Zelené víc volí ženy, piráty muži. A voliči KSČM nejsou nejstarší, tvrdí veřejně financovaný průzkum

Jan Wirnitzer Jan Wirnitzer
31. 8. 2017 5:30
Pestrá mozaika předvolebních průzkumů se rozrůstá o společný projekt Filozofické fakulty UK a start-upu BehavioLabs. Jeho tvůrci v nebývale detailním dotazování zkoumali nejen preference, ale i motivace voličů. Zjistili například, že nejlepší mínění o lídrech svých stran mají potenciální voliči SPD, ANO a pirátů. Deník Aktuálně.cz získal část výsledků průzkumu v předstihu.
Spojnice mezi jednotlivými stranami indikují míru voličského překryvu - tedy kolik voličů váhá mezi danými dvěma stranami. Největší překryv je u silných krátkých spojnic.
Spojnice mezi jednotlivými stranami indikují míru voličského překryvu - tedy kolik voličů váhá mezi danými dvěma stranami. Největší překryv je u silných krátkých spojnic. | Foto: Behavio a FF UK

Praha - Češi se konečně dozvědí data z "pořádného" volebního výzkumu. Alespoň podle studentů a učitelů z katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a pracovníků společnosti BehavioLabs, která sama sebe definuje na pomezí výzkumné agentury a technologického start-upu.

Jejich společný projekt je v lecčems odlišný od výzkumů, které zveřejňují známé agentury jako CVVM, Median či STEM. Zaplatilo ho 343 lidí, kteří na platformě HitHit dali dohromady částku 475 tisíc korun. Tvůrci zkoumali, jaké body z programů jsou pro voliče důležité a výhledově chtějí zjistit i přelévání voličských preferencí u těch samých respondentů. Tedy to, jak se v říjnových sněmovních volbách skutečně rozhodli.

Autoři chtějí dát všechny průběžné závěry projektu během čtvrtka k dispozici (k nalezení budou zde). On-line deník Aktuálně.cz je mohl prostudovat v předstihu.

Jiná metodika a efekt jména

Oslovení účastníci průzkumu odpovídali skrze displej tabletu. V náhodně řazených "volebních lístcích" označili stranu, kterou hodlají volit, nebo strany rozdělili na zvažované a nepřicházející v úvahu. Tazatelé, kteří je oslovili, přitom na obrazovku neviděli.

Překvapením oproti běžným průzkumům je na první pohled poměrně vysoký součet voličského jádra a potenciálu Okamurovy SPD (13 %) či radikálně nacionalistické formace Rozumní (12 %). Podobného součtu dosáhla ČSSD (13 %), ODS či TOP 09 (obě 12 %), Rozumní jsou přitom v běžných průzkumech marginální položkou pod hranicí měřitelnosti.

"Potenciál se ale nedá interpretovat jako síla. Znamená to jen, že lidé danou stranu zařadili mezi zvažované. A u středově-liberálních stran je daleko větší pravděpodobnost, že jejich zvažující voliči skutečně přijdou volit," upozorňuje sociolog Vojtěch Prokeš z BehavioLabs.

Důvodů poměrně vysokého změřeného potenciálu Rozumných může být více, nenadálý nárůst podpory mezi ně ale spíš patřit nebude. Pravděpodobnější je efekt lákavě znějícího jména, které "zasvítí" v seznamu nabídnutých stran, ale na které by si lidé sami od sebe nevzpomněli.

Zajímavostí je, že pro voliče pirátů už podle výzkumu není zásadní protikorupční téma, v jehož akcentování se podobají běžné populaci. Zaujmou také čísla, signalizující, že nejstarší voliče nemá KSČM, ale ANO a ČSSD. To se ale ještě může změnit. "Obecně bývají starší lidé dříve před volbami rozhodnutí, koho volit. Je možné, že mladší, kteří ještě rozhodnutí nejsou, ale nakonec zvolí ANO či ČSSD a poměr jejich starších voličů naředí," soudí Prokeš.

Lákadlem v projektu BehavioLabs a FF UK je možnost detailně prohlížet, jaká programová témata voliči kterých stran jak vnímají a jak se liší od celé populace. V této detailní rovině využívá projekt dat od třetiny respondentů, kteří nebyli osloveni přímo, ale odpovídali přes internet a mnohem důkladněji.

Paleta témat je široká, je v ní například legalizace marihuany, digitalizace úřadů i zavádění sociálního bydlení. Právě sociální bydlení a spravedlnost ve vyplácení dávek na bydlení jsou podle průzkumu důležité pro ty, kteří jsou rozhodnuti nevolit.

