reklama
 
 

Zelené víc volí ženy, piráty muži. A voliči KSČM nejsou nejstarší, tvrdí veřejně financovaný průzkum

31. 8. 2017
Pestrá mozaika předvolebních průzkumů se rozrůstá o společný projekt Filozofické fakulty UK a start-upu BehavioLabs. Jeho tvůrci v nebývale detailním dotazování zkoumali nejen preference, ale i motivace voličů. Zjistili například, že nejlepší mínění o lídrech svých stran mají potenciální voliči SPD, ANO a pirátů. Deník Aktuálně.cz získal část výsledků průzkumu v předstihu.
Doporučujeme

Praha - Češi se konečně dozvědí data z "pořádného" volebního výzkumu. Alespoň podle studentů a učitelů z katedry sociologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) a pracovníků společnosti BehavioLabs, která sama sebe definuje na pomezí výzkumné agentury a technologického start-upu.

Jejich společný projekt je v lecčems odlišný od výzkumů, které zveřejňují známé agentury jako CVVM, Median či STEM. Zaplatilo ho 343 lidí, kteří na platformě HitHit dali dohromady částku 475 tisíc korun. Tvůrci zkoumali, jaké body z programů jsou pro voliče důležité a výhledově chtějí zjistit i přelévání voličských preferencí u těch samých respondentů. Tedy to, jak se v říjnových sněmovních volbách skutečně rozhodli.

Autoři chtějí dát všechny průběžné závěry projektu během čtvrtka k dispozici (k nalezení budou zde). On-line deník Aktuálně.cz je mohl prostudovat v předstihu.

Jiná metodika a efekt jména

Oslovení účastníci průzkumu odpovídali skrze displej tabletu. V náhodně řazených "volebních lístcích" označili stranu, kterou hodlají volit, nebo strany rozdělili na zvažované a nepřicházející v úvahu. Tazatelé, kteří je oslovili, přitom na obrazovku neviděli.

Překvapením oproti běžným průzkumům je na první pohled poměrně vysoký součet voličského jádra a potenciálu Okamurovy SPD (13 %) či radikálně nacionalistické formace Rozumní (12 %). Podobného součtu dosáhla ČSSD (13 %), ODS či TOP 09 (obě 12 %), Rozumní jsou přitom v běžných průzkumech marginální položkou pod hranicí měřitelnosti.

"Potenciál se ale nedá interpretovat jako síla. Znamená to jen, že lidé danou stranu zařadili mezi zvažované. A u středově-liberálních stran je daleko větší pravděpodobnost, že jejich zvažující voliči skutečně přijdou volit," upozorňuje sociolog Vojtěch Prokeš z BehavioLabs.

Důvodů poměrně vysokého změřeného potenciálu Rozumných může být více, nenadálý nárůst podpory mezi ně ale spíš patřit nebude. Pravděpodobnější je efekt lákavě znějícího jména, které "zasvítí" v seznamu nabídnutých stran, ale na které by si lidé sami od sebe nevzpomněli.

Zajímavostí je, že pro voliče pirátů už podle výzkumu není zásadní protikorupční téma, v jehož akcentování se podobají běžné populaci. Zaujmou také čísla, signalizující, že nejstarší voliče nemá KSČM, ale ANO a ČSSD. To se ale ještě může změnit. "Obecně bývají starší lidé dříve před volbami rozhodnutí, koho volit. Je možné, že mladší, kteří ještě rozhodnutí nejsou, ale nakonec zvolí ANO či ČSSD a poměr jejich starších voličů naředí," soudí Prokeš.

Lákadlem v projektu BehavioLabs a FF UK je možnost detailně prohlížet, jaká programová témata voliči kterých stran jak vnímají a jak se liší od celé populace. V této detailní rovině využívá projekt dat od třetiny respondentů, kteří nebyli osloveni přímo, ale odpovídali přes internet a mnohem důkladněji.

