belgii a Švýcarska," tvrdí Jabůrková.
Ale Němci si s tím dokáží poradit
Karel Polanecký z ekologického Hnutí Duha uznává, že i v Německu mají s připojováním větrných elektráren do dítě potíže. "Ale neřeší to tím, že by už další zdroje nepřipojovali," řekl Aktuálně.cz Polanecký.
Dodal, že česká přenosová soustava je spíše postavená na velké, centrální elektrárny. "Je zapotřebí síť přizpůsobit a obnovitelné zdroje do ní integrovat," soudí Polanecký.
Proto ze současné situace mohou mít podle Polaneckého radost například firmy, které dodávají uhlí pro velké elektrárny. ČEPS přitom potvrdil, že například s připojením modernizované hnedouhlené elektrárny Prunéřov k přenosové soustavě nebudou potíže.
"Jde ale jen o výměnu starých turbín za nové bez nároku na zvýšení celkového výkonu," poznamenala mluvčí ČEPS Jana Jabůrková. A případě nových bloků v Temelíně se zase počítá s posílením přenosové soustavy v jižních Čechách.
S větrníky se do sítě vejdeme
Proti stopce pro další větrné elektrárny se postavila i Česká společnost pro větrnou energii. Tvrdí, že ČEPS bezdůvodně straší kolapsem sítí.
"Je to škoda, že má tak krátkou paměť. V roce 2005, když se v Česku začaly stavět první větrné elektrárny, vypadala situace ještě černěji. Byla vydána povolení na více elektráren, než je dnes na solární. A jak to dopadlo? Nepostavila se ani desetina," upozornil předseda společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.
"Každá elektrárna musí nejprve zpracovat studii, zda se do sítě vejde a jaký může mít výkon. Teprve potom dostane od energetiky povolení. Souhlas tedy dostávají ty zdroje, které mohou být bez potíží připojeny," dodal Janeček.
Situace podle něho není kritická i z toho důvodu, že větrné elektrárny pracují nejlépe v noci, zatímco sluneční přes den. "Nesčítají se tedy energetické špičky, jak popisuje ČEPS," konstatoval Michal Janeček z České společnosti pro větrnou energetiku.