Metodika průzkumu

Průzkumu se účastnilo 1 473 dotázaných, z toho dvě třetiny při osobním setkání a třetina přes internet. Sběr dat probíhal 15. července až 15. srpna, BehavioLabs a FF UK jej chtějí zopakovat ještě těsně před volbami a také po nich. Vzorek dotázaných je podle BehavioLabs reprezentativní podle kvótního výběru (věk, pohlaví, vzdělání, velikost místa bydliště a volební chování v roce 2013). Tazatelé při sběru vyjeli do osmdesáti obcí.

Jak si vedou lídři? Své strany "táhnou" jen někteří

Až na krátkou poznámku, že voliči ČSSD a ANO jsou méně programově vyhranění, zatím projekt nehodnotí, jakou roli u té které strany hraje osobnost lídra a jakou roli program. Zhruba to ale lze odvodit z toho, jak stranické lídry vnímají sami příznivci partají.

Například Tomia Okamuru kladně hodnotí 87 % respondentů, kteří deklarovali volbu SPD nebo o ní aspoň uvažovali. Andrej Babiš u jistých i potenciálních voličů ANO získal 79 % kladných hodnocení, Ivan Bartoš mezi piráty 69 %.

Středové příčky u svých voličů zaujímali lídr KSČM Vojtěch Filip, šéf lidovců Pavel Bělobrádek a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Třetinovou či menší oblibu mezi jistými či potenciálními voliči vlastních stran mají podle projektu Petr Fiala (ODS), Lubomír Zaorálek a Milan Chovanec (ČSSD), Petr Robejšek (Realisté) a Matěj Stropnický (Zelení).

Lepší, nebo horší průzkum? Rozhodně je jiný

Otázku, zda a v čem je projekt lepší či horší než tradiční výzkumy preferencí a mínění, není snadné zodpovědět. Z velké části totiž zveřejňuje zcela jiné ukazatele. Neobsahuje ani volební model - tedy hypotetický výsledek voleb konaný v době dotazování -, ani orientační přepočet, kolik poslaneckých křesel by strany za daný zisk vytěžily.

Rozhodně se v mnohém liší jeho metodika. Ta se ostatně různí i mezi známějšími výzkumy - čistě proto, že neexistuje žádná univerzální a nejlepší.

BehavioLabs a FF UK vycházejí z takzvané uzavřené otázky, v níž je předem dán seznam možností, z nichž respondent vybírá. Takovou metodiku označuje spoluzakladatel BehavioLabs Lukáš Tóth za spolehlivější.

Agentury zkoumající veřejné mínění v Česku ale obvykle volí otevřenou otázku - zeptají se, koho by dotázaný volil, a přehled možných odpovědí buď neukážou, nebo jej nabídnou, až když váhá.

V teorii předvolebních výzkumů se má za to, že otevřená otázka může vést k nadhodnocení výsledku větších a známějších stran, na které si lidé snáze vzpomenou. Uzavřená otázka zase má sklon "pomáhat" menším či efektně nazvaným stranám, navíc záleží na pořadí stran - ty, které jsou v seznamu výše, mají výhodu (zdrojový text, rozebírající metodiku průzkumů, najdete zde).

Mezi klíčové parametry, ovlivňující výsledek výzkumu, patří například načasování sběru dat, způsob výběru respondentů nebo to, jakou jsou v modelu započítány postoje lidí, kteří váhají nad více stranami, případně nad samotnou volební účastí.

Velké agentury u průzkumů zveřejňují, zda jsou jejich vlastním dílem, nebo zda a kdo si je objednal. Volební výzkumy běžně provádějí za vlastní peníze. Soukromým agenturám totiž slouží i jako zviditelnění a reklama, aby přitáhly klienty mající zájem například o průzkum trhu.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Překážkář Warholm a běžkyně Hassanová jsou nejlepšími atlety Evropy

Světový rekordman a olympijský šampion na 400 metrů překážek Karsten Warholm a univerzální nizozemská běžkyně Sifan Hassanová, která získala tři medaile na olympijských hrách v Tokiu, jsou nejlepšími atlety Evropy za rok 2021. Warholm v anketě Golden Tracks Evropské atletiky obhájil vítězství z roku 2019, Hassanová triumfovala poprvé. Loni se ceny kvůli koronaviru nevyhlašovaly.

Warholm vyhrál díky fantastické sezoně, v níž v Oslu časem 46,70 překonal bezmála tři desítky let starý světový rekord Kevina Younga a pak v nevídaném olympijském finále posunul hranici lidských možností na jednom okruhu s překážkami pod 46 sekund. Jeho výkon 45,94 by byl kvalitní i na hladké čtvrtce. Sám se na olympijský závod podíval několikrát ze záznamu v různých jazycích. "Poslouchal jsem jen ty emoce. Ty byly hlavní, i když jsem moc nerozuměl. Myslím, že to bylo dobré," usmíval se při slavnostním ceremoniálu.