Paleta témat je široká, je v ní například legalizace marihuany, digitalizace úřadů i zavádění sociálního bydlení. Právě sociální bydlení a spravedlnost ve vyplácení dávek na bydlení jsou podle průzkumu důležité pro ty, kteří jsou rozhodnuti nevolit.

Metodika průzkumu

Průzkumu se účastnilo 1 473 dotázaných, z toho dvě třetiny při osobním setkání a třetina přes internet. Sběr dat probíhal 15. července až 15. srpna, BehavioLabs a FF UK jej chtějí zopakovat ještě těsně před volbami a také po nich. Vzorek dotázaných je podle BehavioLabs reprezentativní podle kvótního výběru (věk, pohlaví, vzdělání, velikost místa bydliště a volební chování v roce 2013). Tazatelé při sběru vyjeli do osmdesáti obcí.

Jak si vedou lídři? Své strany "táhnou" jen někteří

Až na krátkou poznámku, že voliči ČSSD a ANO jsou méně programově vyhranění, zatím projekt nehodnotí, jakou roli u té které strany hraje osobnost lídra a jakou roli program. Zhruba to ale lze odvodit z toho, jak stranické lídry vnímají sami příznivci partají.

Například Tomia Okamuru kladně hodnotí 87 % respondentů, kteří deklarovali volbu SPD nebo o ní aspoň uvažovali. Andrej Babiš u jistých i potenciálních voličů ANO získal 79 % kladných hodnocení, Ivan Bartoš mezi piráty 69 %.

Středové příčky u svých voličů zaujímali lídr KSČM Vojtěch Filip, šéf lidovců Pavel Bělobrádek a předseda TOP 09 Miroslav Kalousek. Třetinovou či menší oblibu mezi jistými či potenciálními voliči vlastních stran mají podle projektu Petr Fiala (ODS), Lubomír Zaorálek a Milan Chovanec (ČSSD), Petr Robejšek (Realisté) a Matěj Stropnický (Zelení).

Lepší, nebo horší průzkum? Rozhodně je jiný

Otázku, zda a v čem je projekt lepší či horší než tradiční výzkumy preferencí a mínění, není snadné zodpovědět. Z velké části totiž zveřejňuje zcela jiné ukazatele. Neobsahuje ani volební model - tedy hypotetický výsledek voleb konaný v době dotazování -, ani orientační přepočet, kolik poslaneckých křesel by strany za daný zisk vytěžily.

Rozhodně se v mnohém liší jeho metodika. Ta se ostatně různí i mezi známějšími výzkumy - čistě proto, že neexistuje žádná univerzální a nejlepší.

BehavioLabs a FF UK vycházejí z takzvané uzavřené otázky, v níž je předem dán seznam možností, z nichž respondent vybírá. Takovou metodiku označuje spoluzakladatel BehavioLabs Lukáš Tóth za spolehlivější.

Agentury zkoumající veřejné mínění v Česku ale obvykle volí otevřenou otázku - zeptají se, koho by dotázaný volil, a přehled možných odpovědí buď neukážou, nebo jej nabídnou, až když váhá.

V teorii předvolebních výzkumů se má za to, že otevřená otázka může vést k nadhodnocení výsledku větších a známějších stran, na které si lidé snáze vzpomenou. Uzavřená otázka zase má sklon "pomáhat" menším či efektně nazvaným stranám, navíc záleží na pořadí stran - ty, které jsou v seznamu výše, mají výhodu (zdrojový text, rozebírající metodiku průzkumů, najdete zde).

Mezi klíčové parametry, ovlivňující výsledek výzkumu, patří například načasování sběru dat, způsob výběru respondentů nebo to, jakou jsou v modelu započítány postoje lidí, kteří váhají nad více stranami, případně nad samotnou volební účastí.

Velké agentury u průzkumů zveřejňují, zda jsou jejich vlastním dílem, nebo zda a kdo si je objednal. Volební výzkumy běžně provádějí za vlastní peníze. Soukromým agenturám totiž slouží i jako zviditelnění a reklama, aby přitáhly klienty mající zájem například o průzkum trhu.

autor: Jan Wirnitzer

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama