Zdrželi nás Brusel i Dobeš, říká šéf superlaseru ELI

Jakub Novák
29. 9. 2012 7:30
Aktuálně.cz vám přináší první část rozhovoru s výkonným ředitelem superlaseru ELI
Výkonný ředitel ELI Beamlines Vlastimil Růžička.
Výkonný ředitel ELI Beamlines Vlastimil Růžička. | Foto: Jakub Novák

Praha - Superlaser ELI, jenž by měl být v budoucnosti v Dolních Břežanech, nemá navzdory svému významu a deklarované podpoře ze strany vlády na růžích ustláno.

Po mnoha problémech a průtazích se však vedení projektu podařilo v průběhu září položit základy k započetí prvních stavebních prací.

O tom, jak se jeden z padesáti největších evropských výzkumných projektů do Česka dostal a čím si jeho vedení muselo za celou dobu projít, mluvilo Aktuálně.cz s výkonným ředitelem ELI Beamlines Vlastimilem Růžičkou.

A.cz: V čem je projekt ELI specifický a jak došlo k rozhodnutí, že superlaser bude stát u nás?

ELI je prvním z projektů ESFRI Roadmap (evropské mapy velkých výzkumných infrastruktur), který směřuje do nových členských zemí. V říjnu roku 2009 bylo rozhodnuto, že tento projekt bude realizován jako infastruktura umístěná ve třech nových členských státech EU - u nás, v Maďarsku a Rumunsku.

Původně se přitom počítalo, že všechno bude umístěno na jednom místě.

A.cz: Na jednom místě u nás, nebo byl původní koncept úplně jiný?

Původně se zamýšlelo, že projekt bude umístěn v jednom ze starých členských států Unie - nejpravděpodobněji ve Velké Británii nebo Francii.

První impuls k rozhodnutí o umístění v nových členských státech vzešel na zasedání řídícího výboru v květnu 2009, na které nikdy nezapomenu - tehdy, skoro na závěr jednání, vystoupil Hervé Pero, tehdejší ředitel oddělení výzkumných infrastruktur Generálního ředitelství pro výzkum Evropské komise a užaslým posluchačům sdělil: "No, tak to dejte Čechům. Tvrdí, že mají peníze ze strukturálních fondů, tak jim to dejte a ať do příštího zasedání přijdou s návrhem."

Foto: Bogle Flanagan Lawrence Silver Ltd. (BFLS)

A.cz: Co za tímto rozhodnutím stálo?

Pero navázal na jednání komise, která rozhodovala o výběru místa. Ta tehdy šalamounsky řekla, že z vědeckého hlediska jsou nejlepší přihlášky právě Francie a Velké Británie.

Češi mají daleko menší tradici tohoto výzkumu, ale faktem je, že už tehdy bylo velmi důležité povědomí o centru PALS (Prague Asterix Laser System - společné pracoviště Fyzikálního ústavu a Ústavu fyziky plazmatu AV ČR disponující laserem terawattového výkonu), ale především, Češi měli peníze z evropských strukturálních fondů na vybudování center excelence.

V dalších skupinách potom byli zařazeni Maďaři a nakonec Rumuni. Nakonec vše dopadlo tak, že jsme právě my, spolu s Maďary a Rumuny, dostali mandát implementovat projekt ELI.

A.cz: Jakým oblastem výzkumu se budou vědci v jednotlivých státech věnovat?

Prakticky je to rozdělené tak, že Maďaři se věnují výzkumu obalu atomu, Rumuni jádru a my máme ten záběr širší - například materiálový výzkum, biomedicína a podobně.

Podívejte se: Takto bude vypadat superlaser v Dolních Břežanech

A.cz: Jaká byla časová náročnost celého schvalovacího procesu?

Projekt byl schvalován celkem šestnáct měsíců. Fyzikální ústav připravil projektovou přihlášku, kterou odevzdal řídícímu orgánu OP VaVpI na konci prosince 2009. Na konci června 2010 byl potom poslán do Bruselu, který má na posouzení tři měsíce plus dobu, kdy pokládá otázky a čeká na jejich zodpovězení.

Přes všechnu naši snahu však byl tento projekt schvalován Evropskou komisí dohromady celkem deset měsíců. Bylo to velmi zdlouhavé a je to jedna z příčin zpoždění, se kterým se nyní tento projekt musí vypořádat. Další zdržení způsobil ministr Dobeš, kterému trvalo tři měsíce vydat rozhodnutí o poskytnutí dotace - to se psal srpen 2011.

A.cz: Víte, co stálo za tímto zdržením ze strany ministerstva?

Šlo tam mimo jiné o pozemky - jednalo se o velmi silně medializovanou kauzu, Brusel tuto kauzu podrobně monitoroval. Nicméně na pozemky máme uzavřeny všechny smlouvy, včetně poslední smlouvy kupní (17. 9. ji podepsal kardinál, pozemky patřily Arcibiskupství pražskému, pozn. red.), takže jsou v našem vlastnictví a pokračuje příprava území.

A.cz: To určitě nebyl jediný problém, že?

Detail titan-safírového laseru.
Detail titan-safírového laseru. | Foto: Jakub Novák

Další problém, který nastal, byl, že na konci přípravné fáze projektu sice existoval koncepční dokument  nastiňující základní rysy budoucí infrastruktury - Bílá kniha ELI - ale žádná zpráva o technickém návrhu projektu (tzv. Technical Design Report, TDR), která měla přesně definovat technické vybavení, jaký typ laseru bude v Břežanech a podobně.

TDR pro ELI Česká republika byla dokončena až v prosinci loňského roku a já jsem rozhodl, že oslovím šest zahraničních expertů, aby návrh posoudili. Tento posudek jsem potom 19. března 2012 představil ministru Dobešovi.

A.cz: Připravená zpráva o realizaci projektu opravdu počítala s tím, že se dokončení projektu stihne do konce roku 2015? Podobné infrastruktury se staví výrazně déle.

Počítalo se tam s tím, že se to do konce roku 2015 musí stihnout - to je řečeno i v rozhodnutí o přidělení dotace.

Tam je potřeba se podívat zpět do minulosti - všechny ostatní dokumenty byly dokončeny na konci roku 2009, tehdy se očekávalo, že rozhodnutí o poskytnutí dotace bude do poloviny roku 2010.

První ze závěrů panelu posuzujícího TDR říká, že projekt není v plánovaném vědeckém rozsahu realizovatelný. Panel tento závěr vyřkl s vědomím, že v lednu tohoto roku vydala Evropská komise metodický pokyn, týkající se projektů rozprostírajících se přes dvě programová období.

Podívejte se: Takto se staví prototyp titan-safírového laseru, který bude součástí centra ELI Beamlines

V květnu potom Evropská komise vydala další pokyn, kde již není obsažen jeden z navržených nástrojů, ale ten druhý stále ano - jde o takzvaný "phasing".

Zrušený "bridging" počítal s tím, že se projekt protáhne o několik měsíců do dalšího programového období, obvykle se jednalo o půl roku, maximálně však deset, při zachování původního nastavení a bez dalších jednání s Komisí.

"Phasing" představuje rozdělení projektu do dvou částí, kdy ta druhá fáze v novém programovém období vyžaduje nové projednání s Komisí a nové rozhodnutí o přidělení dotace. Maďaři a Rumuni, kteří ještě nemají rozhodnutí o přidělení dotace, budou usilovat o rozdělení také (rumunská část projektu dostala od Evropské komise zelenou v druhé polovině září, pozn. red.).

A.cz: Jaké byly další závěry panelistů?

Kromě toho například panelisté říkají, že pokud nebude možné prodloužit realizaci za horizont roku 2015, tak je třeba zredukovat vědecký záměr.

Pak se z toho ale stane jiný projekt, velmi tím utrpí budoucí prestiž projektu a ruku v ruce s tím i budoucí financování - vzhledem k tomu, že je to panevropský projekt, tak budeme usilovat o založení konsorcia, kde budeme zvát další členské státy, aby se podílely na financování tohoto centra.

Dalším doporučením je posílení projektového týmu a vytvoření nezávislé dozorčí rady. Důležité je doporučení snížit administrativní bariéry, které jsou pro manažery velkých projektů naprosto nepochopitelné.

A.cz: To je třeba případ nového zákona o veřejných zakázkách, že?

Ano, je to třeba případ tohoto zákona, případ Úřadu na ochranu hospodářské soutěže, nebo případ řídícího orgánu - je toho dost.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 minutami

Spojené státy vyšlou do Německa dodatečných 500 vojáků

Spojené státy vyšlou do Německa dodatečných 500 vojáků, kteří posílí stávající americký kontingent 35 tisíc mužů a žen ve zbrani. Při úterní návštěvě Německa to oznámil americký ministr obrany Lloyd Austin. Zvýšení počtu vojáků označila Austinova německá kolegyně Annegret Krampová-Karrenbauerová za symbol přátelství. Administrativa bývalého republikánského prezidenta Donalda Trumpa chtěla počet amerických vojáků v Německu snížit asi o třetinu, nový demokratický prezident Joe Biden ale stahování pozastavil.

"USA stahování vojsk z Německa neplánují," řekl Austin s tím, že počet amerických vojáků se naopak zvýší. Němečtí novináři na tiskové konferenci označili zprávu jako překvapivou, protože po Bidenově ohlášeném plánu vojáky z Německa nestahovat bude jejich počet naopak ještě navýšen. Oznámení přišlo navíc v době, kdy Rusko posiluje své vojenské kapacity u hranic s Ukrajinou.

"Je to symbol upřímného přátelství," řekla Krampová-Karrenbauerová s tím, že věří, že noví vojáci i jejich rodiny naleznou v Německu druhý domov. Austinovi poděkovala, že do země přijel i přes složitou epidemickou situaci. "I já doufám, že budu moci brzy využít pozvání do USA," dodala.

Zdroj: ČTK
Další zprávy