Třetí rok za sebou pětadvacetiletý Nor ve své hlavní disciplíně neprohrál. Triumfoval i ve finále Diamantové ligy v Curychu. "Vždycky si myslím, že se mohu ještě zlepšit, ale teď už to bude těžší," uznal. Vzápětí ale doplnil, že motivace mu rozhodně nechybí. Ve finále evropského atletického ocenění předčil dva jiné olympijské vítěze - švédského tyčkaře Armanda Duplantise a italského sprintera Marcella Jacobse.

Hassanová v Tokiu útočila na tři zlaté medaile. Vyhrála závody na 5000 a 10.000 metrů, ale na patnáctistovce skončila třetí. Na jaře byla krátce světovou rekordmankou na 10.000 metrů. Její čas 29:06,82 z Hengela ale jen o dva dny později překonala Etiopanka Letesenbet Gideyová. Osmadvacetiletá Nizozemka na trůnu vystřídala ruskou výškařku Marii Lasickeneovou, která se díky triumfu na olympijských hrách a ve finále Diamantové ligy dostala mezi finalistky i tentokrát. Stejně jako olympijská vítězka v hodu kladivem Anita Wlodarczyková z Polska ale na hvězdnou Nizozemku nestačila.

Úspěch ženské nizozemské atletiky podtrhla překážkářka Femke Bolová, která získala cenu pro vycházející hvězdu vyhlašovanou českým viceprezidentem Evropské atletiky Liborem Varhaníkem. Jednadvacetiletá Nizozemka na své hlavní trati vyhrála všechny závody s výjimkou bleskurychlého olympijského finále, kde nestačila na americké hvězdy Sydney McLaughlinovou a Dalilah Muhammadovou. Ty se dostaly pod hranici bývalého světového rekordu, Bolová časem 52,03 překonala evropský rekord a zařadila se za ně na třetí místo historických tabulek.

Totéž ocenění v mužské kategorii si odnesl devatenáctiletý Francouz Sasha Zhoya. Na mistrovství světa juniorů dvakrát překonal juniorský světový rekord na 110 metrů překážek. Posunul ho celkem o 27 setin na 12,72 sekundy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Itálii začala lyžařská sezóna. Lyžaři musejí mít covidový pas

V Itálii dnes začala zimní lyžařská sezona. Jako první zprovoznilo své vleky alpské středisko Breuil - Cervinia, které má sjezdovky na italské i švýcarské straně Alp, napsal deník La Repubblica. Loňskou zimní sezonu silně poznamenala epidemie covidu-19. I letos lyžaři musí dodržovat celou řadu opatření.

Podle stávajících pravidel se při vstupu do areálu musí návštěvníci prokázat covidovým pasem. Ten získají, pokud jsou naočkovaní alespoň první dávkou vakcíny proti covidu-19, mají negativní test či se uzdravili maximálně před šesti měsíci z nemoci covid-19. V areálu musí mít lyžaři také nasazenou roušku či respirátor.

Podle šéfa střediska Herberta Tovagliariho byl zájem o lyžování dnes dosti vysoký. Covidové certifikáty kontrolovali zaměstnanci ručně, fronty však nebyly moc dlouhé. V příštích týdnech chce provozovatel nainstalovat automatizovanou kontrolu certifikátů, která by odbavení měla urychlit. Systém by měl být připravený do Vánoc, kdy se do hor obvykle vypraví velký počet lidí.

Loňská zimní sezona v mnoha alpských střediscích v Itálii prakticky neodstartovala. Po dlouhou dobu platil vládní zákaz provozu vleků i cestování mezi regiony. Tehdejší kabinet premiéra Giuseppa Conteho pak provozovatelé areálů kritizovali za to, že datum spuštění vleků opakovaně odkládal. Někdy se tak stalo jen několik málo dnů před plánovaným startem. Vleky a lanovky se nakonec mohly rozjet až pozdě na jaře. Některé areály pak nabízely na ledovcích takzvané letní lyžování.

Provozovatelé lyžařských areálů však letos mají naději na lepší sezonu také díky vývoji epidemie covidu-19. Podle Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) je většina severoitalských regionů v nejnižším, zeleném, stupni rizika. Jedinou výjimkou je Benátsko, kde leží například Cortina d´Ampezzo, které je ve středním, oranžovém, stupni rizika. I tam by se ale vleky měly rozjet, až to počasí umožní.

Další zprávy